Vážně nikdo? Moje zkušenosti.

[pierro]

Mám zkušenost s řepkou, se slézem pižmovým, s myrobalámem, s hrušněmi, s korkovníkem amurským, s jabloněmi (kolik současných tržních odrůd vzniklo, jako náhodný semenáč), s pupalkou, s rebarborou (skutečně se ráda vrací k pův. formě s tenkými řapíky), nějaké zkušenosti s denivkami,

Myrobalám, denivky, sléz, jabloně, hrušně, korkovník a pupalka přčkávají bez obtíží zimu v zemi, klíčí na jaře. Ostatní jsem takto nezkoušel. možná by bylo dobré stratifikovat i rebarboru.

[houba]

Ale jo...Semenařím téměř veškerou zeleninu, kterou na zahradě pěstuji. Opakovaně potvrzená zkušenost: semena ze zahrady klíčí podstatně lépe než semena koupená. Ale to je známá věc . Další bonus při semenaření je estetická krása některých rostlin, o kterou bez toho přijdeme. Proudy bílorůžových květů ředkvičky jsou nepopsatelně krásné, okolíky mrkve připomínají souhvězdí, žluté květy kedlubnů skvěle kontrastují s namodralými listy a což teprve rozkvetlá cibule...Na těchto rostlinách lze navíc pozorovat spoustu malých hmyzích tvorů. Další výhodou je, že když očešu několik zralých špenátů, mám podstatně více osiva, než obsahuje jeden koupený sáček. Tudíž při výsevu nemusím myslet na to, že chci ještě zasít vedle, pořád mám dost.
Mám-li s něčím problém, pak jedině s mrkví, ta má v další generaci dost tendenci ke zplaňování, alespoň část kořenů je vždy bílých, v lepším případě žlutých (ty jsou ještě sladké). Moc rád si nechám poradit, jak na to...
Sebrané osivo se ani nesnažím čistit, třídit apod. - obvykle jde do záhonů i s nějakými uschlými rostlinnými zbytky.
A pak ještě spontánní samovýsev.Je to dobrá hra, sledovat, co kde na jaře vyroste. Půdu zpravidla neobracím, takže co tam na podzim spadne, to na jaře vyroste. Obvykle jsou někde ředkvičky, pár salátů, špenátů, pažitka, mrkev....přirozená obnova, jako v lese.
Jinak na semenaření jsou moc dobří mravenci, zvlášť roznášení krokusů, ladoněk, petrklíčů, fialek do trávy to jim jde znamenitě

hezký den
Tomáš

[Ivana]

Mrkev se kříží s volně rostoucí, která má bílý kořen. Totéž dělá salát, kříží se s locikou kompasovou. Dále se kříží s volně rostoucími čekanka, lebeda zahradní, pastinák.
Brukvovité se kříží všechny mezi sebou.
Kříží se vzájemně odrůdy cibule, okurky, mrkve, dýně, vodnice, tykve, špenátu, pórku, pažitky, kukuřice.
Pro semena se tyto rostliny musí izolovat.

[pierro]

AMEN. V tomhle budu mít neuvěřitelnou výhodu. Okolo Hrádku jsem nikde mrkev kvést neviděl. Známá mi říkala, že potíž bývá i u petržele. Rozhodně mě ještě napadá pastinák, a například řepka, sibiřské zelí, tuřín a vodnice aha, ta už tu je. Chce to pozorně pročítat latinská jména zelenin. To, co je po zkratce var. nebo konvar. (convar.?) je nedůležité. Botanické druhy se spráší, odrůda, neodrůda. Za určitých okolností se kříží mezi sebou i botanické rody. Tedy: vzácně a nevím, jak je to s vitalitou následných semen těchto hybridů, ale krásný příklad mezirodového křížení mám osobně na zhrádce. Hruškojeřáb "tatarova hruška" a kříženec hlohu a jeřábu od samotného Mičurina, jménem "granatnaja" Chuť zatím netuším.
Napadá mě kolem semenaček mrkve vysadit, nebo nechat růst jiné miříkovité (kdysi to byly miříkovité.) Ať už kulturní, nebo divoké. Většina opylujícího hmyzu by nemusela dělat rozdíly a pyl z divokých mrkví odložit na jimých druzích.

[Ivana]

Mrkev je opravdu velmi běžný druh a divila bych se, kdybys ho v okolí neměl.
Botanické rody se většinou nekříží, to už musí být. Zahradníci a Mičurinové to ale umějí.
Přirození hybridi obecně bývají často sterilní a mezirodoví hybridi ještě více. Vyšlechtěné zahradní odrůdy se kříží, to je spíše pravidlo
Co se týká opylování, včely medonosné se specializují na jeden druh (tj. jedna včela sbírá pyl od jednoho druhu, možná snad i za celý svůj život), ostatní opylovači tak specializovaní nejsou. Pak je tady ovšem ještě opylení větrem a samosprášení.

[Ivana]

Co bych dělala s mrkví na semena: Poupata zabalit do pytlíku, až rozkvetou opylit štětečkem a zase zabalit dokud se nezačnou tvořit semena. Nebo pěstovat na semeno ve skleníku. Mrkvovité opyluje hmyz, takže se dá místo pytlíku použít jemná síťka nebo monofil, aby neprolezl žádný hmyz.
Ale ještě jsem to nedělala, takže praktické zkušenosti nemám.

[Ivana]

Takže oprava: balit květy do nepropustného pytlíku nejde, uvařili by se. Balí se do monofilu.
S větrosnubnýma je potíž, ty se balí do papírového sáčku. Buďto nesmí pršet nebo nad to musíte dát ještě deštník. K větrosnubným patří lebeda, špenát, kukuřice a laskavec.

[Ivana]

Zdroj: Kutina a kolektiv: Encyklopedie pro zahrádkáře 1

semenareni1.jpg (310.22 KiB) Zobrazeno 18699 krát

semenareni2.jpg (212.06 KiB) Zobrazeno 18699 krát

[houba]

O možnosti křížení s planou mrkví dobře vím a mám za to, že na zahradě žádná taková nebyla. Samozřejmě jsem mohl přehlédnout. Naopak vím, že v dosahu byly jiné plané mrkvovité, kterým místní podmínky lépe vyhovují. Pravděpodobnost zkřížení ředkví s nějakou jinou brukví byla vždy minimálně stejná, ale nestalo se. Tak mi to pořád vrtá hlavou.

hezký den
Tomáš

[Ivana]

Napadá mě jenom tohle: Mrkev i brukvovité opyluje hmyz. Třeba tam nemáš ty správné vhodné druhy na opylení brukví, nebo to opylovači nestíhali.