Biozahrada

Pro případ, že by je někdo ještě neznal, chci doporučit divoká rajčátka (původem z Gengelu). Jsou odolná vůči plísním (buď nechytnou nic nebo trošku, ale sama se z toho rychle zvetí), naprosto nenáročná na péči, ale hlavně - ta chuť! Existují žlutá i červená (červená mám ve dvou sortách) - žlutá jsou dle mých zkušeností méně odolná i méně vzrůstná (i plody jsou menší), zato ta červená nemají chybu.
Dají se pěstovat naprosto bezúdržbovým způsobem (já je tak pěstuju): Sazenice je třeba předpěstovat tradičně, ovšem při příznivých podmínkách (teplé jaro) se tahle rajčata i samovysévají a předpěstované sazenice doženou. Po zmrzlých na jakémkoli teplém slunném místě v zahradě vydloubnu drn, nasypu lopatu kompostu, vložím sazenici, důkladně zaliju, vrátím drn a víc už se nestarám. Sazenice dávám dost nahusto - do trojsponu o odvěsně cca 40 cm, rostliny se hodně větví a rostou do šířky (jedna rostlina dokáže na plochu zabrat až 4 m2) a vzájemně se propletou, takže záhy vytvoří neproniknutelné houští - čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu. Rostou mi mezi nimi jen lichořeřišnice a tu a tam kopr, které se tam taktéž samy přisévají. Tenhle způsob pěstování má jedinou, zato podstatnou nevýhodu, že při sklizni musíte balancovat na palci jedné nohy, abyste toho moc nepošlapali, a stejně se vám co chvíli stane, že zahučíte do rajčat. (Každý rok si říkám, že je na něco vyvážu, ale skutek utek.) Sklizeň je posunutá do konce léta (plodí až tak od půlky srpna), zato potom je masivní. V mých podmínkách (420 m. n. m., chladné klima, ale jižní svah) rozhodně nejefektivnější odrůda.

Já je mám taky moc ráda, jsme 650m.n.m. Snažím se sázet je tam, kde bude vedle brzy sklizeno a prázdno i kdyby to byly ranné brambory. Když od nich chytnou plíseň, jednoduše jí odrostou. Ale nějakou treláž by to chtělo, aby do té džungle mohlo slunce. Dávám je ven kvetoucí a mám je taky až v srpnu.
Zdraví Mlýnec

Letos bych ty divoké rajčata chtěl poprvé zkusit také. Zajímá mně především ta chuť, kdy já měl naposled dobrý rajče... A odolnost proti plísni, bezůdržbovost, samovýsevnost - to je bomba, to se mi snad ani nechce věřit . Ale věřím, četl jsem o tom na více místech. Prostě permakulturní ideál. Stejně tak všichni zmiňují poměrně pozdní plodnost, srpen, půlka srpna. A to je ale škoda. Mám zahradu v mrazové kotlině a mohlo by se stát že si jich moc neužiju. Sklenka uvádí, že rostlinky ze samovýsevu doženou ty předpěstované. Kdy jsi vysévala ty předpěstované ? Nebylo by řešení začít s předpěstováním dříve ?

Dostala jsem je od sklenky a taky je chci zkusit. Taky se mi moc zamlouvají.

Také už jsem měl divoká rajčata ze samovýsevu, ale začala růst až někdy v červnu, takže vývoj dost záležel na letním počasí. Vím, že na českobudějovicku, kde je tepleji, odrůstají docela v pohodě. U nás je nejisté, jak to stihnou. Pro předpěstování vysévám v první polovině března, jakmile se oteplí, mám je venku na sluníčku, do zahrady sázím po zmrzlých, často kvetoucí rostliny.

hezký den
Tomáš

Mám je 3.sezonu a jsou vynikající, absolutně nenáročná, plíseň jim nevadí, velmi bujně rostoucí a sami se vysemeňují se zapomenutých rajčat. Odstřihávám celé větvičky. Loni šplhaly po bambusu 1,5m vysoko, oporu uvítají jinak zaberou moc místa.

Pro předpěstování seju začátkem března. Zkoušela jsem i dřív, ale měla jsem dojem, že se pak sazenice zbytečně vytahají a dřív plodit stejně nezačnou. S tím samovýsevem u mě je to rok od roku jiné, strašně záleží na počasí, loni a předloni to třeba vyšlo, ale nedá se na to spolehnout - přece jenom Česká Sibiř, 420 mnm udělá svoje. Ale třeba příbuzní, kteří bydlí v přípražské teplé zóně, je vůbec nepředpěstovávají, samovýsev stačí. V chladnějších lokalitách by se ale dalo asi "přitopit" vyvýšeným kompostovacím záhonem - ten tak dva tři roky přihřívat vydrží, pak ho zas založit o metr vedle - jsem ve stádiu pokusů, sama jsem zvědavá, jestli letošní samovýsevy budou plodit, nebo ne - když to zatím vypadá na dlouhou zimu .

Poraďte mi: Domluvili jsme se s Jirkou, že srovnáme výnos, chuť a pracnost rajčat. Já budu mít tyto bezúdržbové a Jirka něco klasiko. Srovnávací plocha je m2. Kolik sazenic mám zasadit na m2?
Sklenka: Mám vzít ty větší nebo ty menší?

No jestli soutěžíte na váhu, tak vezmi ty větší. Vzrůstné jsou oboje stejně, ty větší mají v jednom hroznu o něco míň plodů, ale ty jsou zas o dost větší. A kolik na 1 m2? To se počítá, kolik sazenic vměstnáš na plochu 1 m2, nebo kolik prostoru zaberou narostlé? Sazenice bych klidně dala 4, do každého rohu jednu, možná by se ti vešla ještě jedna doprostřed, ale počítej s tím, že rostliny pak zaberou mnohem víc místa, i když jim vymyslíš sebedokonalejší treláž.

Sklenko, zasadila jsem rajčátka do pet flašek, jak jsi radila a přisypávám. Teď jsem těsně u děložních lístků, mám je taky zasypat (až se dostanu k normálním)? Dík Katka