Co budete letos sít a sázet?

[Ivana]

My toho budem sázet opravdu hodně - téměř všechno co chceme.
Zatím máme jen ibišek, kalinu, juku, mahonii, staré jabloně, rybáz, maliny, vrby, zbytek máty a dobromysli a z dalších rostlin jen volně rostoucí jako rozrazíil potoční, vratič, třezalku, řepík, tužebník, kostival, merlík všedobr, mochnu stříbrnou.
Z našich stávajících pozemků budeme přesazovat arálii, eleuterokok, jinan, schizandru, moruši a z rostlin třapatku, šišák a ty nejběžnější léčivé druhy jako šalvěj, meduňku a další.
Z opuštěných zahrádek si vezmu denivky, akébii, řízky z arónie a možná tam ulovíme i nějaké podnože na jabloně. Z výsadeb někde ustřihnu řízek netvařce a sousedka mi dá větvičku buddleje.

[kořenářka]

Mohu Ti poslat řeckou dobromysl (O. heracleoticum), sladkou marockou mátu a francouzský estragon. Čeká mne rekonstrukce některých matečnic. Řecká dobromysl se nechává odkvést, během srpna se sklidí koncové klásky, usušené se odrhnou na sítu. Vzniklé šupinky obsahují nejvíc voňavé silice z celé rostliny. Když v srpnu prší, trochu to černá. Ve výkupu by to nevzali ale doma se to ztratí, obsah silice to neovlivní, silně aromatické jsou i stvoly, když je stříhám a házím do kompostu na jaře.
Má smysl snažit se vracet do volné přírody jaterníky? Tady se všechny ztratily a moc mi v těch mezích chybí. Něco jsem vysázela, ale jsou to chudáčci.
Jaro je pro mne velikánský maraton ale těším se na voňavé jarní podvečery a zpěv ptáků.
Zdraví Mlýnec

[Ivana]

Díky za nabídku, Origanum heracleitum jsem si už koupila a estragon máme, většinou tolik že ho nestačíme spotřebovat. Co je to marocká máta? Máty moc nemusím, nepatří mezi moje oblíbené, ale kdyby se mi to zamlouvalo, tak bych si vzala.
Jaterníky na mez moc nepatří, ty jsou spíš do lesa, do dubohabřiny. Na mez leda nějakou se starými duby, habry, lískami a aby byla dost široká aby tam byly podmínky jako v lese. Jestli je chceš sázet, nasbírej semena v lese v nejbližším okolí, sázet něco kupovaného není pro přírodu vůbec žádná pomoc. To jsou většinou vyšlechtěné kultivary a i kdyby nebyly, tak ty rostliny budou vždycky geneticky cizí, protože pochází z jiného regionu. Když se to zkříží s těmi původními tak to naopak může uškodit. Tohle je bohužel věc, kterou mnoho lidí nechápe a ve svatém nadšení sázejí do přírody kdeco.
Proč se ztratily? Vykáceli staré stromy? Postříkal to někdo něčím?

[kořenářka]

Když já ani nevím,jak a kdy zmizely, právě v těch mezích se starými lískami, duby, ptáčnicemi...jich bylo dřív plno. Nějakých 10-15 let jsem to ani neřešila, byly děti, pak jahody... Známý mi přivezl sazenice od Prčice, tj asi 8km odtud z přírody. Na zahrádce celkem rostou i kvetou, mimo ni je to horší. Plnokvěté kultivary semeno nedělají. Dávám si od začátku dost záležet na tom, aby dobytek nic neničil, skoro všechny remízky a tarasy jsme odhradili, zvířat máme málo, vychází nám max . 20 kg N na 1 ha. Splachy jsou tedy zanedbatelné. Pokud stačím uhlídat semena, zkusím to, děkuji. Mátu na jaře zabalím.
Zdraví Mlýnec

[Evik]

Já už začala minulý podzim a na začátku zimy s výsevem skalniček a teď pěkně spinkají pod sněhem. Doufám, že mi konečně vyklíčí nějaké hořce, které se mi zatím nikdy nedařily. Jinak klasika - zeleninu na pole, pak doplnit trvalkové záhony, skalničky z loňských výsevů na skalku a pokud se mi podaří na jaře hnout s terénními úpravami na zadní zahradě tak i nějaké stromky a keře. Už se na to taky moc těším.

Eva

[Ivana]

Jaké máš hořce?

[Evik]

Už léta mám na skalce G. clusii a pak asi G. punctata. Minulý rok jsem si přikoupila G. verna, G. septemfida a G. sino-ornata jen nevím jestli ty dva poslední přežijí zimu. Nebyly na podzim v moc dobré kondici. A pod sněhem spí semínka G. clusii a G. verna z vlastního sběru a G. angustifolia ´Iceberg´, G. asclepiadea ´Alba´,G. kochiana, G. purpurea, G. septemfida ´Kolakowskyi´ z výměny semen a možná dorazí ještě G. dinarica. Tak uvidím zda budu s tím výsevem letos úspěšnější.
Eva

[Ivana]

To máš fakt hezkou sbírku. Hořec žlutý nemáš? Ten sháním.

[Kohant]

Dnes celery.

[bobek]

Já dnes měsíční jahody