Nemáte někdo známé v Ruzyni? Našla jsem toto: Linie PSR3628 (USA) je oznaćovaná jako „vytrvalá pšenice“, je to kříženec pýru a pšenice. Symptomatické hodnocení bylo 1,9 , index SI ćinil 5,6 , redukce výnosu byla 6 %. Je to ale linie s velmi divokými rysy: chudý klas, vysoké stéblo, slabé odnožování, pozdnost. Zdroj informace
Pri vykopovych pracach pri drenazi sme z hlbky cca 2 metrov, niekde menej okolo stareho domu, vykopali celkom peknu zeminu bez kamenov, je to na nizine.Je mozne tuto zeminu pouzit navrch do zahrady? Zda sa mi uplne panenska, neposkodena ziadnou chemiou.Niektori odhovaraju, ze je mrtva. Ako to vlastne je? Dakujem za prispevky.
Dobrá kniha. Původní vydání v ruštině z roku 1983, v češtině vyšlo v roce 1988, vytištěno v SSSR.
Obsahuje informace o běžně pěstované zelenině a ovoci. Vždy pár řádků z historie, něco o nárocích rostliny. U každého druhu je nejzajímavější kapitola - Chemické složení, výživná hodnota a léčivé využití. Hlavně část o léčivých účincích je zajímavá. Pak jsou zajímavé recepty. Kniha je sepsána běloruskými autory a podle toho to taky ...
Mám zkušenost s řepkou, se slézem pižmovým, s myrobalámem, s hrušněmi, s korkovníkem amurským, s jabloněmi (kolik současných tržních odrůd vzniklo, jako náhodný semenáč), s pupalkou, s rebarborou (skutečně se ráda vrací k pův. formě s tenkými řapíky), nějaké zkušenosti s denivkami,
Myrobalám, denivky, sléz, jabloně, hrušně, korkovník a pupalka přčkávají bez obtíží zimu v zemi, klíčí na jaře. Ostatní jsem takto nezkoušel. možná by bylo dobré stratifikovat i rebarboru.
Osobně jsem pro pěstování přirozenou cestou proto, protože to víceméně jinak neumím. Rodiče a jejich rodiče pěstovali klasicky na záhonech a políčkách, hnojených kravským hnojem, mandelinky se sbíraly v některých letech a nebo se do pole pouštěly slepice a krůty. Od malého dítěte jsem vyrůstal na poli a na loukách při sušení sena. Dalším argumentem v pořadí je, že pokud bych používal chemii (anorganická hnojiva a chem. postřiky, herbicidy, pesticidy a ostatní jedy,) - to ...