A když tady pořád mluvím o těch vzájemně provázaných vztazích, tak sem dám příklad. Na
krvavci totenu žijí modrásci očkovaný a bahenní. Text převzat z
http://www.biomonitoring.czmodrásek očkovaný Maculinea teleius.
Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od začátku července do druhé poloviny srpna. Sají nektar na krvavci totenu a bobovitých rostlinách. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska bahenního. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (
Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu
Myrmica rubra, méně často
Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Modrásek očkovaný je ekologicky velmi podobný příbuznému modrásku bahennímu (
Maculinea nausithous), se kterým se na řadě lokalit vyskytuje společně. Modrásek očkovaný má však vyhraněnější nároky na stanoviště a je tedy vzácnější.
modrásek bahenní (
Maculinea nausithous)
Modrásek bahenní má podobné ekologické nároky jako modrásek očkovaný, ale je schopen osídlovat širší škálu stanovišť. Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Není však schopen přežívat na loukách, na kterých probíhá druhá seč v době od začátku července do začátku září, tj. v období letu dospělců, kladení vajíček a časného vývoje housenek. Dospělci se vyskytují od začátku července do začátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20. – 25. července. Sají nektar na krvavci totenu. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska očkovaného. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten. Samice kladou vajíčka po několika do rozvinutých květních hlávek krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu
Myrmica scabrinodis, méně často
Myrmica ruginodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Pokud hostitelské mraveniště prosperuje, housenky se nechávají od mravenců krmit. Pokud je mravenčí kolonie slabá, živí se housenky larvami a kuklami mravenců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí.