Biozahrada

Ideálem správného zahrádkáře je jednodruhový trávník, mým ideálem je bohatá louka. Jak chudý trávník obohatit? Teď mám na mysli kosený trávník, nikoliv pozemek který ležel nekosený ladem několik let. Přisévání asi moc nefunguje, trávy mají vysokou konkurenční schopnost a takový zavedený trávník si většinou žádný nový druh k sobě nepustí.
Řešila jsem tenhle problém vysazováním drnů. Trávník byl jednodruhový, složený z kostřavy červené Festuca rubra. Z blízké louky jsem donesla drny s hvozdíky, violkou psí, jestřábníky. Drny byly na šířku rýče. V trávníku jsem vyryla stejně velké plochy, drny vsadila a zalila. Obrázky jsou z následujícího roku.

Diky za inspiraci, o necem podobnem jsem premyslel, protoze zorat 6000m2 travy a zasit louku je mezi stromy v sadu skoro nerealizovatelne a i financne narocne. Dodalo mi to odvahy, pokud nas to napadlo jiz dva - musi to fungovat ...diky

Jestli tam máš trávu tak to neorej celé v žádném případě, bylo by to horší. Ale do 6000m2 dosazovat drny bude hodně práce. Možná zkus zrejt několik hodně malých plošek a dosít nějakou vhodnou směsí. Když mi napíšeš kde to máš a jaký má být cílový stav, můžu ti poradit víc.

Anebo to udělej takhle: Vyhlídni si v okolí pěknou květnatou louku a domluv se s majitelem. Vezmi si z té louky seno, nejlépe aby byla kosená co nejpozději - klidně srpen - a tím senem namulčuj zryté malé plošky v sadu. Nebo stačí posypat plošky sennými truskami (to je to co vypadá ze sena a leží na zemi) a namulčovat slámou. Případně si nasbírej na té květnaté louce přímo semena druhů, která chceš mít u sebe v sadu. Ty dvě louky musí mít přibližně stejné podmínky, když bude jedna vlhká a druhá suchá tak to nefunguje.

Podle mého pozorování si s ořešákem docela rozumí rybízy a angrešty, pak ještě šeřík. Na hřiště by se dal zkusit slepičí traktor, nebo metr za metren osazovat a mulčovat, popřípadě osázet topinamburem. Ten pod sebou udělá pořádek. Nebo tu vždy na rok vyrovnat polínka na topení... položit starý koberec, který toho pod sebou dost umoří. pak se dá leccos opět vyset.


Já zakládám zahradu na lokalitě, kde se kdysi pásly krávy a potom tudy jen projížděly traktory lesáků i zenědělců. Krom hrabošů a třezalky tu neroste skoro nic. Kecám. Ano. Roste tu hafo děhelu lesního, jakási jemná travina, která okamžitě nd i pod zemí obsazuje uprázdněná místa, jako třeba nové krtičiny, pravý, nefalšovaný pýr plazivý, pcháč oset, cosi hajní (se žlutými květy, semeny s chmýřím a oddenky z letošní rostliny pro příští rok). Po oplocení se odnikud vyrojilo mraky javorů, které srny pečlivě držely na cca 40cm. doteď udávaly dění na lokalitě tempo hraboši a srny. Srny, traktory a zajíci jsou ze hry. Skoro všude na zahradě mi vyrážejí krásné bodláky. Snad pupavy, v tom se nevyznám. Ale vím, že kořeny těch pichláčů prolezou skrz ten udusaný jíl, kam se nedostali hraboši. Srny v létě redukovaly příliš chutné věci nad zemí, hraboši zas v zimě pod sněhem na cucky rozhlodávají, co zbyde.

Presunul jsem odsud popis nasi zahrady do "predstavte ostatnim svuj projekt", tam se to asi hodi vice

Zoral jsem 2x200m2 kde chci na jare nasit koupenou louku, se zamerem na jeji pozdejsi vysemeneni.
Takova Noemova archa semen

Dalsich zhruba 1000m2 puvodni louky jsem ted v srpnu neposekal a doufam ze se semena rozleti po pozemku.
Dale jsme prikoupili 2000m2 5let nesekaneho svahu/louky odkud bych chtel prenest prave ty drny, nejake vymladky keru atd.

