No netýkavka malokvětá, ale jedlá je i ta velká, netýkavka žláznatá. V Indii z ní vaří jídlo snad po tisíciletí. Jedlá je i naše původní netýkavka nedůtklivá. Jíst se dají syrové plody, mladé výhonky se podle pfaf jí vařené s jednou výměnou vody, u všech tří druhů. Listy jsem zkoušela teď na podzim zároveň s plody a jsou hořké.
Bolševník velkolepý to samozřejmě není, je to bolševník obecný, který je v Evropě tradiční jedlou rostlinou. Letos mi bohužel utekly mladé květní pupeny, o jejichž chuti celý anglicky i jinak mluvící internet píše v superlativech, například na tomto francouzkém blogu se hovoří o mandarinkové a kokosové příchuti. Pokud si to hodíš do překladače, tak berce nejsou skály ni kameny, je to bolševník, a občas to strejda google překládá blbě jako bolševník velkolepý, ale v tomto článku je to opravdu bolševník obecný Heracleum sphondylium. V tom článku co odkazuju je i úžasná fotka řezu terinou z rýže a květních pupenů bolševníku. Zato mi letos neutekly bolševníkové plody (i když to bylo tak-tak), které vychvaluji již výše. Takže bolševník velmi doporučuju, s upozorněním že sbírán holou rukou, která je poté vystavena slunci působí opravdu ošklivé a dlouhotrvající vyrážky (a mám i osobní zkušenost s puchýři na noze, kdy jsem chodila po čerstvě pokosené zahradě na slunci bez ponožek, to úplně stačí). Takže sbírat v rukavicích nebo se okamžitě důkladně umýt.
Kostival by ti měl na zahradě bez problému vyrůst i z malého úlomku kořene, vyber mu nějaké vlhké místo, snese i stín. Divím se, že s tím máš problém, ale zase neznám tvou zahradu.
Jinak jsem ráda, že se ti moje vaření líbí, ale ve srovnání například s těmi francouzi nebo dalšími lidmi co se tomu dlouho věnují, jsem nevědomý začátečník. Jinde ve světě je vaření z volně rostoucích rostlin u některých skupin velmi oblíbené. Jen v angličtině vyšlo asi 150 kuchařek s recepty a návody. Zrovna teď jsem zkoušela řapíky lopuchu: odrbat kartáčkem, nožem odstranit vlákna - to je pěkná drbačka - a uvařit, ten francouz doporučuje ve dvou vodách kvůli hořkosti. Ty moje řapíky hořké nebyly ani za syrova, zato ale zůstaly kapku vláknité, nejspíš to ještě nemám v ruce. Měly by mít chuť jako artyčoky, ale já artyčoky neznám, takže to houby poznám.