Biozahrada

Bobku, ač jsem biolog, netuším co tento termín znamená. Je mi samozřejmě jasné vegetativní a generativní rozmnožování, jakož i roubování a i toto téma (hlavně asi teorii) sem dám.
Můžeš mi prosím teď vysvětlit, co znamená to zpravokořeňování?

Kontroverzní záležitost. Poprvé jsem o tom slyšel od Wanaty, Jarda Svoboda se tím zabývá zcela vážně. Velmi stručně: jde o to, aby se až dosud (po dlouhá léta) prostřednictvím roubů vegetativně množené odrůdy stromů zbavily svých podnoži a rostly na vlastních kořenech. Toho lze (často pracně) docílit různými způsoby hřížení ale otázka je, k čemu je to dobré. Kůlový kořen ten nový strom už nikdy nezíská. Ano, už nebude ovlivněn podnoží a poroste tak, jak mu to příroda dala do vínku. Ale teď pozor, někteří zastánci zpravokořeňování se domnívají, že semena takovýchto stromů mají větši naději si zachovat ušlechtilé vlastnosti roubu protože už je neovlivňuje neušlechtilá podnož. Hmm, nevím. Matně si vzpomínám na Mičurina, kdoví, možná to nebyl úplně vypitej mužik. Dejte mi 200 let navíc a zjistím jak se věci mají

Díky za vysvětlení.
Pokud nejsou vlastnosti geneticky stabilizované, tak to nemá šanci na úspěch (pokud by vlastnosti geneticky stabilizované byly, tak by to nebylo potřeba roubovat).
Asi lze docílit, aby to mělo vlastní kořeny, ale pořád by se to muselo množit vegetativně aby si to zachovalo všechny své vlastnosti. Možná se dá experimentovat se semeny - ale to už je na úrovni šlechtění nových odrůd a jak píšeš, je to na hodně dlouho.

Já se neúčastním diskuse o starých odrůdách, o těch ví asi nejvíc pan Pešek z Bojkovic. Myslím ale, že podnož může ovlivnit jen růst a ranost plodnosti štěpované odrůdy. Zpravokořeňování se běžně užívá při množení rostlin obtížně jinak kořenících kde je podnož na obtíž,kde by třeba podrůstala planinou. Množí se tak např. Clematis, dřevité pivoňky, přísavník trojcípý. Ujmutý roubovanec se zasadí tak, aby byl zhojený řez pod zemí a probudila se spící očka roubu, pomocná podnož časem odumře. Občas jsem svědkem nářků zahrádkářů nad neplodností stromků a pak vidím, že mají místo očkování zahrabané v zemi a odrůda pustila kořeny.
Zdraví Mlýnec.

V půlce dubna 2006 jsem zakopal naležato durancii na myrobalánu od Radima Peška. Že jak říká J.S. z ní budu mít spousty zpravokořeněných stromečků. Jak to funguje popsal ve své knize. Nad pupeny jsem provedl zářezy až do dřeva, aby si každý myslel že je vrcholový a chtělo se mu růst. Vyrazil jen jeden a do zimy narostla jakási bylina, asi 40 cm vysoká.
Na konci roku 2007 už měla metr.
Na konci roku 2008 jsem měl strom s jedním patrem tří větví na kmínku asi 170 cm vysokém.
V roce 2009 začal nápadně rychle zesilovat kmen, tvořil se obrost na větvích, a jen trochu se prodloužil vrchol a konce větví. V půlce května se stromek za jediný den po silném dešti ohnul do pravého úhlu. Alespoň jsem ho mohl změřit - 320 cm. Neunesl váhu mokrých listů. Zatloukl jsem k němu kůl a kmínek k němu upevnil asi ve sto padesáti centimetrech. Část nad úvazkem zůstala skloněná (je to vidět na fotce s lopuchy na které to nevidíte) a zdá se že jedna větev převzala funkci vrcholového výhonu. Chtěl jsem stromek původně vyvázat do kolmé polohy, ale pořád byl na to čas. Možná že je dobře že jsem to neudělal, alespoň ho to ohnutí zpomalilo v růstu.

Uvidíme co bude dál. Strom je bez jediného řezu a vypadá že ví jak má růst. Akorát nevím jestli má své vlastní kořeny. Zatím jsem to nesondoval, na jaře pod něho hrábnu.

V půlce léta, ne května.

Konec srpna 2008.

Ivana: roubovat zpravokořeněný strom je naprostý nesmysl. Proč by se zpravokořeňoval, když by se pak zase rouboval?

Olgoj Chorchoj:
jestli jsi tu zaznamenal diskuzi o roubování zpravokořeněných stromů, tak já tedy nikoliv.

bobek: tak to jsem to asi špatně pochopil.

Příspěvekod Ivana » pon 08. úno 2010 18:29:45
Díky za vysvětlení.
Pokud nejsou vlastnosti geneticky stabilizované, tak to nemá šanci na úspěch (pokud by vlastnosti geneticky stabilizované byly, tak by to nebylo potřeba roubovat).