od houba » ned 20. pro 2009 15:33:05
Zdravím,
se španělskými plzáky se potýkám intenzivně několik sezón. Podle dosavadní zkušenosti tvrdím, že je především nutné znát jejich biologii. Pak je za určitých okolností možné jejich stavy účinně regulovat.
V první fázi je třeba nedovolit přenos vajíček na záhony s kompostem (hnojím na jaře, ale zralý kompost odděluji z hromady na podzim). Na jaře je třeba důsledně sbírat už od začátku, dokud jsou ještě malí. Je to otravná práce, ale nakonec se vyplatí. V mých podmínkách (560 m.n.m.) obvykle od přelomu duben/květen. Další sbírání během sezóny usnadní promyšlené uspořádání rostlin. V určitých odstupech sázím do zeleninových ploch meduňku (udržuje pod sebou stín a vlhko). Pokud neprší, vím naprosto přesně, kde je hledat. Podobně fungují bylinné lemy kolem zeleninových záhonů, ale nesmí být příliš husté, aby z toho nakonec slimáci neměli výhodu. Pokud prší, je naopak zřejmé, že v těchto úkrytech nebudou. Další, co paradoxně pomůže, je mulčování plevelem nebo posečenou trávou. Pokud jsou slimáci v blízkosti záhonu, prostě tam vlezou. Ze všeho nejraději však mají to, co se rozkládá, hnije. Tato potravní nabídka vede k tomu, že menší podíl slimáků hoduje na zelenině.
Odpuzování slimáků různými druhy rostlin bohužel funguje velmi omezeně. Petržel žerou s velkou chutí, kerblík sežerou také, pod měsíčky se schovávají. Na hořčici a řeřiše jich za vlhka visí desítky i stovky. Hořčice však podle některých informací likviduje slimáčí vajíčka působením kořenových výměšků. Pak by se hodila jako zelené hnojení na podzim. Pod levandulí, tymiánem a šalvějí se obvykle nezdržují, ale že by skrz ně neprolezli dál, pokud je vlhko...Písek a piliny používám k čerstvým výsevům či výsadbám, efekt je samozřejmě krátkodobý (hlavně když neprší). Brzy se ovšem smíchá s horní vrstvou půdy a nevím, kde bych pořád bral tolik materiálu, abych tím obsypával záhony. Kapradí a jehličí totéž - chvilkově pomůže, ale rychle se rozpadne a doplňovat to celou sezónu to asi nejde. Nejintenzivněji je třeba sbírat od poloviny srpna do konce září, když kladou vajíčka.
Ještě před pár lety mě docela štvali, ale zvykl jsem si na ně a umím se na ně v klidu dívat, jak žerou akrobaticky zavěšeni na rostlině. Zádný boj s nimi nevedu. Jen je pravidelně sbírám, což považuji za stejnou práci jako např. kypření půdy, a využívám znalostí jejich života. Letos to bylo bez problémů, zčásti snad vlivem zimních holomrazů. Nejhorší situace byla v roce 2006 po zimě s trvalou sněhovou pokrývkou a za vlhkého počasí.
Hezký den
Tomáš