Biozahrada

Větrolam je záležitost, která mě osobně velice zajímá, protože dva lesy po stranách mé zahrady mi velice ztrpčují život na zahradě. Vytvářejí tu "rychtýřový efekt" a stačí i jen slabý vánek a na zahradě ho pocítím. Proudění vzducu ochlazuje prostředí zahrady a vysouší půdu. Tu mám zamulčovánu, nebo s původní vegetací, ale i tak je to citelně znát.

Pro větrolamy používáme přednostně dřeviny domácí v naší přírodě. Či zdomácnělé. Větrolamy pro zahrady volíme raději zčásti propustné. Pokud použijeme stromy s příliš hustou korunou, vytvoří proudění obtékajícího vzduchu turbulence, které mohou zasahovat až k povrchu půdy a tím z velké části snížit celkový efekt. Vytvoření takto hustých větrolamů vysazených navíc ze stálezelených dřevin je velice výhodné v případě venkovního chovu domácích zvířat, kdy pomůže vytvořit závětrná zákoutí.
Pro zahrady a sady je lépe vysadit větrolam, který přitékající masu vzduchu jen zpomalí a "rozdrobí". V takovém případě se výrazně prodlouží vzdálenost, na níž je možné sledovat vliv větrolamu. Uvnitř prostoru chráněného větrolamem pak můžeme dále menšími zásahy a výsadbou dále vytvořit místa chráněná před zpomaleným prouděním vzduchu a např. pomocí kamenů vytvořit místa výhřevnější (pro pěstování středomořských rostlin), či naopak u jezírek chladnější (pro pěstování např brukvovitých).

Jak jsem zmínil, je dobré zaměřit se především na domácí druhy. A naše legislativa to mám tušení i vyžaduje. Ale podle mého lze větrolamy z větší, či menší části použít i pro potřeby produkce.
Mým prohřeškem proti původním druhům bude vysazení několika japonských topolů, které mě dostaly proklamovanou rychlostí růstu, kterou specializované weby uvádějí přes 2m za rok. Pozor!!!! výsadba těchto topolů vyžaduje povolení od odboru životního prostředí.
A proto jsem se rozhodl od tohoto nápadu upustit. Rozvržení a rozkreslení by se těžko vměstnávalo do kolonek pro plantážní pěstování.

Ahoj Martine,

s těmi japonskými topoly to není pravda. Žádné povolení nepotřebuješ, neboť se běžně po 7 letech řežou, tedy dříve než začnou plodit. To můžeš udělat 3x a pak je vykopat. Za cca 20 let musíš sázet nové, ale povolení rozhodně nepotřebuješ. Ale z vlastní zkušenosti si myslím, že mnohé olše nebo vrby rostou stejně rychle jako japonský topol, tedy pokud to něčím nehnojíš. Já to nedělal a přírůstek rozhodně není až 4 m za rok, jak všude píšou. Zkoušel jsem je některé mulčovat, jiné ne. Nejrychleji vyrostl ten, co jsem ho omylem skoro zlomil, když jsem na něj šlápl
Petr D

Stejně mám cukání něco přecijen vysadit. Je mi líto vyhodit 70 sazenic. Ten rozdíl, co do povolení může být i polohou. U nás je docela vlhko. Bydlím v 550m.n.m. Nedaleko CHKO Orlické hory. Ale na papíru, co poslal prodejce je zpráva, že to povolení potřebuju. Na 2. straně, kde není žalobce, není soudce a pokud to neuvidí nějaký dendrolog, třeba to nepozná....

Hele a není to povolení jenom když chceš získat dotace na velké plantáže? Musíš hlásit i dva topoly co si chceš vysadit na zahradu?

To je zajímavá možnost. Zkusím to rozlousknout.

Pěkný den všem, možná vám pomůže vyjádření přímo od Ministerstva, ptal jsem se na podobné věci: http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis/37461

Další info o topolech také tady: Japonský topol - pěstování, ekonomika, sklizeň

Jeden příspěvek jsem shledala užitečným. Sice je toto téma z roku 2009 a nikdo v něm už nediskutuje, ale dejme tomu.
Tak, a tím tvůj guerilla marketing zde skončil, copywritere. Za další reklamu bude ban.

Kromě toho v prvně jmenovaném odkazu jsou nějaké nepřesnosti. Výčet paragrafů poměrně odpovídá, ale již ne výklad. Máš smůlu astroturfe, strefil ses mi do specializace.

Například toto:
Cituji text:
Poznámka: Údolní nivy jsou optimálními stanovišti pro pěstování výmladkových plantáží topolů a vrb, ale pokud se lokalita nachází v místě vyhlášeného významného krajinného prvku (např. údolní nivě s hodnotným lučním porostem) místně příslušný OOP pěstování výmladkových plantáží RRD nepovoluje
Můj komentář:
Údolní niva je významným krajinným prvkem ze zákona a proto nezáleží na tom jestli je v nivě hodnotný porost nebo ne a nemusí být vyhlášena. Každá niva je významným krajinným prvkem.

Dále:
Cituji text:
§ 45b – Ochrana evropsky významných lokalit (Natura 2000) a následný text
Můj komentář:
Tady je to popsáno poměrně zmateně, orgán ochrany přírody nevydává souhlas nebo nesouhlas, je to o mnoho složitější a to finančně i časově. Vztahují se na to §45h odst. 1, §45i odst. 1 a odst. 2. Což znamená přeloženo do řeči lidské: Kdo chce sázet plantáže japonských topolů v evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, musí si podat žádost o stanovisko podle §45i. Pokud dostane stanovisko že nelze vyloučit vliv (a velmi bych se divila kdyby takové stanovisko nedostal), musí si pořídit posouzení podle §45i (s cenou začínáme na 10 000 Kč, ale běžně bývá dražší) a tím spadá do procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA, pokud to někoho zajímá blíže, mám na své firemní stránce Průvodce investora procesem EIA). Pokud bych měla investorovi poradit, bývá to často to dvěma slovy: Ruce pryč.

Když už se v tomhle tématu vrtám, tak na výsadbu japonských topolů se bude vztahovat § 5 – Obecná ochrana rostlin a živočichů
Odst. (4) Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.
Odst. (5) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody.
To tam píšou dobře a je to i odpověď na otázky položené Pierrem výše ve vlákně. Stále si nemyslím, že by nějaké povolení bylo potřeba na zahradu, týká se to volné krajiny.


Tak nevím jestli to nesmažu celé, první odkaz s nepřesnostmi, druhý odkaz reklama. Co myslíte?

Teď koukám žes to ve stejný den ještě nacpal na fóra Rozpad a Living.cz.

Takže to bylo takhle: napsal jsi článek a chtěl jsi nějaké odkazy. Takže jsi 17. listopadu vrazil ve 21.53 odkaz na Living, zhruba o 40 minut později ve 22.35 jsi tím nakrmil Rozpad a celých osm minut poté jsi se registroval na tomto fóru. Zdejší příspěvek je až z 19.11. proto, že jsem registraci schválila až toho 19.11.

Děláš to stejně jako lenicka1313, ta taky píše PR články a hned někam do fóra nacpe odkaz.

Co by jste mi doporučili jako větrolam? Moje představa je něco stále zeleného a výška do 2m a bylo by fajn něco jedlého. Bude to vysazeno na jižní straně pozemku. Mělo by to zapadnou do krajiny, rostou tan náletové stromy ,líska, kopřivy.