Stránka 1 z 2

Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 11:17:46
od zahradnik
Celé tohle fórum je pojaté jako hobby,nikdo tu není opravdu soběstačný.Nikdo není zcela odkázaný jenom na svoji produkci.Vždy máte možnost jít si koupit jídlo.Pokud by jste byly opravdu závislí jenom na svoji úrodu,pak nebude sedět a koukat jak vám mizí úroda.Uděláte vše pro její záchranu,protože nemáte jinou možnost.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 12:37:41
od Ivana
Já si dělám svoje,
a ty si děláš svoje.
Nejsem tu na světě proto,
abych se řídil tvým očekáváním.
Ani ty tu nejsi proto, aby ses řídil mým.
Ty jsi ty a já jsem já.
Když se náhodou navzájem najdeme,
bude to krásné.
Když ne, nedá se nic dělat.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 13:14:15
od Kohant
Jenže tady má zahradník pravdu, ať se nám to líbí nebo nelíbí.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 13:49:39
od Ivana
(Myslím, že až nebude v obchodech jídlo, nebudou tam už ani pesticidy.)

Nejsem proti zabíjení obecně, maso jím. Ale jsem proti zabíjení zbytečnému, což například zabíjení plžů nebo mšic z důvodů ochrany úrody je, protože existují způsoby ochrany úrody, kdy to není nutné. Kromě toho si nemyslím, že by člověk jako druh měl být pánem tohoto světa a ani si nemyslím, že by měl být člověk absolutním vládcem na své zahradě. Jsem přesvědčená, že člověk nemá právo zabíjet zbytečně. A můžeme se bavit o tom, jak každý z nás definuje to "zbytečně".

Jsou různé pohledy na svět. Jeden, ten kterému se říká antropocentrický to vidí tak, že člověku je dovoleno ve vlastním zájmu dělat úplně vše, co dělat technicky může (a když půjdeme ještě dál, dostaneme se k "účel světí prostředky" a k jamesbondovskému "povolení zabíjet lidi").
Tomu druhému pohledu se říká biocentrický a znamená, že se dotyčný vidí jako rovnocenná součást všeho živého a bere ohled i na vše živé (zvířata, rostliny).
Pak je tam možná ještě třetí pohled, který říká že člověk má stejnou hodnotu jako hora.
Každý z nás se názorově nachází někde na této škále. Na světě existují jak lidé, kteří si myslí, že mohou zabíjet druhé lidi a stejně tak existují lidé, kteří si myslí že člověk má stejnou hodnotu jako hora. Otázka je pouze to, jaký extrém z druhé strany ještě dokážeme akceptovat. Většina lidí včetně chemických zahradníků se postaví proti zabíjení jiných lidí. A někteří jdou ještě dál. A jsem přesvědčená, že většina lidí, kteří o tom přemýšleli a mají opravdu svůj názor ho nezmění a nezmění ani své chování i když budou mít hlad. Názory budou kvůli hladu měnit jen ti, kteří o tom nikdy do hloubky nepřemýšleli a kteří věci dělají tak, jak je dělají všichni.

A to je vše. Pak už zbývá jen ta Gestalt modlitba:

Já si dělám svoje,
a ty si děláš svoje.
Nejsem tu na světě proto,
abych se řídil tvým očekáváním.
Ani ty tu nejsi proto, aby ses řídil mým.
Ty jsi ty a já jsem já.
Když se náhodou navzájem najdeme,
bude to krásné.
Když ne, nedá se nic dělat.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 15:16:32
od Kohant
Celé tohle fórum je pojaté jako hobby,nikdo tu není opravdu soběstačný.Nikdo není zcela odkázaný jenom na svoji produkci.Vždy máte možnost jít si koupit jídlo.Pokud by jste byly opravdu závislí jenom na svoji úrodu,pak nebude sedět a koukat jak vám mizí úroda.Uděláte vše pro její záchranu,protože nemáte jinou možnost.

Nevím z jakého tématu je vytržený zahradníkův příspěvek a jestli schvaluje zabíjení.

