Biozahrada

Fazole a Muž, který sází lužní les, už spolu žijeme skoro rok kousek od Mělníka. Muž tam žije už přes dekádu, takže první z jeho lesíků už vypadají docela k světu. Za rok sázíme další, koupil nějaká pole, vypověděl zemědělce a bude velká brigáda. Děda střelí prase, uvařím kotel guláše a kdo chce, může si přijít užít rýče.

Dohromady máme čtyři děti (sedmiletá dvojčata on, čtyřleťáka a rok a půlletého já), psa, slepice a králíky. Plánujeme dokoupit nějaké ovečky na vypásání mladého sádku. Jsme hrdými vlastníky klíčové dírky a jiných pokusů o trvale udržitelné samozásobování. Příští rok bude kadibudka na ještě lepší a radostnější produkci kompostu.

Copak muž, to je vcelku samotář, ale já Fazole občas trpím nedostatečnou hustotou bílého obyvatelstva v oblasti. Takže uvítám návštěvu s podobným světonázorem, spolupráci na čemkoli, loni mě třeba Muž naučil kosit, umím moc pěkně rodit děti doma, tak můžu předat know how. )

Obhlížela jsem tvůj blog, na velké čtení nebyl čas, ale i to málo mi přišlo blízké. Rození dětí doma je mi velmi sympatické. Škoda, že bydlíme kousek dál.