Biozahrada

Zbavuju si zahrádku přemíry pcháčů.
pcháč rolní (oset) Cirsium arvense
Jedlé (2) listy, kořeny, stonek (podle pfaf):. Kořen prvního roku - syrový nebo vařený. Výživnější, ale spíše nevýrazný, nejlépe ve směsi. Kořen je bohatý na inulin, podobný škrobu, který u některých lidí působí nadýmání. Stonky - oloupané a vařené jako chřest. Listy - syrové nebo vařené. Poměrně nevýrazné chuti, ostny je třeba odstranit, je to pracné a jen velmi málo jedlých částí listu zůstane. Listy se také používají pro srážení mléka.
Léčivý (2). Kořen jako tonikum, diuretikum, adstringentní, protizánětlivý a povzbuzení jater. Žvýkat jako lék na bolavý zub. Odvar z kořenů se používá k léčbě červů u dětí. Pasta z kořenů, v kombinaci s stejným množstvím kořenové pasty z Amaranthus spinosus se používá při léčbě nechutenství. Rostlina obsahuje rozpustný alkaloid a glykosid s názvem cnicin, který působí jako dávidlo. Listy mají protizánětlivý účinek, na rukou mohou způsobit zánět a mají dráždivé vlastnosti.
Jiné použití: Chmýří ze semen se používá jako troud. Semena všech druhů bodláků dávají dobrý olej. Semena tohoto druhu obsahují asi 22% oleje.


pcháč obecný Cirsium vulgare
Jedlý (2, opět podle pfaf). Jedlé květy, listy, kořen, semena, stonek. Kořeny - vařené. Chuť jako jeruzalémský artyčok, ale ne tak dobré. Spíše nevýrazné chuti, lepší ve směsi. Kořen se může sušit a uložit pro pozdější použití, je bohatý na inulin. Mladé květní stonky - vařené jako zelenina. Mladé listy mohou být namočené přes noc ve slané vodě a pak uvařené. Další zpráva říká, že je lze použít v salátech. Chuť je poměrně nezajímavá, ostny je třeba odstranit. Poupata - vařená. Používá se jako artyčoky, ale jsou menší a nešikovné na zpracování. Sušené květy jsou syřidlo na srážení rostlinného mléka. Semena - občas se jedl pražená.
Léčivý (1). Kořeny byly používány jako obklad a odvar z rostliny používá jako obklad na bolavé čelistí. Teplý nálev celé rostliny se používá pro napařování při léčení revmatických kloubů. Odvar z celé rostliny se používá interně i externě k léčbě krvácení něčeho (piles, to jsem nezvládla přeložit).
Jiné použití: Vlákna získaná z vnitřní kůry se používají při výrobě papíru, jsou asi 0,9 mm dlouhá. Stopky se sklízejí v pozdním létě, listy odstranit a stonky sterilizovat až se vlákna uvolní. Vlákna jsou vařená s louhem dvě hodiny a pak se vloží do kulového mlýnu na 3 hodiny. Výsledný papír je světle hnědý. Semena všech druhů bodláků dávají dobroý olej. Z chmýří se dělá vynikající troud.

piles jsou hemeroidy

Takto vypadá moje dnešní sklizeň pcháče osetu (dám jsem reportáž z přípravy a případně i recept):
P.S. děkuju za hemoroidy

Očištěné kořeny:

Syrové kořeny mají zvláštní a docela silnou příchuť. Uvařené ve slané vodě jsou chuti nevýrazné, přesně jak píše pfaf. Střední válec, jak už to bývá, tvrdý. To okolo tenké a poměrně vláknité.

Stonky:

Syrové neloupané stonky nahořklé. Oloupané docela dobré, ale vláknité.

Uvařené docela dobré, ale ty starší jsou opět vláknité, zejména neloupané. Nahořklá příchuť se vařením ztratila, ale stejně by se měly loupat kvůli vláknům.
Zkoušela jsem syrové kořeny, vařené kořeny, syrové stonky, vařené stonky. Nejlepší chuť mají vařené oloupané mladé stonky (dokud se ještě dají ohnout, jakmile ztvrdnou jsou vláknité). Poté loupasné mladé stonky syrové, syrový kořen a vařený kořen.
Ale efektivita hodně mizerná, kořeny mají tvrdý střední válec, stonky se musejí loupat a ty starší jsou duté a vláknité.

Příště zkusím to pyré z listů.