Říká že kdybychom byli závislí na své úrodě, uděláme pro její záchranu vše. V tom má pravdu.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: úte 26. led 2010 15:21:33
od Ivana
Je to z tématu Zkoumání života a úcta k němu (viz název).
A znovu se můžeme bavit o tom, co znamená formulace "uděláte vše". Pro každého to znamená něco jiného (viz výše).
Možná si můžeš myslet, že jsem to udělala předčasně. Kdyby se tato diskuse rozvinula pod tématem Osobní deklarace členů fóra tak by se mi to nelíbilo. A až by se tam rozvinula, tak už by bylo pozdě. Takže jsem to přesunula proto.
Neříkám že tady tyto diskuse nechci. Mohou tady být. Ale jen v tomto tématu a nikde jinde.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: stř 27. led 2010 23:49:44
od houba
Pro Zahradníka: jak by se změnil můj přístup pod tíhou hladu, to skutečně nevím. Možná vůbec ne, možná radikálně, jsou to jen spekulace. Nijak nezpochybňuji Tvá tvrzení, ale ani nerozumím jejich smyslu.
Pro Kohanta: také se často zastávám jiných názorů, v tom jsme za jedno.
Pro Ivanu: V naprosté většině souhlasím. Z hlediska etiky jsem biocentrik.Pro mě je důležité umět se dívat "zevnitř". Pak můžu vnímat, že vstupuji do systému, který je uspořádán "inteligentním" způsobem a má něco jako pravidla hry, kterým se snažím naučit.

hezký den
Tomáš

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: čtv 28. led 2010 0:39:23
od Ivana
zahradnik píše:..........protože nemáte jinou možnost.

Možná ještě bych se chtěla vyjádřit k tomuto výroku.
Osobně jsem přesvědčená, že člověk má vždycky několik možností, vždy a za všech okolností má možnost volby. Pokud někdo říká Musel jsem, Okolnosti mě donutuly.... Nešlo to jinak..... pak bývá jeho volba nevědomá, často pod tlakem kulturních předsudků. Anebo je to omluva před sebou samým nebo před ostatními.
Musím jenom umřít. Všechno ostatní patří do kategorie Rozhodla jsem se.

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: čtv 28. led 2010 1:43:09
od Ivana
Pokud mám hlad, mám stovky různých možností:

1. Rozhodla jsem se, že budu zabíjet plže.
2. Rozhodla jsem se, že plže zabíjet nebudu.
3. Rozhodla jsem se, že všechny plže sežeru aby mě neničili úrodu.
4. Rozhodla jsem se, že sežeru sousedovic psa.
5. Rozhodla jsem se, že sežeru vlastního psa.
6. Rozhodla jsem se, že budu jíst žížaly.
7. Rozhodla jsem se, že budu jíst koňské koblihy.
8. Rozhodla jsem se, že se odstěhuju do subtropů.
9. Rozhodla jsem se, že budu jíst trávu.
10. Rozhodla jsem se, že se naučím všechny jedlé rostliny.
11. Rozhodla jsem se, že budu jíst všechny rostliny.
12. Rozhodla jsem se že budu krást.
13. Rozhodla jsem se, že se naučím střílet z luku a budu lovit zvířata.
14. Rozhodla jsem se, že si vypůjčím jídlo.
15. Rozhodla jsem se, že se stanu kanibalem.
16. Rozhodla jsem se, že půjdu žebrat.

Já bych se rozhodla pro 9, 10, 13, 14.
Za silného hladu bych zvážila 3, 6, 8, 11, 16.
Nikdy bych se nerozhodla pro 1, 12, 15.
Ostatní nevím.

Pro co byste se rozhodli vy? A pro co by se rozhodl zahradník?

Re: Zkoumání života a úcta k němu

PříspěvekNapsal: čtv 28. led 2010 8:11:40
od jiho
Jsem již více než 40 let vegetarián. Před těmi čtyřiceti lety jsem se rozhodl nezabíjet cítící bytosti kvůli své obživě pokud možno ani nepřímo s tím že to alibisticky nechám dělat druhé a na stejku si pošmáknu s výrokem "vždyť já nezabíjím". Tolik k bodům 4, 5, 6, 13 a 15. Pokud jde o ostatní, chci chápat svoji cestu pokud možno jako "umírněnost" (i v tom vyhýbání se či používání umělých prostředků).
Ivana píše:Pokud mám hlad, mám stovky různých možností:

