Biozahrada

dkaras píše:Zdravim!
Topinambury by me taky zajimaly, zakladame zahradu a urcite bych je tam chtela mit. Jen tech mysi se u nas prohani spousta.... loni jsme zalozili hadnik a uz nam tam bydli slepysi, tak doufam, ze mysek bude ubyvat. Myslite, ze bych mela v pripade topinamburu uvazovat o vyvysenem zahone s pletivem vespod? Co kdyz mi do nej vlezou vrchem??? Mate s tim nekdo prosim nejakou zkusenost? Dekuji!

Máte někdo zkušenosti? Taky by mě zajímalo jestli to funguje.

Funguje to výborně ale nejsem si jistý jestli to patří do tématu permakultura. I když, řeknu-li zahrádkáři že vybudováním vyvýšeného záhonu zároveň založil hadník, ježkovník a obecně breberník, tak to s ním sekne, protože hady na zahrádce nechce ... Takže ano, patří to do permakultury.

Příště přidám nějaké fotky.

Viz vlákno záhony bez rytí, kdyžtak si to, Ivano, přesuň.
Vlevo na fotce je záhon druhým rokem v provozu, tak už je dost slehlý. To modré jsou uříznuté pet-lahve, které jsem tam původně dala jako zásobníky vody, jenže pak jsem stejně byla líná tu vodu doplňovat, tak jsem ty petky zase vyndala a teď už dělám vyvýšené záhony bez nich. Sice mi všichni tvrdí, jak vysoké a vyvýšené záhony děsně vysychají a musejí se furt zalívat, ale mně přijde, že když jsou při založení dostatečně promočené a pak pořádně zamulčované, vodu si udrží a roste to na nich i bez zalévání.
Klacky z nich ale nutně trčet nemusí, to jen já nejsem zrovna úpravná povaha.

No ale nemyslí klasický zahrádkář pod pojmem vyvýšený záhon něco jiného?

No a teď s tím přesouváním nevím. Mám to teda sloučit nebo nechat tak? Mslela jsem, že vyvýšený záhon je technologicky něco jiného a že by to patřilo spíš sem. Teď nemám čas to hledat, myslím že se tam dospodu dávají klacky a je to už poměrně náročné na zkušenosti aby to fungovalo. Tak mi napište, vy co už nějaké zkušenosti máte, jestli to mám nechat oddělené nebo sloučit a do jakého tématu to mám dát.

Pak mám ještě jednu oblíbenou metodu k získávání nových pěstebních ploch - tzv. hrobečkovou. Je to vpodstatě lehce modifikovaný návod na výrobu vyvýšeného záhonu, akorát že se při tom člověk tolik nenadře s kopáním. Na zaplevelenou zem větvičky (podlouhlá hromada nebo kupa, to je fuk), prosypat popelem ze dřeva, když máš, na to buď obrácené vytřepané drny nebo plevel ze záhonů i s kořínky, na kterých je ještě trocha zeminy, pak posekaná tráva, kopřivy, listí, starý mulč, sláma, hnůj, prostě co je, vrstvit, pokud možno střídat, pak zase drny nebo vypletý plevel, popel, trocha kompostu, nemusí být ještě hotový, prostě aby v tom bylo něco zeleného, něco suchého, něco zeminy, něco k naočkování (hnůj, kompost), průběžně máčet nebo nechat propršet, na to položit kartony a navrch trocha mulče (posekaná tráva třeba). Nechat alespoň měsíc pracovat, pak udělat díru pro sazenici a nasypat něco zeminy s kompostem (lopata nebo dvě, množství určíš podle toho, kolik jsi dala do základů drnů se zeminou). První rok na tom pěstuju tykvovité, druhý rok rajčata, pak to trochu rozhrnu a mám záhonek s krásně kyprou zeminou.

Ivana: Tak, a je přesunuto (zkopírováno) - možná v původním tématu tenhle odstavec vymaž, ať se to nedubluje. Ono je to trochu jiné téma, ale všechno souvisí se vším, jak známo.

Původní (zahrádkářský) návod na výrobu vyvýšeného záhonu je velmi podobný, jen zahrnuje vykopání pruhu libovolné délky, o šíři cca 1,6 m asi tak 30 cm do hloubky, drny a zemina se odloží stranou, pak se navrší klacky, drny, další materiál, navrch kompost a ta vykopaná zemina. Moje modifikace spočívá pouze v tom, že už nic nekopu, poněvadž jsem si přitom hned napoprvé strhla záda. Nijak složité to není - fungovalo mi to hned napoprvé a bez zkušeností - návod je dost plastický, takže celkem nemusíš žádné přísady složitě shánět (maximálně trochu hnoje, ale ten není nutný), prostě zpracováváš odpad z vlastní zahrady.

Sklenko, a jak to máš starý? Potřebovala bych založit záhon s vytrvalými rostlinami, zkoušelas něco podobného nebo to máš jen na jednoletou zeleninu?

Ten na fotce je dvouletý. Třetím rokem už je tam normální zemina hojně promísená s kompostem, jenom trochu do kopce, dá se do toho sít mrkev nebo cokoli jiného. Já na tom zatím pěstuju jenom jednoletky - začala jsem s tím poměrně nedávno, asi před čtyřmi lety - to byl ten první se zlomenými zády. Ohromně se mi to ale zalíbilo a teď už mám hrobečky skoro po celé zahradě a pořád vyrábím další.
Trvalky by v tom určitě šly taky, ale možná bych je tam nedávala prvním rokem, kdy tam je přebytek živin a odspodu to dost hřeje (nějaké teplomilné dusíkožravé by na tom sice asi rostly, ale řekla bych, že špatně prokoření, moc rychle narostou a pak budou v zimě náchylné k vymrznutí) - dala bych tam dýně, cukety, melouny nebo tak něco, aby odčerpaly trochu dusíku a prokořenily to. Druhým rokem ten záhon už tak nehicuje, pak už bych se s nějakými živinomilnými trvalkami nebála.