PK pozemek "INDIÁNSKÁ VESNICE"

[zahradnik]

A proč ti vlastně ty srnky tak vadí Vždyť patří taky do naší krajiny. Že ti něco snědí? Chodí k lidem jen když mají nouzi . Tak jim udělej na zimu krmelec a nauč je, že budou mít dostatek potravy na jednom místě a nebudou ti courat po "zahrádce". A v létě, to předpokládám, že je tvé kedlubny už stejně nezajímají .
Yaw

To je hodně najivní představa ,chodí po zahradě a žerou vše během celého roku.
Co nesežerou o to si brousí parohy.

[pierro]

Srnka je krásné lesní zvíře. Rád je pozoruju, jak se popásají na loukách kolem. Vadí mi toliko fakt, že bohužel nesdílejí zmíněný názor ohledně léta a kedluben, raspektive ovocných keřů na pozemku, dokonce okusují listy + letorosty JAVORŮ o kterých mi kdosi tvrdil, že jsou pro ně nějak nechutné, nebo nelákavé. Našim srnám to nikdo nesdělil a pokud v trávě potkají javor, či jinou dřevinu, převyšující okolní porost, je to jeho blbost. Celkově cokoliv, co ční nad okolí, tak nad výšku 30 - 40cm, je před nimi v nebezpečí. Obzvláště to, co má listy. Čím větší, tím hůř. Ano, souhlasím, patří do naší přírody. Patří tam, kde je dostatek listnatých křovin, ale....
Současná hustota populace srneček by potřebovala buď víc keřů (mezí, remízků, atp), nebo méně myslivců/větší probírku stavů anebo pár rysů navíc.
Důvod, proč dnes dělají tolik škod, bych možná viděl v tom, že jejich "divoké velkochovy" myslivců zvedají jejich stavy natolik, že si stihnou vypást vše, co jim chutná a pak se lačně vrhají na cokoliv nezvyklé. (muchovníky, bolševníky, i jiné větší dvouděložné. Ohledně toho vytloukání paroží mě napadá zlepšovák (Ivano, teď neposlouchej ) kolem pozemku vysadit pár modřínů. srnci je pro vytloukání paroží preferují (pryskyřice s anestetickými účinky - vyčteno, a asi na tom něco bude podle toho, jak to vypadá kolem naší zahrady) a až budou modřínky nad cca5cm v průměru, nahradit novými. Problém s modřínem je v tom, že jeho jehličí vylučuje inhibitory a některé druhy je nemusejí dobře snášet. Mají ale kůlový kořen a kořenová konkurence je u nich menší. Navíc: jsou sice pionýři, ale dokonalé palivo. V některých polohách můžou mít neuvěřitelné přírůstky. Čili: srnky miluju, vurčitém množství a v určité vzdálenosti od zahrady.

[Ivana]

Proč bych neměla poslouchat, nasaď si pod ně klouzky.

[pierro]

To bylo myšleno toliko jako pošťouchnutí. Narážka na to, že mnozí z ochranářů dosti brojí proti modřínům, nebo je to alespoň tak médii prezentováno. Je fakt, že modřínová monokultura je ještě děsivější, než smrková. tam neroste nic. Ale modříny vtroušené mezi další druhy jsou podle mě obohacením. Například za naší zahradou je les s modříny, smrky, duby, buky, břízou, a docela bohatým keřovým patrem. pod tím roste kokořík přeslenitý, plus taková ta hebká lesní tráva, co nejde z hub očistit. Ale skvěle se na ní odpočívá.

[houba]

Modřínovou monokulturu kritizují i sami lesníci a v poslední době jsem žádnou takovou výsadbu neviděl. Koruna světlomilného modřínu potřebuje hodně volného prostoru kolem sebe. Když se modřín vysadí ve směsi s bukem, který roste pomaleji, buk "atakuje" jeho korunu zespoda a nutí modřín k výškovým přírůstům. Modřín v monokultuře zpravidla nedá takový výnos jako modřín ve vhodné směsi. Optimální poměr modřínu ve směsi je prý kolem 20%. Takhle nějak mi to vysvětloval pracovník LČR. Podobnou eko-logii používáme na svých zahradách ve smíšených kulturách (vzájemné doplňování nad zemí - pod zemí).
Osobně nemám problém s pěstováním modřínu v lesích, pokud je to jen příměs. Není úplně exotický - areál přirozeného výskytu zasahuje do ČR (Jeseníky) a též roste v Alpách. Možná stačilo kdysi málo, aby se rozšířil i na ostatní území. Vadí mi nahrazování jedlí douglaskami a jedlemi obrovskými.
Co se týče srnek, z lesních zvířat se staly "antilopy našich stepí". Jsou jich pěkná stáda. Mimo les najdou víc potravy a když to v zimě zapadá sněhem, tak zbývá okusovat v lese pupeny listnáčů a jedle....

hezký den
Tomáš

[Ivana]

Sázet modřín a buk dohromady - to jsem snad ještě neviděla. Ekologicky je to docela ujetý.

[pierro]

Ale prosperují celkem dobře. Krom toho si myslím, že tu jde o samovolné nálety na plochách po uvolnění místa po kácení. Jde o pozemek, který v době kdy to tu klíčilo, patřil katolické církvi. Možná dary farníků, nebo skutečně jen nálet. Nevím, nakolik se tehdy řešilo dosazování po probírkách. Pokud se mi podaří najít fotky, pošlu.

[zahradnik]

Sázet modřín a buk dohromady - to jsem snad ještě neviděla. Ekologicky je to docela ujetý.

U nás je starý les taky v této kombinaci a žádný problém.

[pierro]

bukmodrin01.jpg (30.65 KiB) Zobrazeno 15047 krát

tady je to lepe videt.JPG (29.94 KiB) Zobrazeno 15047 krát

Dál je na fotkách osika, bříza a bez hroznatý, javor klen, a maliník.

[pierro]

Zatímco dosud se většina mých plánů zaměřovala na přípravu základny pro pěstování sadby pro větší díl pozemku, nyní pozvolna přikročím k poslednímu kolu příprav. Na Pozemku, který bude brzy zanesen do KN coby zahrada, (3000m2)se pozvolna tvoří školka a množárnička pro pozemek větší. Po oplocení bude následovat vysazení nestříhaného živého plotu z šípků, hlohů, hlošin, možná i hlohyně, růže vrásčitolisté, kterou by zajíci mohli ušetřit (pokaždé žasnu, jak si poradí s trny na větvičkách hlohu), lísky (starší keře jsou opravdu jen velmi obtížně prostupné), trnky (roste mi 30m od pozemku a odnožuje jedna báseň)na okraj stinných porostů (např. jedlý kaštan, nebo vlašský ořech), zkusím i šeřík(z odnožů může vzniknout také pěkně neprostupná "džungle")