Biozahrada

Je to tak trochu zvláštní skupina zeleniny. U nás doma zatím baštíme hlavně květy. Jedlé jsou v podstatě celé rostliny (zeptejte se arionů), ale listy jsou stěží poživatelné pro jejich vláknitost. Mladé jarní výhonky by se měly dát upravovat nejlépe. Pokud vás nepředběhnou plži. V Asii se pěstují, coby zelenina. Nejobjemnější část rostlin jsou kořenové hlízky, bohaté na škrob.



Mapříklad denivka plavá varieta KWANSO, odrůda pocházející myslím už z Asie. Vysoká až metr (květ), velké, "zvarhanělé" listy, tu a tam s bílými pruhy. Pro vlhčí, ale ne podmáčená místa, nejlépe záhon, či okraj lesíka. Za pohnojení kompostem se vám odvděčí impozantním růstem.
Jíst květy je trochu obrazoborecké, ale jelikož u denivek je květ zpravidle otevřen 24 hodin, jeden den - denivka, anglicky daylilly - denní lilie, cítím se částečně ospravedlněn.
Kromě květů mají otížně přirovnatelnou, příjemnou chuť i poupata.

Existuje mnoho botanických druhů denivek, od cca 20 - 30cm vysokých, až po H. fulva, okolo 1m vysoké královny mezi denivkami. A co se týče vyšlechtěných odrůd, tak tady jdou počty do stovek, možná tisíců. V Americe dokonce existuje asociace pěstitelů šlechtěných denivek.

Nudličky s denivkou
Ukázka z knihy Kořeny planých rostlin s řadou receptů

Druhy denivek podle Biolib.
Druhy denivek podle pfaf. Všechny druhy co pfaf uvádí by měly být mrazuvzdorné, takže by se měly dát pěstovat i u nás. Článek o denivkách. U nás se pěstuje nejčastěji denivka plavá, existuje i mnoho vyšlechtěných hybridů (kříženců).
A. Heil v knize Rajská zahrada (viz http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=40&t=86 varuje před druhem denivka žlutá H. lilioasphodelus (viz níže), neboť u citlivých vzbuzuje nepříjemnou pachuť. Na druhou stranu doporučuje H. flava, ale H. flava a H. lilioasphodelus jsou podle některých pramenů (pfaf i Biolib) synonyma. Dále doporučuje k jídlu H. fulva, H. citrina a hybrid Kwanso. Největší kořeny má podle Heila H. dumortieri a chuť jako ředkev mají tenké kořeny H. minor. Netuším a zatím jsem nikde nenašla jestli se u nás pěstuje nebo prodává něco jiného než H. fulva, H. flava a hybridy.

denivka plavá Hemerocallis fulva
U nás běžně pěstovaná, nejčastěji botanický druh, existuje i mnoho nejrůznějších kultivarů.




denivka žlutá Hemerocallis flava, synonymum H. lilioasphodelus
Žluté květy, pěstovaná o něco méně, ale pořád poměrně často.

Tak jsem přesazovala denivky a část hlíz jsem vzala jako vzorek do kuchyně. Připadají mi trochu malé, ale možná po přesazení trochu povyrostou. Hlízy jsem chutnala syrové a nejsou špatné, takové podobně křupavé jako topinambur. Hledala jsem recepty na přípravu hlíz, ale všichni píšou jen o květech. Nemáte někdo nějaký recept na přípravu hlíz?

Řekl bych, že v Evropě a jiných "civilizovaných" zemích bude problém s tím, že se denivky kultivují výhradně pro krásu. Na užitek se kašle a tak z nových kultivarů asi moc výtěžek hlíz nebude. Doporučuju hem. fulva a hem. fulva var. kwanso, popřípadě green kwanso