Biozahrada

http://www.vupt.cz/dokumenty/metzito.pdf

Po podzimní hluboké orbě z jara následuje usmykování pozemku a vláčení, případně se půda připraví kombinátorem. Před urovnáním pozemku lze aplikovat startovací dávku P a K. Vysévá se 100 – 150 kg.ha-1 do řádků 12,5 cm. Doba setí je odvislá od stavu půdy. Po vysetí je vhodné pozemek uválet. Také jarní výsevy vytvářejí dobře zapojené porosty, které jsou schopny potlačovat plevele. V případě nevyrovnaně vzešlých porostů lze aplikovat herbicidy registrované pro obiloviny.

Při letním výsevu je nezbytné moření osiva, protože porosty jsou při vzcházení napadány živočišnými škůdci, především bzunkou ječnou, která je schopna porost totálně zničit. K moření se osvědčil přípravek GAUCHO F 600 FF v dávce 5 l.t-1 a lze jej pro praxi doporučit

Presentované výsledky byly dosaženy při řešení výzkumného projektu NAZV ČR č. 0057 „Diverzita opomíjených obilnin a pseudoobilnin a její využití v setrvalém zemědělství a zdravé výživě“.

......že toto žito bylo převážně pěstováno na pasekách po těžbě dřeva mezi pařezy, kam se vysévalo ručně. Dr. Brada ve svých písemných poznámkách, které se doposud dochovaly uvádí, že toto žito se před 80 roky pěstovalo na Valašsku následujícím způsobem: na pasekách mezi pařezy se spálil zbytek klestu a na místa pálení, která se nazývala ”požáry”, se zakopávalo ručně osivo žita. Oheň se potahoval, aby plochy ”požárů” byly co největší. Pro svoji nenáročnost na klima a na živiny se žito selo bez hnojení. Vyséváno bylo čisté žito, nebo jeho směs s kmínem. Setí se provádělo ve třetí dekádě června (v období svátku sv. Jana) a odtud je další lidové názvy druhu - ”svatojánské žito”, „jánské žito“.
V tomto termínu má toto žito mimořádné růstové a odnožovací schopnosti. Do podzimu vyrůstá do výšky 20 až 30 cm a narostlá hmota byla nazývána ”kříbím” a odtud je další lidový název tohoto druhu - ”křibice”. Kříbí v podstatě znamená živý plot, případně porost, zakládaný na porušených svazích pro jejich upevnění. Znamená to, že tento druh žita má schopnost zabraňovat na exponovaných svazích vodní erozi. Narostlá hmota byla přepásána na podzim ovcemi a regenerační schopnost druhu je taková, že toto přepásání nepoškodilo porosty a tyto se v následujícím roce sklízely na semeno. Zrno křibice bylo využíváno na mletí mouky, která se používala na pečení chleba. Chléb z této mouky měl svoje specifické aroma a pomaleji okorával.