Porad nam ale zbyva cca 3000m2 fotbaloveho travniku

--------------------
JJ, rybizy tu mame abudeme jeste dosazovat, chutnaji nam i rozlicne haveti

Ted jsem koukal ze uz "Te" znam z Tveho webu ... az diky Tobe jsem definitivne opustil predstavu, ze hodne srnky nam nebudou okusovat nove vysazene stromky a na jare kupuji pletivo

Mame hodne podobne vychozi podminky..

Nebudou, pokud na ně nedostanou.
Sám jsem zasadil "průsvitné letní" vně oplocení, do kužele ze suchých větví, stažených drátem (z kontejneru na železný odpad u nás za náměstím) a lístky na vršku (2m) zůstaly nedotčeny. Javory okolo opět sežrané na 50cm.

Ale k trávníku.Částečný vliv bude mít i zastínění. Pokud bude větší vlhko, těžko tam něco vyhraje boj s bršlicí. Jak jsem breptal o tom koberci, tak dohromady s rozdrobeným senem od souseda by to mohlo slavit úspěch. A především: Nevím, jak u Vás, ale v naší oblasti je staré sedlácké agrotechnické pravidlo: seno se seče, když kvetou kopretiny. Možná bude dobré se na takové drobnosti poptat starousedlíků, nebo vypozorovat. Přílišná meziroční variabilita by nemusela být k dobru věci. Sám mám podobnou zkušenost s trávou u rodičů, kdy po celoročním, několikaletém pobytu stáda ovcí zmizely snad i sasanky hajní. Zůstala srha laločnatá a pár trsů šťovíku sp.. Po třech letech dodržování zmíněného agro temínu se objevil první žlutobílý úbor a zvonek. Při sečení jsem se jim vyhnul a nechal je semenit. po dalších dvou letech se vše začalo blížit původnímu stavu. Dnes je tam angličan a sestřin dům, tůje, smuteční jíva........

Když to po sobě čtu, napadá mě, že to vysazení drnů od souseda by nemusel být tak úplně hloupý nápad. Není potřeba osázet vše. Výše zmíněné agropoučení znamená, že kopretiny, zvonky a spol. během sušení sena buď dozrají a vysemení se do půdy, obnažené senosečí, nebo rostliny na vrcholu produkce energie setnuté kosou začnou více odnožovat/zvětšovat trsy. Aha, ale co zvonek... Čili, nejspíše zde hraje roli obnažit půdu ve chvíli, kdy dozrávají semena kvetoucích součástí louky.
To dále znamená, že pokud vezmeš drn a dejme tomu si označíš místa, kam implantuješ cizí louku, mohlo by stačit, tato místa neposekat zároveň s ostatní trávou a to co tu vyroste se samo vysemení do odkryté půdy kolem, nebo s tím můžeš aktivně pomoci. Jak už zmínila Ivana. Já bych doporučil především dodržování stejných termínů v roce. Pak by se mohlo vynechat i to nechávání drnů na později. Jen je potřeba, aby se kopretiny a především zvonky a jiné krátkověké rostliny měly možnost vysemenit.

Důležitým faktorem který nejsme schopni ovlivnit jsou imise dusíku.Každý déšť je hnojivá zálivka,obsahy dusíku jsou poměrně vysoké.Další důvod proč praskají stromy,nejsou vyzrálé.Velký problém pro lesníky.Ale zpět k trávníku.Dvouděložné rostliny nejsou schopny konkurovat vyhnojené trávě.Další možností je použití selektivních herbicidů,používám je na lokální ničení trávy.Dvouděložné mají šanci vyklíčit a zapojit porost,tráva se pak velmi obtížně vrací zpátky.

Nevím, kolik lidí tady osloví tvá rada o použití selektivních herbicidů.
Já sama jsem založila toto fórum proto, že chemické přípravky používat nechci a popravdě ani nechci číst o tom jak se chemicky či jinak ničí to či ono.