Biozahrada

Včera jsem si natáhla šlachu z rytí. Zajímalo by mě, jestli někomu z vás funguje postup založení nového záhonu popisovaný Mollisonem s překrytím zarostlé půdy kartony, vysokým namulčováním a zasazením rostlin do mulče.

Já v tom mulči první rok pěstuji jen brambory. Když je sklidím, mulč odklidím. Půda pod ním je vlhká a kyprá. Vyseju do ní zelené hnojení a na jaře příštího roku bez obracení "rozviklám" rycími vidlemi.

Napsal jsem to blbě. Správně mělo být - Když je hryzci sklidí.

Takže ti to funguje, to ráda slyším.
Mollison tomu říká kobercové mulčování a správně to má mít několik vrstev (na vlhkou půdu lepenka, pak hnůj a pak suchý mulč). Jestli jsem to pochopila dobře, tak tobě to funguje i bez toho hnoje i na hodně prokořenenou půdu?

Funguje to bezvadně i na prokořeněnou půdu, klidně i bez hnoje (zahubí to fakt i bršlici, kopřivy a pýr mnohem líp než sebepečlivější rytí), ale když přidávat hnůj, dala bych ho pod kartony, ne na ně. Na to suchý mulč a pořádně promočit. Zkoušela jsem v tom pěstovat všechno možné - k sazenici vždycky přihodit lopatku zeminy s kompostem, výsledky jsou tyto: perfektně na tom rostly veškeré tykvovité a jahody (mulč sláma, pod kartony trochu odleželého hnoje), ještě celkem slušně rostly brukvovité, když se udělá do kartonu větší díra, jdou i fazole (bez hnoje), salátu se ze začátku moc nechtělo, úmrtnost sazenic byla několikanásobně vyšší, ale co přežilo, nakonec vyrostlo dobře, jen to trvalo o dost déle, pórek, cibule, česnek - naprostá katastrofa, to ani nezkoušej. S rajčaty nevím, narostly pěkně, ale měla jsem dojem, že jsou pak náchylnější k plísním, ovšem jak se později ukázalo, měla jsem tam zrovna odrůdy, které na plíseň jsou dost citlivé - každopádně rajčata radši dávám na holou zem a pak je lehce zamulčuju. Brambory mi sežrali hryzci, přesně jak napsal Kohant. Každopádně je to dobrá metoda, zvlášť když tam nechceš nic vysazovat hned brzy po zamulčování, třeba když potřebuješ zbavit plevele prostor mezi mladými stromky a keři - k nezaplacení.
Pak mám ještě jednu oblíbenou metodu k získávání nových pěstebních ploch - tzv. hrobečkovou. Je to vpodstatě lehce modifikovaný návod na výrobu vyvýšeného záhonu, akorát že se při tom člověk tolik nenadře s kopáním. Na zaplevelenou zem větvičky (podlouhlá hromada nebo kupa, to je fuk), prosypat popelem ze dřeva, když máš, na to buď obrácené vytřepané drny nebo plevel ze záhonů i s kořínky, na kterých je ještě trocha zeminy, pak posekaná tráva, kopřivy, listí, starý mulč, sláma, hnůj, prostě co je, vrstvit, pokud možno střídat, pak zase drny nebo vypletý plevel, popel, trocha kompostu, nemusí být ještě hotový, prostě aby v tom bylo něco zeleného, něco suchého, něco zeminy, něco k naočkování (hnůj, kompost), průběžně máčet nebo nechat propršet, na to položit kartony a navrch trocha mulče (posekaná tráva třeba). Nechat alespoň měsíc pracovat, pak udělat díru pro sazenici a nasypat něco zeminy s kompostem (lopata nebo dvě, množství určíš podle toho, kolik jsi dala do základů drnů se zeminou). První rok na tom pěstuju tykvovité, druhý rok rajčata, pak to trochu rozhrnu a mám záhonek s krásně kyprou zeminou.

Pýr, kopřivy i bršlici máme v přebytcích. Kopřivy je nejvíc - tu budu sklízet na špenát a nechám kus i pro vatovce, pýr i bršlice jsou léčivé, ale někde bych místo nich určitě chtěla něco jiného.
Zrovna ty jahody mě zajímají, včera když jsem hrabala suchou třtinu křovištní a pětileté nánosy dalších druhů trav se vespodu ukázaly jahody. Potřebovala bych je přesadit, takže to zkusím.
Taky mě těší že už za rok je půda pod tím kyprá. Ještě by mě zajímalo, jestli jste někdo do toho zkoušeli vysazovat nějaké vytrvalé rostliny nebo keře - to si tak nějak neumím představit, jak bude ten záhon vypadat za pět let. A taky jestli máte někdo zkušenost s tím, za jak dlouho se rozloží lepenka.

U mě to je jinak než jak to dělá sklenka s Mollisonem. Oni pěstují v zamulčované půdě, já jen brambory v tom mulči.

Takhle jsem měl přikryté kopřivobršlicopýřiště od léta do jara. Nic jsem v tom ale nepěstoval, během léta jsem jenom zahazoval prorostlé díry trávou.

Tak jsem zkusila naházet na třtinu křovištní kartony, na to jsem kolečkem navezla hlínu a nahoru poházela nebo zasadila semena. Nakonec nevím, jestli to nebyla stejná dřina jako to rytí. Uvidíme co z toho vyleze..

Tohle je záhon z. Dole jsou klacky, na tom tráva střídavě s drny. Přihodila jsem navrch i bršlici. Nějakou dobu to nechám, pak na to dám asi kartony a něco zeminy. Uvidíme jak to bude fungovat.