Choroby rajčat

[Ivana]

Zkoumala jsem co to vlastně mám na rajčatech, takže mohu udělat přehled. I když stále nemám jasno, co jsme to vlastně chytli.

1. Olivově hnědá skvrnitost rajčete (čerň)
Původce houba Fulvia fulva
Obrázky
Ochrana: odolné odrůdy, větrání, odstraňování napadených, dezinfekce nářadí

2. Alternariová skvrnitost rajčete
Původce Alternaria solani
Obrázky
Ochrana: zdravé osivo, nenapadené substráty, odstraňování napadených

3. Bakteriální tečkovitost rajčete
Původce baktérie Pseudomonas syrinagae pv. tomato
Obrázky
Ochrana: zdravé osivo

4.Padlí papriky
Původce Leveillula taurica (Oidiopsis taurica)
Obrázky
Ochrana: není

Zdroj: podle knihy Obrazový atlas....

[Ivana]

Které rostliny napadají výše zmíněné choroby:
1. ?
2. Napadá rajčata, brambory a lilky.
3. ?
4. Na bramborách, paprikách, rajčatech, lilcích, okurkách, tykvích, olivovnících, artyčocích, bavlníku



Další houbové choroby:
Antraknóza
Houby Colletotrichum coccodes a C. dematium napadají rajčata, papriky, lilky, brambory
Fusaria
Houba Fusarium oxysporum f. lycopersi napadá kořeny rajčat, omezeně i paprik a lilků.
Padlí rajčete
Houba Oidium lycopersi napadá zejména rychlená rajčata, ale i lilky, tabáky, durmany a petunie.
Šedá hniloba
Houba Botriotinia fuckeliana
Fytoftorová hniloba papriky
Houba Phytophthora capsici napadá předevšímkořeny paprik, omezeně i lilku, rajčat, okurek a tykví.
Černá hniloba rajčete
Houba Didymella lycopersici Napadá snad jen rajčata?
Plíseň rajčete
Houba Phytophtphora infestans napadá rajčata i brambory, ale o možnosti přenosu z jednoho druhu na druhý se diskutuje.
Septoriová skvrnitost
Houba Septoria lycopersi var. lycopersi napadá kromě rajčat sporadicky i brambory, lilek vejcoplodý a některé volně rostoucí lilkovité.
Další bakteriózy:
Bakteriání skvrnitost rajčete a papriky
Bakterie Xanthomonas vesicaria a X.axonopodis
Bakteriální vadnutí rajčete
Bakterie Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis napadá většinu lilkovitých rostlin.
Stolbur
Fytoplasma Potato stolbur phytoplasma napadá úpředevším lilkovité, ale i hvězdnicovité, bobovité, svlačcovité.

P.S. Časem doplním příznaky a další.

[Kohant]

Nám když něco zničí rajčata tak je to prostě plíseň a dál se to neřeší.
Ale jedno by mě zajímalo. Dřív se rajčata pěstovala bez problémů. Je to proto že tu rajčatové nemoci tenkrát nebyly, nebo se nyní úmyslně šlechtí odrůdy na závislost na postřicích?

[jiho]

Vzhledem k tomu, že to postihuje i starší odrůdy (Stupické a pod.), tak to asi se šlechtěním bude souviset spíš okrajově. Je fakt, že "planá" rajčata budou odolnější, ale nejspíš u té zaplísněnosti bude hrát roli víc faktorů:

1. Poškozené životní prostředí (už jenom to, že se stříká proti všemu - a když vyhubíme ty "hodné" (nejen) houby, otevře se větší prostor pro ty "zlé"). Možná by pomohly nějaké ty "dravé" houby (Polyversum a pod.).

2. Rozsáhlé plochy monokultur poskytují každému neřádstvu větší pole působnosti

3. Snad spolupůsobí i klimatické změny, vyšší teplota a hlavně vyšší vlhkost vzduchu plísním taky dělají dobře

[Alena]

Včera mi kamarádka povídala, že několik jejích známých letos stříkalo rajčata tím naředěným mlékem a prý je opravdu měli bez plísně. Já tomu moc nevěřila, říkala jsem si, že to je další z receptů, které jsou k ničemu, podobně jako postřik mšic výluhem z česneku s mýdlem a olejem, který má jenom ten efekt, že nadobro zaneřádí postřikovač, zatímco mšice to berou jako výživnou pleťovou masku, ale asi to budu muset příští rok vyzkoušet. Letos mi plíseň poprvé zničila rajčata ve skleníku, kde je pěstuju právě z toho důvodu, že tam na ně neprší a nemusí se tudíž stříkat. Jenže bylo zřejmě takové vlhko, že ani neustálý průvan (skleník mám stále otevřený z obou stran) nepomohl.

[terka]

Prosím vám, poradili byste mi, jak bez chemických postřiků zabránit tomu, aby nám rajčata zase zplesnivěla?

[Ivana]

Zkus to co píšu podle knížky o několik příspěvků výš.

[jiho]

Vzhledem k tomu, že "o několik příspěvků výše" se píše že kromě zdravého osiva a desinfekce půdy a nářadí žádná ochrana není, tak bych přece jen něco doporučil k vyzkoušení:

1. Trichoderma harzianum - přípravek Supresivit přimíchat do výsevního substrátu
2. Pythium oligandrum - přípravek Polyversum k pozdějším postřikům rostlin
Další věc k vyzkoušení je Symbivit pro rajčata a papriky, opět přimíchat do pěstebního substrátu.

Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že s trichodermou jsem se zatím (abych to nezakřikl - zaklepat na dřevo!) nepotkal s padáním semenáčků. Při letošním výsevu chilli papriček jsem vyséval na rašelinové tablety a po vložení semínek jsem na povrch dával Symbivit a také to vypadá velmi dobře. V jednom případě jsem Symbivit použil až dodatečně, když se objevila jakási vláknitá neplecha. Výsledek zatím neuvěřitelný - po přisypání Symbivitu ta plíseň prostě zmizela. Možná náhoda, ale už je to týden...

Ivana mne sice kritizuje, že jsem přítel chemie, ale v tomto případě naopak chemii zavrhuji, protože žádnou kombinací různých chemických fungicidů jsem nikdy nedosáhl ani zdaleka tak dobrých výsledků. Uvedené "přípravky" jsou ryze přírodní, jedná se o houby, které rostliny dokážou chránit před napadením patogenními houbami. Vzhledem k mechanismu účinku těchto přípravků je vhodné jejich preventivní použití, při silném napadení, kdy už je patogen prorostlý do tkání rostlin, už nemusí situaci zvládnout.