Srnka je krásné lesní zvíře. Rád je pozoruju, jak se popásají na loukách kolem. Vadí mi toliko fakt, že bohužel nesdílejí zmíněný názor ohledně léta a kedluben, raspektive ovocných keřů na pozemku, dokonce okusují listy + letorosty JAVORŮ o kterých mi kdosi tvrdil, že jsou pro ně nějak nechutné, nebo nelákavé. Našim srnám to nikdo nesdělil a pokud v trávě potkají javor, či jinou dřevinu, převyšující okolní porost, je to jeho blbost. Celkově cokoliv, co ční nad okolí, tak nad výšku 30 - 40cm, je před nimi v nebezpečí. Obzvláště to, co má listy. Čím větší, tím hůř. Ano, souhlasím, patří do naší přírody. Patří tam, kde je dostatek listnatých křovin, ale....
Současná hustota populace srneček by potřebovala buď víc keřů (mezí, remízků, atp), nebo méně myslivců/větší probírku stavů anebo pár rysů navíc.
Důvod, proč dnes dělají tolik škod, bych možná viděl v tom, že jejich "divoké velkochovy" myslivců zvedají jejich stavy natolik, že si stihnou vypást vše, co jim chutná a pak se lačně vrhají na cokoliv nezvyklé. (muchovníky, bolševníky, i jiné větší dvouděložné. Ohledně toho vytloukání paroží mě napadá zlepšovák (Ivano, teď neposlouchej

) kolem pozemku vysadit pár modřínů. srnci je pro vytloukání paroží preferují (pryskyřice s anestetickými účinky - vyčteno, a asi na tom něco bude podle toho, jak to vypadá kolem naší zahrady) a až budou modřínky nad cca5cm v průměru, nahradit novými. Problém s modřínem je v tom, že jeho jehličí vylučuje inhibitory a některé druhy je nemusejí dobře snášet. Mají ale kůlový kořen a kořenová konkurence je u nich menší. Navíc: jsou sice pionýři, ale dokonalé palivo. V některých polohách můžou mít neuvěřitelné přírůstky. Čili: srnky miluju, vurčitém množství a v určité vzdálenosti od zahrady.
S úctou Martin.