V létě předchozího roku jsem budoval záhony. Navážel jsem z vyschlého rybníčku hlínu a přikrýval ji posečenou trávou. Na jaře jsem trávu přeházel na místo prorostlé jakýmsi "pýrovitým" porostem, skrz který se ani nedalo prohrabat k zemině. Samý kořen. Byly propletené tak, že by se z nich možná dal rýčem vysekat svetr.
Náhodou jsem viděl před květinářstvím nabídku sadbových brambor, tak jsem jich pár koupil. Měli víc odrůd, názvy mi nic neříkaly, na jednu jsem ukázal.
Po vysazení jsem dvakrát prolil vodou a tím veškerá starost skončila.
Fotka je z 20. června.
Když začala nať poléhat, nasbíral jsem půl zelené bedýnky z půlky záhonu. Někdo mi poradil, abych nať ořezal, aby se případná plíseň nedostala do hlíz, a že brambory můžu skladovat v zemi a odebírat dle potřeby až do zimy.
Bednu s bramborama jsem nechal pod stromem. Za pár dní, když jsem si na ní vzpomněl, byly brambory zelené. Jsou tam někde pod sněhem dodnes. Šel jsem tedy natrhat (jde to jen tak rukama, bez motyky) pár brambor na oběd. Ani ťuk. Hryzci byli rychlejší.