Tak to pravidlo č. 10 jsem použila letos u mochyně peruánské. Poté, co jsem zjistila, že několik let stará semínka z originálního pytlíku už opravdu nejsou klíčivá a v zahradnictví, kde jsem je vždycky kupovala, letos všechny "neobvyklejší " druhy zrušili a mají k mání už jenom petržel, mrkev a okurky, jsem prostě zapátrala ve skleníku po zbylých plodech z loňska, úspěšně jsem nalezla jeden shnilý a plesnivý, a protože se mi nechtělo se v tom svinčíku patlat, tak jsem ho prostě tak, jak byl, šoupla do misky se substrátem. Vystřelil z něj trs vyklíčených rostlinek, z nich jsem prostě několik vybrala na přepikýrování a bylo. Styl žavesr

. A ostatní semena taky nečistím. Včelník moldavský, kerblík a pod. prostě vytrhám, svážu, pověsím někam do průvanu, aby to uschlo, a na jaře to vytřepu nebo sdrhnu nad místem, kde by to mohlo růst. Jenom u lichořeřišnice poctivě vybírám semínka spadaná na zem pod rostlinou a snažím se je nezapomenout (což je problém

) v kelímku, neboť ráda plesnivějí, když je včas nenechám někde v tenčí vrstvě a v suchu uschnout.