Stránka 1 z 1

Krvavec toten Sanguisorba officinalis

PříspěvekNapsal: ned 07. úno 2010 19:00:58
od pierro
Nevím, jak krvavec menší, ale krvavec toten je dobrý do květu. Pak získává (pro mě) nahořklou chuť. S krvavcem menším nemám bohužel zkušenost.

Re: Krvavec menší a krvavec toten

PříspěvekNapsal: pon 08. úno 2010 13:03:10
od Ivana
krvavec toten Sanguisorba officinalis
Máš pravdu, ten je také jedlý. V Americe jsou velmi oblíbené do salátů a mají dokonce vyšlechtěné salátové kultivary (anglicky je toten menší salad burnet, krvavec great burnet). Ty bych chtěla sehnat, ale na druhou stranu budu mít asi problém se semeny, máme v okolí ten volně rostoucí.
Jinak toten krvavec je rostlina velmi zajímavá, žijou na něm modrásci s vysokými nároky na strukturu prostředí (vysokými ve vztahu k současnému stavu krajiny, která již není mozaikovitá).
krvavec toten

Krvavec toten Sanguisorba officinalis

PříspěvekNapsal: úte 09. úno 2010 3:27:54
od Ivana
krvavec toten listy

Re: Krvavec menší a krvavec toten

PříspěvekNapsal: pon 15. úno 2010 9:53:24
od Ivana
Petra píše:Jinak podle "velká kniha zeleniny a ovoce", píší že krvave toten nikdy neužívejte ve větších dávkách. Doporučují ke konzumaci pouze krvavec menší, to samé J.S. v ekozahradách.
Petra

Petro, nevíš z jakého důvodu se nedoporučují větší dávky totenu lékařského?

J.A.Zentrich píše v herbáři: Droga nemá vážnější kontraindikace a také nebyxly zjištěny žádné nežádoucí vedlejší účinky. To se ale týká použití léčebného, kde se předpokládají daleko menší dávky. Zmiňuje i kulinářské použití oblíbené v Americe a vyšlechtěné odrůdy s velkými listy a lepší chutí.

Re: Krvavec menší a krvavec toten

PříspěvekNapsal: úte 23. úno 2010 15:30:04
od Petra
To tam bohužel nepíší, akorát je tam vykřičník. A i J.S. doporučuje ve své nové knížce k jídlu pouze ten menší.
Petra

Krvavec

PříspěvekNapsal: úte 30. bře 2010 17:34:07
od Ivana
A když tady pořád mluvím o těch vzájemně provázaných vztazích, tak sem dám příklad. Na krvavci totenu žijí modrásci očkovaný a bahenní.
Text převzat z http://www.biomonitoring.cz
modrásek očkovaný Maculinea teleius.
Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od začátku července do druhé poloviny srpna. Sají nektar na krvavci totenu a bobovitých rostlinách. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska bahenního. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica rubra, méně často Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Modrásek očkovaný je ekologicky velmi podobný příbuznému modrásku bahennímu (Maculinea nausithous), se kterým se na řadě lokalit vyskytuje společně. Modrásek očkovaný má však vyhraněnější nároky na stanoviště a je tedy vzácnější.
modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
Modrásek bahenní má podobné ekologické nároky jako modrásek očkovaný, ale je schopen osídlovat širší škálu stanovišť. Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Není však schopen přežívat na loukách, na kterých probíhá druhá seč v době od začátku července do začátku září, tj. v období letu dospělců, kladení vajíček a časného vývoje housenek. Dospělci se vyskytují od začátku července do začátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20. – 25. července. Sají nektar na krvavci totenu. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska očkovaného. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten. Samice kladou vajíčka po několika do rozvinutých květních hlávek krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica scabrinodis, méně často Myrmica ruginodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Pokud hostitelské mraveniště prosperuje, housenky se nechávají od mravenců krmit. Pokud je mravenčí kolonie slabá, živí se housenky larvami a kuklami mravenců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí.