Biozahrada

Pfaf udává 27 jedlých druhů, poddruhů a kříženců libavek Gaultheria.
Někteří uživatelé je pěstují, prosím je zdali se nechtějí podělit o zkušenosti.

Velkou příbuznou známé a o 106 prodávané okrasné, červenoplodé G. procumbens - G. Shallon, kterou mám od alpinkáře, nedaleko od nás, z horského údolí, ze Sedloňova, jsem na PFAF našel v nejnadějnější TOP20 rostlin světa.
Mladá, ještě nekvetoucí shallon
http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Gaultheria%20shallon
http://www.google.cz/images?hl=cs&source=imghp&q=Gaultheria+shallon&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq=
Příbuznost s borůvkou nezapře. Ráda odnožuje. Ale vždy tak okolo 10cm od mateční rostliny. Dle PFAF je do 1,2m vysoká. Díky přesazování jsem dosud neochutnal. Snad letos poprvé zaplodí. Kvete v latách, či hroznech, z květů, podobných borůvkovým, se vytvářejí plody, při sklizni stačí odrhnout prsty a baštit.

Pokusím se o překlad z PFAF:

Má ráda vlhkou, ale ne podmáčenou půdu ve stínu, či částečném zastínění. Ale rovněž se jí může dařit i na plném slunci. Druh milující vláhu a rašelinu. Vyžaduje substrát bez obsahu vápence. Jeden pramen uvádí, že může růst i v suchém stínu, jiný, že může přežít i těžké vyschnutí, pokud je už plně zakořeněná. Rostliny jsou odolné proti mrazu do -20 °C. Jedná se o mohutnou, odnožující rostlinu. Může být invazivní, pokud roste ve vhodných podmínkách. Ale dá se omezit sestříháním (dle mého např. kosením -pozn. Pierro) Stejně tak dobře roste pod stromy. Rostliny v tomto rodě jsou velmi odolné vůči napadení václavkami.


Tolik kostrbatý překlad z PFAF. Za sebe můžu ještě poznamenat, že budu zvědavý, jak se jí bude dařit pod ořešáky a ořechovci.

Pokusím se o odkopky, co možno šetrně, abych ji nezlikvidoval. Pokud máte někdo zkušenosti s množením brusnicovitých ze semen, stálo by za to, zkusit i generativní množení. V současné chvíli mám dvě rostliny. Jedna je vysoká cca 10cm, druhá se rozrůstá spíš do šířky. Ani jedna neroste pod stromem. Jedna je pod rybízem, druhá zasazená vedle hrušně. S odkopky bych rád počkal na příští rok. Ale jak se znám, zkusím to už letos.

Doplním rozmnožování libavky Gaultheria shallon podle pfaf

Semena vyžadují období studené stratifikace. Stratifikujeme 4 - 10 týdnů a pak vysévámě na povrch na kompostu bez vápna (kyselého) ve stínné části skleníku a udržujeme kompost vlhký. Semena klíčí obvykle dobře, obvykle během 1 - 2 měsíců při teplotě 20 ° C, ale sazenice jsou náchylné k padání klíčních rostlin. Je důležité je pečlivě zalévat a zajistit dobré větrání. Zalévání nálevem česneku může také pomoci, aby se zabránilo napadení padáním klíčních rostlin. Sazenice rozesazujeme do samostatných květináčků když jsou asi 25 mm vysoké a pěstujeme je ve světlém stínu ve skleníku po dobu alespoň jejich první zimy. Vysazujeme ven v pozdním jaře nebo počátkem léta. Sazenice jsou citlivé na jarní mrazíky, takže možná budou potřebovat ochranu prvních několik let růstu venku. Prvních několik let zůstávají listy malé.
Řízky z polozralého dřeva, 3-6 cm dlouhé, červenec/srpen, do pařeniště na stinném místě. Tvoří kořeny v pozdním létě nebo na jaře, obvykle zakoření dobrý podíl (procento).
Dělení rostlin na jaře, kdy je přírůstek asi 7 cm. Rozdělené rostliny se mohou poněkud pomalu přizpůsobovat. Zjistili jsme, že je nejlepší zasadit do květináčů (pot up) shluky a nechat růst ve stínu v pařeništi, dokud nejsou dobře zakořeněné. Rozesazujeme na jaře.

Měla jsem tu mdlou pod stromy, ale zašla a chuť byla "pastová".

Jak hodně potřebuje kyselou půdu? To mne trochu odrazuje. Stačí jí normální "hrabanka" pod listnatými stromy nebo potřebuje opravdu rašelinu?
Petra

Osobně můžu těžko odpovědět. Bydlíme v podhůří, uprostřed smrkových "lesů". Kyseleji tu máme všude. Osobně jsem jim nikde rašelinu nesypal. Mám za to, že rozhodující tu bude humus a to, aby v hlíně nebylo moc vápence. Na zahradě u domu mi roste 1,5m od katránu srdčitého, který zas vápno rád a na kyselé lokalitě prakticky vůbec nepřirůstá. Viděl bych to takhle: Určitě ne zásaditou zem. Pokud nebude rašelina, nic se neděje, pokud bude mít vodu a humus. - Nedostatek jednoho vyvážíme tím, že dopřejeme víc jiných podmínek.

Patří ke vřesovcovitým, tyhle druhy se pěstují obvykle za použití rašeliny. Ale hrabanka by jí snad měla stačit, ale ne listnatá ale jehličnatá hrabanka. Když nedáš rašelinu tak jí asi budeš muset dávat tu hrabanku častěji.
Je výhodné všechny vřesovcovité soustředit na jedno místo v zahradě do kyselého sektoru a tam přidat tu rašelinu anebo případně dodávat kyselou jehličnatou hrabanku. Nebo vybrat místo pod jehličnanem. Mají speciální typ mykorhizy, erikoidní mykorhizu a na jednom místě budou proto prospívat lépe.

To je možné. Nedaleko mám kanadskou borůvku a té sypu piliny a kůru, plus sem tam větvičky, vše, co mi zbyde po řezání dřeva.

To je ověřené

Pierro, mám návrh. Asi by bylo lepší rozdělit tohle vlákno na G. shallon a G. procumbens. Jenže oni pak některé věci přestanou dávat smysl. Mohl bys pak prosím následně zeditovat svoje příspěvky? Bude to přehlednější a každý druh bude mít svou anketu.

Tak si tak sháním řebčík a našla jsem skalničkářství kde prodávají libavku: alpine-seeds.com