Dále je nutno připomenout, že celý rod obsahuje významné množství kyseliny šťavelové, z čehož vyplývají jistá doporučení (podobně jako pro špenát): Nekonzumovat příliš často a v příliš velkém množství, velmi velkou opatrnost musí zachovávat osoby se sklony ke tvorbě ledvinových kamenů typu kalciumfosfátu (šťavelan vápenatý).Pěstované
šťovík svraskalý Rumex rugosus (pfaf nemá)
Kulturní rostlina neznámého původu, u nás vzácně pěstován. Pěstuje se v Německu. Příbuzný šťovíku lučnímu. Synonyma: kyseláč zahradní, Rumex acetosa var. hortensis, Acetosa pratensis subsp. ambigua.
Obrázek tady
šťovík zahradní Rumex patientia (3,1)
Původní v jihovýchodní Evropě, u nás dříve pěstovaný jako zelenina, nyní zplanělý a zdomácnělý na rumištích a podél komunikací. Listy 30x10 cm.
šťovík kyselý Rumex acetosa ssp. horticole (pfaf nemá)
Letos jsem koupila a nasela Rumex acetosa ssp. horticola, vyšlechtěný zahradní šťovík, prodává Semo pod nesprávným jménem šťovík zahradní (to jméno patří druhu Rumex patientia). Je trochu křehčí a trochu míň kyselý než ten co roste volně.
Volně rostoucí s velkými listy a jinak významné
šťovík alpský Rumex alpinus (4,2)
Horský druh, roste v nadmořských výškách od 700 výše, roztroušeně až hojně, má rád místa bohatá dusíkem, často na rumištích a u horských chat. Vytváří porosty a listy jsou velké - až 50x30cm.
šťovík vodní Rumex aquaticus (1,3)
Břehy vod, roztroušeně. Listy 35x17 cm, až 50 cm dlouhé.
šťovík tupolistý Rumex obtusifolius (1,2)
Hojný, rumiště, pastviny, okraje cest, má rád hodně dusíku. Spolu s následujícím druhem a šťovíkem kyselým patří mezi nejdostupnější suroviny. Mladé listy se snad dají, starší jsou tuhé a bývají nahořklé.
šťovík kadeřavý Rumex crispus (2,3)
Hojný na rumištích, podél cest, v horách roztroušeně. Je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin světa. Listy 35x8 cm.
šťovík koňský Rumex hydrolapathum (1,1)
Roztroušeně na březích vod. Listy 50x10 cm, někdy až 1 m dlouhé a 20 cm široké.
šťovík dlouholistý Rumex longifolius (1,1)
Okraje cest, úhory. Rychle se šíří, hojně Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše. Listy 30x10 cm, až 40 cm dlouhé.
šťovík kyselý Rumex acetosa, synonymum kyseláč luční Acetosa pratensis (5,3)
Tomuto druhu většina lidí říká šťovík. Má typické hrálovité listy, roste hojně na loukách a pastvinách. Listy jsou menší (podle mého odhadu největší tak 10 cm dlouhé) , ale tam kde roste hojněji se dají nasbírat poměrně rychle. Podle vlastní degustace jsou listy dobré, starší mohou být nahořklé. Na špenát se hodí, ale je extrémně kyselý a proto je nejlepší míchat s jiným druhem, alepoň půl napůl.
Volně rostoucí ostatní
šťovík menší Rumex acetosella, synonymum kyselka obecná Acetosella vulgaris (4,3)
Hojně. Vyskytuje se ve čtyřech plemenech, dává přednost mělkým půdám a kyselým místům. Listy jsou dobré, ale velmi malé (dlouhé nejvýš několik cm).
šťovík přímořský Rumex maritimus (1,2)
Roste na obnažených dnech, březích rybníků, zamokřených místech, dosti hojný. Listy dlouhé až 30 cm.
šťovík klubkatý Rumex conglomeratus (1,2)
Roztroušeně břehy vod.
šťovík krvavý Rumex sanguineus (2.1)
Luhy, olšiny, lesní mokřiny, roztroušeně.
šťovík rozvětvený Rumex thyrsiflorus (pfaf nemá)
Původní ve východní Evropě, u nás se šíří podél okrajů cest a podél řek.
Na biomasu se pěstuje krmný šťovík OK 2, zvaný Uteuša, který je hybridem druhů Rumex tianshanicus x Rumex patientia, viz článek.
News
Site map
SitemapIndex
RSS Feed