Japonský topol

[Ivana]

Japonský topol je kříženec topolu černého (Populus nigra) a topolu Maximovičova (Populus maximoviczii), v poslední době je propagován jako rychle rostoucí dřevina. Za určitých podmínek se na něj dají dostat dotace (někde jsem četla že až 70 000.-Kč na jeden hektar za rok).
O tom že to není tak jednoduché by nám sem mohl napsat papíry znechucený Pierro.
Stránky o japonském topolu
Nařízení vlády

[pierro]

Je to tak. Jak jsem psal v příspěvku na téma větrolamy, trochu mi jde proti srsti pěstování paliva na půdě, která by nám mohla dát jídlo. A předpokládám, že toto pěstování se v dnešní době chemie bude odehrávat rovněž za účasti chemických přípravků. Tolik jídla najednou, na jednom místě si určitě dřív, či později nějaká pilatka, nabo jiný listožravý hmyz (nejsem entomolog) najde. Sám jsem o jap. topolu uvažoval, coby o "bleskovém větrolamu". Jeho roční přírůstky co do výšky jsou okouzlující. Bohužel, moje nadšení ochladlo, když jsem na odboru ochrany přírody zjistil, že k povolení na pěstování této dřeviny potřebuji náčrt plánované výsadby a popis, jak bude o porost pečováno. Jelikož jsem plánoval roztrošenou výsadbu mezi jiné dřeviny ve větrolamu, tak, abych se pokud možno vyhnul pravidelnému sponu a pravým úhlům (v přírodě je pravidelnost jen obrovská náhoda, a ani v listech a na první pohled pravidelných květech jsou odchylky...), bylo by už toto zakreslení práce na hóóóóódně dlouho. O popisu následující péče o pěstované rostliny ani nemluvě. Plán byl takový, že bych postupně setnul topoly tam, kde by začaly překážet pomaleji rostoucím dřevinám.
Toť na vysvětlení mého znechucení.
Proti pěstování topolu jinak nic nemám, jen ta byrokracie. Pokud by na plantáži pod ochranou vysokých "japonců" mohly podrůstat naše původní pomalejší stromy s tvrdým dřevem, byl by to podle mě ideální stav. Tvrdé, pomalu rostoucí dřevo má kromě leších technických vlastností i větší výhřevnost a je snadněji skladovatelné. Například duby, rostoucí za obdobných podmínek, jaké jsou doporučovány pro RRD (rychle rostoucí dřeviny), může mít metrové přírůstky a na své zahradě pozoruji i překotný růst javoru klenu, když ho srny "nechaly na pokoji". vloni okolo metru a letos něco pod metr. Přitom javorové dřevo je v mnoha směrech kvalitnější. Drobnou nevýhodou je to, že se z jeho opadaného listí vylučují látky, které vadí některým jiným rostlinám. (zdroj, myslím PFAF). A z příbuzenstva topolu jap. bych zmínil naši osiku, která má rovněž poměrně rychlý růst a vymlazuje z kořenů (pro množení nepotřebuje odkrytou zem, jako např. vyhovuje bříze, která má navíc dost hustý kořenový systém a trochu utlačuje cokoliv, co pod ní chce růst.
Pro větší pozemky by to jistě bylo velice zajímavé. Zvlášť, pokud by se současně s topoly vysadil porost např. bříz, javorů, nebo jiných, pomalejších stromů, a nakonec i souběžně s tím rostoucí "tvrdý" les z dubu, buku, nebo jiného domácího druhu stromů. Bydlím v oblasti, kde byl původní bukový a bukojedlový les. S příměsemi ostatních, tzv plevelných stromů. Z nedalekých kopců (Orlických hor) sem jistě dolétala i semínka smrků, ale zas odbočuji. V rohu mého pozemku roste, dnes už pětimetrový buk, pod cca osmimetrovými osikami a javory kleny.

[Ivana]

Odbor ochrany přírody krajského úřadu? Jen abych věděla koho se ptát na podrobnosti.

[pierro]

Bydlím v městysi. Většinu našich správních záležitostí řeší lidé, sídlící v bývalém okresním úřadě. V podstatě je to nadále správa pro oblast, odpovídající někdejšímu okresu. Sám v tom nemám moc jasno, ale já osobně jsem byl na okrese. Jestli to u Vás bude Brno - venkov, nebo někde jinde, nevím. Držím palce a těším se na resumé.

[marek]

Ahoj, ja jsem loni na jare nejake zakoupil na zkusenou, hodne jsem rozdal a neco malo zasadil. Vsechny se uzasne chytli a maji ted okolo 150 cm. Pridam sem foto jak bude chvilka.

S japonskym topolem je problem ten - pokud jsem dobre pochopil, ze je to umele vyslechtena rostina, ktera by se mohla bez trvaleho dozoru nekontrolovane rozsirit. To je i duvod proc urady delaji okolo takove dusno.
Mel by se kazdych pet let pokacet aby se nezacal mnozit do okoli. Neni sice samosprasny a ta druha "polovina" je uzavrena v trezoru ve vyzkumaku, ale presto maji urcite obavy. Klasicky permakulturista mi v podstate vynadal, ze to jeste podporuji a cim dal vic s nim souhlasim.

Nicmene drevina ma skutecne neuveritelny prirustek rocne a tedy vysoky vynos na hektar. Proto se take jeji pestovani tolik rozmohlo. Co se tyka dotaci, 70.000,-Kc vypada jako velka castka, ale pokud si prectete co to obnasi v prvnich dvou letech, tak Vas mozna prejde chut. Ze srandy jsem si to pocital a ziskove je to pouze v pripade ze mate moznost z toho udelat stepku. Na palivove drivy se to moc nehodi, drevo je hodne mekke a mokre.

Ja jsem uvazoval stejne jako Martin a to je take duvod proc si jiz uchycene pruty necham. Az podrostou mistni drevinou tak je zlikviduji. Presto u "kopicovani" zustanu, protoze je to zpusob jak si prilepsit vlastnim drevem, jen pouziji jinou drevinu. Jakou zatim nemam uplne jasno.

Vice se da snadno najit na webu, staci zadat "japonsky topol" do vyhledavace, nechci tu nekomu konkretnimu delat reklamu

[dkaras]

To oznameni uradum se musi provest, i kdyby chtel clovek vysadit jednu jedinou rostlinku jap. topolu? Anebo je na to nejake min. mnozstvi? Na webu topolu (a ze jich je...) jsem nic takoveho nenasla... Netusite nekdo prosim? Diky.

[pierro]

Kde není žalobce, není ani soudce. Pokud o tom nebude nikdo vědět.... Já se, blbec, prokecnul. Japonské topoly, (možná i italské hybridy a další) jsou prý pro ŽP "potenciálně invazivní" a dokud se toto nevyvrátí, chtějí je mát pod kontrolou. (nebo jde jen o to, mít přehled, kdo si nebude kupovat uhlí)