Biozahrada

Našla jsem zajímavé téma, rychlé kompostování s použitím baktérií mléčného kvašení.
http://en.wikipedia.org/wiki/Bokashi_composting#Bokashi_compost
Dokonce existuje startovací přípravek na výrobu siláží s bakteriemi mléčného kvašení:
http://www.bartakmf.cz/Pioneer/SI.htm

Máte někdo zkušenosti?

Návod k výrobě (překlad z wikipedie):
Bokashi je metoda intenzivního kompostování. Na produkci kompostu je možné použít aerobní nebo anaerobní naočkování. Jakmile je startovací kultura vyrobena, může být produkována nepřetržitě, stejně jako jogurtové kultury. Vzhledem k zavádění účinných mikroorganismů (EM) je Bokashi kompost obyčejně vyráběný pouze s melasou, vodou, EM, a pšeničnými otrubami.

V domácí výrobě kompostu bokashi je kuchyňský odpad umístěn do kontejneru, který má vzduchotěsné víko. Odpad je potom naočkován směsí Bokashi EM. Obvyklým nosičem kultury bývají rýžové slupky, pšeničné otruby nebo piliny, které byly naočkovány kompostovacími mikroorganismy. EM jsou přírodní bakterie mléčného kvašení, kvasinky a fototrofní bakterie, které působí jako mikrobiální společenství uvnitř kuchyňských zbytků, ve kterých působí kvašení a urychllují rozklad organické hmoty. Uživatel vrsteví střídavě zbytky potravin a Bokashi kultury tak dlouho, dokud není kontejner plný.

Obrázky a videa (ale v angličtině):
http://www.bokashi.com.au/How-Bokashi-works.htm
Další videa
Prodává se i kompostér bokashi: http://www.bond.cz/www/domovni_kompostery_bokashi.htm
Je to docela pálka: http://shop.bond.cz/bond-kompostery

Na anglickém fóru jsem našla složení mikroorganismů v tzv. EM bokashi.
Bakterie mléčného kvašení:
Lactobacillus plantarum
Lactobacillus casei
Lactobacillus fermentum
Lactobacillus salivarius
Lactobacillus delbrueckii
Fototrofní baktérie:
Rhodopseudomonas palustris
Rhodobacter sphaeroides (R. spheroides)
Rhodobacter capsulatus
A kvasinka pivní:
Saccharomyces cerevisiae

Informace o Bokashi a receptůry k výrobě najdete na stránce:



Kbelíky pro domácí výrobu Bokashi jsou sice dražší ale pro šikovné ruce není problém
jej vyrobit sám.

Důležité jsou pouze 4 věci:

1. jako materiál používat plast(kov by škodil mikroorganizmům a zničil by enzymy)

2. Mřížka na dně kbelíku, aby zůstal prostor pro vzniklou tekutinu na dně kbelíku.

3. Možnost pravidelného vypouštění vzniklé tekutiny ( je výborné hnojivo pro pokojové rostliny.
Časem začíná, ale nepříjemně páchnout)

4. Vzduchotěsné uzavírání kbelíku. (Efektivní mikroorganismy pracují v anaerobním prostředí. Nejjednodušší je plastový pytel plněný jemným pískem nebo vodou, který se položí na odpad.)

Werner: Podle všeho máš osobní zkušenosti. Jak dlouho se výrobou tohoto kompostu zabýváš?
Měla bych také nějaké otázky k výrobě kompostu na zahradě. Podle návodu na tvé stránce jsem pochopila, že se jáma na kompost nevykládá fólií, jen se zakryje shora. Tento druh kompostu je velmi kyselý, jaký vliv bude mít jáma se založeným kompostem na okolní půdu? Nebude ji příliš okyselovat? Pokud ano, do jaké vzdálenosti? Také mě zajímá, zda organický materiál, který dávám do jámy může být jednotný, například jen posekaná tráva nebo jenom shrabané listí.

Zabývám se osobně výrobou víc než rok, ale čerpám i ze zkušeností kolegů v Rakousku.
Kompost se zakrývá pouze seshora, aby se vzniklá tekutina mohla vsáknou do půdy a nezůstala na dně kompostu. Bokashi má asi pH 4 a před použitím se zakrývá minimálně 14 dnů hlínou aby se pH zvýšilo. Pokud chceš Bokashi používat hned je důležité, aby jsi ho zapracovala do půdy ve vzdálenosti alespoň 20 cm od kořenů rostlin.Já osobně nemám Bokashi v jámě ale pouze jej hromadím na půdu. Okolo roste tráva , dýně , Pětiprst a ničemu to nevadí.Možná by v úplné blízkosti neměly být velmi citlivé rostliny, ale s tím nemám vlastní zkušenost. Kyselost se v půdě poměrně rychle ztrácí, když začíná půdní fauna a mikroorganizmy kompost dál rozkládat. Pouze u kyselé půdy se doporučuje zvýšit pH pomocí vápna z mušlí, nebo korálů. Je lepší zpracovávat smíšený organický materiál ( kvůli poměru uhlíku a dusíku ), ale jde i kompostovat pouze trávu nebo listy zvlášť. V tom případě, je ale třeba k roztoku EM přimíchat melasu z cukrové třtiny, aby měli mikroorganizmy zpočátku z čeho žít, než přivyknou jiné stravě. Doufám, že jsem ti s tím pomohl.

Pokud by byl zájem od více lidí mohu udělat malou přednášku o EM a Bokashi.

Díky za odpovědi i za nabídku. Chystám se to vyzkoušet, ale nejspíš to už letos nestihnu.

Víš něco o zúrodňování půdy pomocí směsi mléčně kysaného kompostu a dřevěného uhlí? O tom jsem četla a taky mě to zajímá.

Vím o tom pouze málo, ale jdu na přednášku v Rakousku někdy na podzim. To co vím, že se to jmenuje Terra Preta tzn, černá zem. Původně na to přišli původní obyvatelé Jižní Ameriky a je složena z prášku z dřevěného uhlí, prášku z diabasu ( mateční hornina ) , kompostu, exkrementů, popelu a melasy. Výhoda je v tom, že dokáže různé živiny udržovat déle, tím poskytuje výborné zázemí pro půdní mikroorganizmy a tím se regeneruje.

U toho mě zajímají praktické výsledky. Na youtube jsou poměrně působivá videa o srovnání úrody z takto ošetřené půdy a z normální půdy.
Budu se těšit že nám sem třeba dáš nějakou zprávu o přednášce. Ale asi na to založím nové téma, tady by měly být zkušenosti s kompostem.