Biozahrada

První divoká rajčátka sklizena . Nicméně opravdu jen první, naprostá většina již vytvořených plodů je dosud "hluboce" zelená. Jíst je zatím nebudu - právě tyto je třeba nechat na semena.
Bezdomovci kvetou, u mě se objevují až od června. Letos bylo zajímavé předpěstovávání. V práci máme veliká okna obrácená k jihu. Rajčata jsem vyséval 9. března do misek. Počátkem dubna jsem je přesázel do truhlíků a koncem dubna už by chtěly na zahradu. Tak rychlé to bylo...Ještě že jsem je tam nedal! Nakonec jsem sázel přerostlé sazenice 20. května. Osvědčila se mi smíšená kultura s brokolicí, ve které divoká rajčátka pěstuji jako tyčková (ale nic nezaštipuji). Rajčátka přivazuji k vysokým tyčím a brokolice krásně roste mezi nimi "ve spodním patře".

přeji hezký den

Takže mi to letos dopadlo tak, že větší kříženci nebudou, ty opravdu slimáci sežrali kompletně. Divoká rajčata se napřed tvářila jako že si to rozmyslí, neměla jsem je letos přepíchané do kelímků, ale nakonec se rozhodli že jo a už mají trsy metr a půl v průměru a malé zelené plody. Zralými plody se pochlubit nemůžu, zajímalo by mě jak to Houba dělá.

Já mám u divokých rajčat teprve asi 15 zelených. Ale největší keř mám z jedné rostlinky, téměř komplet sežrané od slimáků. Zůstal jen pahýl asi 8cm dlouhý, ale nechal jsem ho na záhoně a on obrostl a je největší ze všech.

To oni dovedou, vloni mi vyrašily (ale u těch zkřížených) postranní větve z pahýlu 2 cm vysokého když už jsem myslela že je po něm.

S těmi slimáky mě to docela překvapuje. Mám z vlastní zkušenosti zafixováno, že rajčata žerou až když "nemají co do huby". Nepamatuji si, že by mi sežrali sazenici rajčete. Jiné rostliny se snažím různě uchránit před jejich žírem, u rajčat a póru jsem v klidu...
Co se týče zralých plodů, bohužel nesdělím žádný zázrak. Zatím jsou jen na rostlinách slabšího vzrůstu. Zřejmě jde o to, že méně živená rostlina vkládá více energie do reprodukce. Jakou roli hraje obvyklé získávání semen z prvních zralých plodů, to nedokážu odhadnout.
Jinak mám na zahradě zralá první keříčková rajčata odrůdy Cipollino (získaná rovněž prostřednictvím seznamu na www.gengel.cz).

Aha, tak jestli bereš několik let semena z prvních plodů tak děláš selekci a budeš mít za chvíli vlastní ranný kultivar.

Rajčátka z menších, méně živených keřů sklízím od začátku srpna již průběžně. Na těch větších, lépe živených keřích ještě nedozrálo ani jedno. Vidím to na zářijové sklizně. Tedy, chcete - li rozložit sklizeň do delšího času...přinuťte některé keře nepříliš bohatou výživou směrovat energii do reprodukce. Na těch lépe živených je samozřejmě nakonec větší celkový počet plodů.

Teď řeším, co se spoustou zelených plodů, které nejspíš už nestačí dozrát (rajčata jsem letos sázela na druhý pokus, když první várku slimejši kompletně zlikvidovali). Je lepší je otrhat a nechat dozrát v teple? Dozrají? Nebo je přece jen ještě nechat venku a riskovat mráz? Dají se ještě nějak zpracovat plody přešlé mrazem nebo jsou pak už jen na kompost?

To jsem řešila vloni (a letos budu zase). Za oknem dozrají, to už tady taky někdo psal a moje zkušenost je taky taková. Přešlá mrazem jsou nepoužitelná (nebo jen některá, omezeně na polívku nebo na kečup, pokud je sklidíš ihned poté co namrzly).

Díky vydařenému babímu létu byla velmi pěkná úroda divokých rajčátek od druhé poloviny srpna do konce září. V říjnu již bylo dozrávání dalších plodů velice pomalé, proto ani nevadilo, že v noci na 14.10. rostliny zmrzly. Nějaké plody stačila letos přinést i rajčata ze samovýsevu (loni se to nepovedlo).

Přidám jednu zajímavost, která se týká rajčat obecně. Nejednou jsem je našel v letních měsících na štěrkových náplavech v korytech potoků a řek. Samozřejmě bez plodů, ale některé kvetoucí.