Kustovnice čínská - goji

[pierro]

Kupříkladu kustovnice čínská (lycium chinense), známá, jako GO - JI nebo goji,
Jde o lilkovitý keř, množitelný řízky, nebo semeny (http://www.bambusarium.cz). po seříznutí divoce obráží z kořene. O léčebných účincích vám více poví zdroje na internetu. Sám pěstuji kustovnici u paty zdi našeho domu. Na "velké zahradě" mi všechny sazenice záhy po vysazení zašly.

goji.JPG (21.76 KiB) Zobrazeno 30883 krát

detail květu

gojiflow.JPG (5.4 KiB) Zobrazeno 30883 krát

Více obrázků:
http://images.google.cz/images?hl=cs&source=hp&q=kustovnice&lr=&um=1&ie=UTF-8&ei=dsIWS4_uG46OmAPKluyMBw&sa=X&oi=image_result_group&ct=title&resnum=4&ved=0CCMQsAQwAw

[Ivana]

POZOR! Kustovnice čínská Lycium chinense alias goji je jiný druh než kustovnice cizí Lycium barbarum (synonymum Lycium halimifolium. Na rozdíl od jedlých plodů goji se plody kustovnice cizí pokládají za jedovaté a to co u nás volně roste je většinou kustovnice cizí. Vzhledem jsou si velmi velmi podobné, liší se jen délkou květní trubky. Kustovnice čínská u nás také může zplanět, ale jen vzácně. Takže nedoporučuji jíst plody zplanělých kustovnic. Prý i někteří zahradníci prodávají kustovnici cizí jako goji, takže si dejte pozor anebo si ji na jistotu vypěstujte sami.

[pierro]

Přepracováno. Je znám rozbor plodů u Barbatum? Nevychází se z toho, že je to lilek (lilkovitá rostlina)? Četl jsem několik názorů o samostatnosti druhu l. cinensis versus l. barbatum. (české názvy se mohou měnit mnohem rychleji, než latinské např. sagittaria sagittifolia (nebo je tam jedno t?)). V oblasti botaniky se pohybuji přeci jen trochu těžkopádněji. Ale vím, že tu nepanuje 100%ní shoda.

[Ivana]

Tohle není otázka synonym (a tudíž rychlých změn názvů). Kustovnice čínská je z Asie a kustovnice cizí ze Středozemí. Mě to samotnou zarazilo, jsou si tak podobné a jedna má plody dlouhověkosti a druhá je jedovatá. Ale pokládám to za možné, přítomnost i množství obsahových látek se může lišit už jenom tím, že rostlina roste ve stínu (viz řebříček, který ve stínu netvoří chamazulen).
Údaj o jedovatosti je z knihy Baloun et al. Rostliny způsobující otravy a alergie, Praha 1989, Avicenum (nemá ISBN). Uvádí obsah glykosidově vázané dusíkaté látky a hyoscyamin. Otrava probíhá podobně jako u rulíku. Jedovaté jsou všechny části včetně plodů, dávku neuvádí.

[pierro]

Měl jsem na mysli druhová jména, synonyma, u barbarum. Uznávám existenci obou druhů. Se zkušenějším se nehodlám přít o tom, co mám z druhé (třetí) ruky.
Jak říkám, botanika není u mě úplně na prvním místě. Navíc v okolí Náchoda o l. barbarum nevím. Takže jsem se o ni nezajímal, dokud jsem se nedozvěděl o l. chinensis a na nějakém fóru nevyčetl debatu o občasném přiřazování l. chinensis k l. barbarum, jako l. barbarum chinensis, či var.chinensis. Tím končím. a do budoucna se kustovnici cizí vyhnu. I když má krásný habitus.
Mnou pěstované l.chinensis pocházejí ze semen od p. Rezla z Bambusária. V současné chvíli mám ve skříňce sáček s novými a několik semen vypreparovaných ze sušených goji z obchodu. Výsev je bez stratifikace. Mezi vyrostlými jedinci je později potřeba provést selekci, občas některé rostliny prý hůře plodí. moje pouze dvakrát nakvetly a letos zůstalo asi šest plodů. A žiju, takže to bude skutečně čínská. Chutnal jsem i listy.

[Ivana]

To bylo nejspíš fórum zahrada.cz. Kromě toho že tam vraždí kočky, včely a rostliny je tam občas i nějaký nesmysl.

[pierro]

Ke kočkám jsem se tam zaplaťpánbůh nedostal. V tom případě bych tam zmíněné informace rád zapomněl. Byl jsem ochotný o příbuznosti uvažovat, protože jsem se celkem nedávno dozvěděl o příbuznosti, či dokonce totožnosti mnoha druhů izolovaných na tisíce kilometrů vzdálených místech výskytu. Sklerotik si zrovna na konkrétní nevzpomenu. Třeba výskyt řebčíků v Asii a v Americe. Zde šlo možná o přenos přes Beringovu úžinu, ale stejně... Dík za vnesení pořádku do tohoto ožehavého tématu.

[Ivana]

Ještě mi pověz za jak dlouho (jak staré) ti vyplodily? My máme asi tříleté.

[pierro]

Já taky. Možná čtyři. Ta, co je na fotce. A prosychá mi. Letos jí uschla polovina výhonů.

[Petra]

Chci pěstovat kustovnici na opoře (obouk) směrem nahoru - nevím jestli půjde, víc místa pro ní nemám, neuvěřitelně se rozrůstá. Mám informace, že v našem pásmu, údajně moc neplodí. Mám dvouletou zatím jenom strašně roste a kvete, ale neplodí. Budu ráda za informace o plodnosti, jinak ji nahradím něčím užitečnějším:-). Jinak mladé listy jsou prý jedlé, ale nezkoušela jsem.