Sněť na kukuřici podobná námelu, který se vyskytuje na obilí. Dorůstá až velikosti dětské hlavy. Infekce proniká do pletiv až po mechanickém poškození. Bílá změněná pletiva kukuřice se po dozrání protrhnou a uvolní černé spory, které jsou v půdě schopny infekce rok, na povrchu půdy až tři roky. V Mexiku a jiných latinskoamerických zemích se nedozrálé hálky sklízí 2-3 týdny po infekci, jsou ceněny více než kukuřice a záměrně pěstovány. Po uvaření jsou pokládány za lahůdku zvanou huitlacoche nebo cuitlacoche. Takto připravené hálky mají celé spektrum chutí od houbové přes sladkou, pikantní, dřevitou až po zemitou. Obsahují sotolon, extrémně silnou aromatickou látku s typickým aroma pískavice řeckého sena a javorového sirupu. Obsahují glycidy, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály, také vanillin a glukosu. Sněť kukuřičná má podobné medicínské účinky jako námel, ale slabší, díky přítomnosti alkaloidu ustilaginu. Používá se na předčasné vyvolání porodu. Houba produkuje kromě ustilaginu i další sekundární metabolity (ustizein, guanacin, kyselinu itakonovou a ustilagovou, alkaloid trimethylamin) a vedou se diskuse o její případné toxicitě - i přes její oblíbenost v Americe. U některých alkaloidů se předpokládá potenciální (tj. možná) toxicita. U slepic byl zjištěn lehký chronický katar a změny v trávicí soustavě a po vdechování spor pneumonie u skotu. Prokázání možné toxicity Ustilago maydis pro lidi a zvířata je otázkou dalších studií a výzkumů.
Zdroj: Sněť kukuřičná - nejrozšířenejší choroba kukuřice (pdf)
News
Site map
SitemapIndex
RSS Feed