1. Rozhodla jsem se, že budu zabíjet plže.
2. Rozhodla jsem se, že plže zabíjet nebudu.
3. Rozhodla jsem se, že všechny plže sežeru aby mě neničili úrodu.
4. Rozhodla jsem se, že sežeru sousedovic psa.
5. Rozhodla jsem se, že sežeru vlastního psa.
6. Rozhodla jsem se, že budu jíst žížaly.
7. Rozhodla jsem se, že budu jíst koňské koblihy.
8. Rozhodla jsem se, že se odstěhuju do subtropů.
9. Rozhodla jsem se, že budu jíst trávu.
10. Rozhodla jsem se, že se naučím všechny jedlé rostliny.
11. Rozhodla jsem se, že budu jíst všechny rostliny.
12. Rozhodla jsem se že budu krást.
13. Rozhodla jsem se, že se naučím střílet z luku a budu lovit zvířata.
14. Rozhodla jsem se, že si vypůjčím jídlo.
15. Rozhodla jsem se, že se stanu kanibalem.
16. Rozhodla jsem se, že půjdu žebrat.

...

Pro co byste se rozhodli vy? A pro co by se rozhodl zahradník?

Tento svět není RÁJ, kde leží lev vedle beránka a oba žerou seno, platí zde spíš to "sežrat, nebo být sežrán". Už svým rozhodnutím být vegetariánem se vlastně stavím poněkud mimo "potravní pyramidu". Ale řeknu to třeba takhle: neubližovat zbytečně. Jsou zvířata (i lidé), co zabíjejí (a ubližují) z pouhé rozkoše (pudu). Jiná pouze z nutnosti (hladu). Ale jsou tu další aspekty - i ta rostlina se brání, je-li napadena. A když mne píchne komár, tak jej zaplácnu. Nebo jsem jej měl nechat najíst a pak jej pošimrat na zadečku a nechat odletět? Když se říznu, spáchám hromadnou genocidu (bakterií) a použiji jodovou tinkturu. A další a další. Antibiotika jsou jak problematická z hlediska zdravotního a ekologického, tak i z hlediska extrémně pojaté úcty k životu. Odčervování zvířat je vlastně z extrémního hlediska také masakr a konec konců třeba vlasovec medinský je přece také živý tvor...

Takže zpět k těm slimákům - když se mi přemnoží, je něco špatně. Dokážu obnovit přirozenou rovnováhu? Jak? Když je někdo sbírá, dává do škopku a tam je třeba i lehce přikrmuje, není to forma koncentračního tábora? Netrpí tam víc, než když bych s nimi krmil třeba ty indické běžce?

Když se mi na zahradě přemnoží mšice, je zase něco špatně. Použít postřik? Jaký? (Zmíňka o DDT a jeho následcích už tady na fóru padla.) Tabákový odvar? Ale ten je taky jedovatý nejen pro mšice, určitě i pro včely, slunéčka i pro lidi. Co s tím???

Plísně jsou taky problém, taky jsou signálem že je něco špatně. Tolik padlí na rostlinách co je teď prostě nepamatuji! A když vysévám a první co mi v misce vyklíčí je kožich plísní? Sežrat, nebo se nechat sežrat? Co s tím? Postřiky?

Mohu se pokusit obnovit takovou rovnováhu, aby mi všechno nesežrali škůdci. Konec konců, myši a jiní "škůdci" i u těch "přírodních národů" sežrali větší část úrody a představovali vždycky velký problém. Mimo jiné i proto byla kočka u egypťanů posvátná. Hromadím zásoby na zimu = vytvářím nepřirozený stav = umožňuji přemnožení škůdců ... CO S TÍM???

Bez umírněného použití "umělých" prostředků se člověk neobešel od svého vzniku. Už i ten pěstní klín a oheň byly "technologie". Určitě už tehdy byly skupinky prvních hominidů, kteří technologie odmítali za každou cenu a tak se raději vrátily na stromy. Nejsou nakonec ti šimpanzi moudřejší než člověk (rozumný)? A nebo máme umírněně zkoumat jak se nedat sežrat a hledat, "co nám prospívá", jak říkal sv. Pavel?

Rozhodně mám víc otázek než odpovědí, ale nevěřím na "zjednodušená" řešení. Větru dešti neporučím, ale můžu si postavit alespoň přístřešek, i když je to "umělé řešení". A s prominutím, od slimáků (ani plísní, mšic, housenek, ...) se nehodlám "nechat sežrat". Budu prostě hledat, "jak si postavit přístřešek".

A přiznávám bez mučení, že nemám ve všem jasno, nemám jednoznačná a přímá řešení, nejsem extrémista (alespoň doufám) a hlavně, nechci svým názorem rozpoutávat "flameware".