Biozahrada

vrbovka (vrbka) úzkolistá Epilobium angustifolium (Chamaenerion angustifolium)
Patří do stejné čeledi jako pupalka dvouletá. Roste hojně zejména na lesních pasekách, také ale v lesních lemech, na náspech a na ruderálních stanovištích. Od nížiny do subalpinského stupně. Je zaměnitelná s vrbovkou rozmarýnolistou (E. dodonaei), která se vyskytuje téměř výhradně v lomech a na výsypkách, víceméně vzácně, na severní Moravě roztroušeně.
Vrbovka úzkolistá má jedlé listy, mladé výhonky, květy a kořen. Z listů se připravuje fermentací takzvaný ...

kyprej vrbice Lythrum salicaria
Jedlé listy, lodyha, kořen, květy. Květy se používají též jako barvivo do potravin. Běžná rostlina na vlhkých místech u vody - řeky, rybníky, potoky.

Lythrum_salicaria1.jpg

popenec břečťanovitý Glechoma hederacea
Popenec břečťanovitý je naše běžná rostlina. Roste v trávnících. Listy a mladá nať se používají do salátů, nádivek, polévek. Je i léčivý.
Recepty

popenec.jpg

lopuch větší Arctium lappa, lopuch plstnatý Arctium tomentosum
Lopuch je velmi běžná rostlina. Kořen je jedlý, dá se také pražit na kávu. Udává se, že kořeny je nutno sbírat pouze z nekvetoucích rostlin, tedy prvním rokem, poté kořen dřevnatí. Existují i vyšlechtěné kultivary na kořen, původem snad z Číny.
Srdce lopuchu

lopuch1.jpg

lopuch2.jpg

Arctium_tomentosum.jpg

hrachor hlíznatý (dříve hrachor ořeška) Lathyrus tuberosus
Běžná vikvovitá rostlina, má jedlé hlízky, kulovité nebo vejcovité. Roste na mezích, u cest, na náspech, od nížiny do pahorkatiny.

hrachor_hliznaty.jpg

krvavec menší Sanguisorba minor
Používají se čerstvé listy, skladování není možné. Udává se ořechová chuť a okurková vůně. Podporuje chuť k jídlu a posiluje žaludek.
Vytrvalá rostlina, u nás volně roste na suchých stráních. Je poměrně hojný, u Brna roste například na brněnské přehradě.
Dá se i pěstovat, vysévá se v dubnu až květnu, je doporučeno pěstovat jednotlivé rostliny asi 30 cm od sebe. Může růst na slunci nebo v polostínu, půda má být suchá, ...

Já mám nejraději ptačinec žabinec, je chutí naprosto úžasný.
Následuje kopřivový špenát, listy sedmikrásky (ale to je hodně práce) a listy popence.
Dělala jsem i ochutnávky, kterých se zúčastnilo víc lidí, můžu sem dát odkazy.

Napsala jsem o nich článek. Je to vytažené z pfaf.

Oenothera biennis má nejen pěkné květy, ale je navíc vybavena i silným kořenem, který se dá dobře využít v kuchyni. Semínek má požehnaně a při samovolném vysemenění do holé půdy strávíte nemálo času jednocením. Doporučuji pozdější výsev, okolo července, abychom předešli vybíhání do květu. Což stejně několik rostlin udělá. Od prvních mrazů pak až do jara můžeme ze záhonu s dostatkem živin sklízet i 4cm silné kořeny s plochou listovou růžicí, která krásně kryje půdu. ...

Na jméno si nevzpomenu, leze to po zdech, po skalách a strká to semeníky do spár. Na patě zdi mi to roste samo. Prý to pěstovali mniši v klášterech.

atohlemamtaky.JPG

merodova.JPG

Hrušeň "merodova" s něčím, co mi roste na celém pozemku. kvete to ve složeném okolíku žlutými květy. Pak se vysemeňuje chmýřím.

goji.JPG