Je to tak. Jak jsem psal v příspěvku na téma větrolamy, trochu mi jde proti srsti pěstování paliva na půdě, která by nám mohla dát jídlo. A předpokládám, že toto pěstování se v dnešní době chemie bude odehrávat rovněž za účasti chemických přípravků. Tolik jídla najednou, na jednom místě si určitě dřív, či později nějaká pilatka, nabo jiný listožravý hmyz (nejsem entomolog) najde. Sám jsem o jap. topolu uvažoval, coby o "bleskovém větrolamu". Jeho roční přírůstky co do výšky jsou okouzlující. Bohužel, moje nadšení ochladlo, když jsem na odboru ochrany přírody zjistil, že k povolení na pěstování této dřeviny potřebuji náčrt plánované výsadby a popis, jak bude o porost pečováno. Jelikož jsem plánoval roztrošenou výsadbu mezi jiné dřeviny ve větrolamu, tak, abych se pokud možno vyhnul pravidelnému sponu a pravým úhlům (v přírodě je pravidelnost jen obrovská náhoda, a ani v listech a na první pohled pravidelných květech jsou odchylky...), bylo by už toto zakreslení práce na hóóóóódně dlouho. O popisu následující péče o pěstované rostliny ani nemluvě. Plán byl takový, že bych postupně setnul topoly tam, kde by začaly překážet pomaleji rostoucím dřevinám.
Toť na vysvětlení mého znechucení.
Proti pěstování topolu jinak nic nemám, jen ta byrokracie. Pokud by na plantáži pod ochranou vysokých "japonců" mohly podrůstat naše původní pomalejší stromy s tvrdým dřevem, byl by to podle mě ideální stav. Tvrdé, pomalu rostoucí dřevo má kromě leších technických vlastností i větší výhřevnost a je snadněji skladovatelné. Například duby, rostoucí za obdobných podmínek, jaké jsou doporučovány pro RRD (rychle rostoucí dřeviny), může mít metrové přírůstky a na své zahradě pozoruji i překotný růst javoru klenu, když ho srny "nechaly na pokoji". vloni okolo metru a letos něco pod metr. Přitom javorové dřevo je v mnoha směrech kvalitnější. Drobnou nevýhodou je to, že se z jeho opadaného listí vylučují látky, které vadí některým jiným rostlinám. (zdroj, myslím PFAF). A z příbuzenstva topolu jap. bych zmínil naši osiku, která má rovněž poměrně rychlý růst a vymlazuje z kořenů (pro množení nepotřebuje odkrytou zem, jako např. vyhovuje bříze, která má navíc dost hustý kořenový systém a trochu utlačuje cokoliv, co pod ní chce růst.
Pro větší pozemky by to jistě bylo velice zajímavé. Zvlášť, pokud by se současně s topoly vysadil porost např. bříz, javorů, nebo jiných, pomalejších stromů, a nakonec i souběžně s tím rostoucí "tvrdý" les z dubu, buku, nebo jiného domácího druhu stromů. Bydlím v oblasti, kde byl původní bukový a bukojedlový les. S příměsemi ostatních, tzv plevelných stromů. Z nedalekých kopců (Orlických hor) sem jistě dolétala i semínka smrků, ale zas odbočuji. V rohu mého pozemku roste, dnes už pětimetrový buk, pod cca osmimetrovými osikami a javory kleny.