Pierro Laďka Dáda a Marťas z Orlických hor.
O tohle se zkrátka musím podělit. Takhle vypadal pohled z našich domovních dveří po "sněžení do listí" na podzim 2009.
Pro Permakulturu jsem zahořel v roce 2005 a od té doby jsem snil o jedlém lese. Na naší 200-300m2 zahradě sice vznikl, ale svou úlohu neplnil na 100%. Totiž nakrmit alespoň z 90% naši rodinu. Na tom měli největší podíl arioni, kteří polovinu toho, co vykouklo ze země ihned zkonzumovali. Tím mé váhání, zda risknout na tak maličké zahradě ještě dalšího konzumenta - padlo. Dvojice indických běžců dorazila kurýrem ČD a hned yačali mlsat a makat. A zhruba v té době jsem začal shánět nějaký pozemek v okolí.
Povedlo se a začal jsem se svými prvními chybami a omyly.