Biopotraviny

[bobek]

Zajímavý odkaz :
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/139284/Ptactvo-odmita-ekologicke-zemedelstvi.html

Ať se prosím vyjadřují jen ti, kteří si to přečetli od začátku až do konce.
P.S. nějak tu vázne diskuse, tak se ukažte

[Hanča]

Pro ty, kdo to do konce nedočtou: přečetla jsem to i s diskuzí a jeden názor tady předkládám, neb se mi moc líbil:

Také jsem kdysi experimentoval
Jako malému klukovi mi rodiče říkali, že jíst cukr není zdravé. Rozhodl jsem se ověřit jejich tvrzení následujícím experimentem: strčil jsem do kapsy pár kostek cukru a vypravil se do zoologické zahrady, kde jsem kostky postupně házel medvědům a opicím. Očekával jsem, že zvířata, vybavená svým neomylným instinktem , se budou nabízené pochoutce vyhýbat. K mému překvapení byl ovšem výsledek přesně opačný - zvířata se cpala jak zjednaná. Závěr - až vám bude někdo tvrdit, že cukr není zdravý, nevěřte mu. Zeptejte se medvědů, ti to díky svým instinktům musí vědět.

21.5.2010 14:24:56, Ika, IP: 193.85.250.xxx

[Ivana]

Mě vždycky jako první zajímá hodnota informace. Zcela jinou hodnotu a důvěryhodnost má odborná informace od nositele Nobelovy ceny než sdělení od osoby, o které s jistotou vím že umí lidmi manipulovat a dělá to ráda.
Takže jako první otázky bych položila tyto: Byl provedený výzkum opravdu proveden? Kde najdu jeho výsledky? Článek odpověď dává a odkazuje na časopis o vědě. Poté bych se ptala na reputaci onoho časopisu, reputaci autorů a podrobně prostudovala celý výzkum včetně metodiky. Pak bych se poohlédla po podobných výzkumech a hledala další výsledky, a to jak ty, které ty prezentované potvrzují tak ty, které je vyvracejí. Vše bych srovnala, hledala další možná vysvětlení a pak celý pokus zopakovala. Teprve pak bych mohla s jistotou říci, že výsledky platí a hledala bych vysvětlení.
Protože výrok "Je to pravda, psali to v novinách" prostě často neplatí. Internet je ještě horší, protože do novin píšou novináři, které alespoň učí že informace musí být ověřená ze dvou nezávislých zdrojů, ale na internet píše kdokoliv.

Takže zpět ke článku: Na první zběžný pohled to vypadá poměrně věrohodně (to ovšem nevylučuje, že při podrobném zkoumání by se dal zjistit opak) a i prezentované vysvětlení vypadá poměrně věrohodně. Nicméně rozdíl 10% v obsahu bílkovin, a to jenom způsobem pěstování mi přijde zpochybnitelný. Pokud vím, tak zrno pšenice má kolem 20 % bílkovin (nevím to přesně, musela bych to vyhledat). Že by biopšenice měla jenom 10% bílkovin? To mi jen tak na první pohled přijde velmi nepravděpodobné - a vědělo by se to.

[Ivana]

Pak se nabízí ještě otázka, k čemu je vlastně těch "o 10% víc" vztaženo. Pokud je to vztaženo na celkový obsah bílkovin v zrnu (tj. k těm zhruba 20%), pak se vlastně jedná o 10% ze 20%, takže ta bio by měla jen o 2% nižší obsah bílkovin, nikoliv o 10%.
Pokud by bylo 10% vztaženo nikoliv na váhu ale třeba na počet zrn, pak je to také zavádějící.
Pokud platí jedna z těchto dvou možností, pak celý článek působí jako poněkud nafouklá bublina - někdo chtěl něco dokázat, vzal si na pomoc čísla a napsal hezký článek plný na první pohled přesvědčivých argumentů, ale v konečném součtu manipulativní.

[Kohant]

Za naprosto stejných podmínek by se dal udělat pokus, jehož cílem by bylo dokázat že konvenčně pěstované obilí na rozdíl od bio zrna obsahuje chemické návykové látky.

[Ivana]

Vhodně nastavenými podmínkami pokusu se dá "dokázat" mnohé. Pokud si u toho navíc neděláš starosti s pravdou, dokážeš cokoliv.
Dobrým příkladem jsou například některé reklamy.

[Ivana]

K biopotravinám: Je známo, že rostliny pěstované bez umělých hnojiv a bez uměle vyrobených chemických látek typu pesticidů dávají nižší výnos a mají nižší obsah bílkovin.
Zasaď to, počkej až to vyroste a skliď to. Mezitím máš spoustu času na to co tě baví. Dostaneš 18% bílkovin. Nebo to zasaď, každou chvíli něčím stříkej, dři se jako vůl, věnuj tomu velké množství času, peněz a energie a dostaneš 20% bílkovin. Já si nemůžu pomoct, mě to první připadá jako lepší volba v poměru cena/výkon.

Velkoplošné monokultury biopotravin samozřejmě nejsou alternativou první možnosti.

[kořenářka]

Dokud jsem měla v hlavě ceny chemikálií, co se lejou do konvenčních jahod a zhruba jsem spočítala, co mi shnilo v biojahodách, tak jsem ve srovnání s kolegou z Prachaticka vyšla líp i finančně. Nehledě na to, že před 10ti lety se stříkala plíseň šedá 2-3 x a nyní údajně 5-6 x ! A taky si myslím, že se kolem bio zbytečně moc nadělá, před 100 lety bylo bio všechno a teď chce většina obyčejných ekosedláků hospodařit jako tehdy a z moderních technologií si vybrat to, co ulehčí dřinu.
Zdraví Mlýnec

[Ivana]

Tak jsem se sekla, pšenice obsahuje 12-15% bílkovin, špalda 16-17%.
zdroj Fitlife

Dále doporučuji tuto stať, která výsledky z výše uvedeného článku potvrzuje. V závěru konstatuje:
"Díky vyššímu zastoupení albuminu a globulinu lze však považovat ekologickou pšenici za kvalitnější z pohledu výživové hodnoty."

Takže je to klasická otázka: Množství nebo kvalita?

[sklenka]

Upřímně řečeno mně ani tak netrápí, jestli má mnou zkonzumovaná pšenice 12 nebo 18 procent bílkovin a jakých, a moc neřeším, jestli můj organismus dává raději přednost plísním často obsažených v biopotravinách, nebo raději zbytkům herbicidů, pesticidů a hnojiv obsažených v konvenčních potravinách. Stejně mám dojem, že na zdraví má vliv spíš charakter jídelníčku, než jestli je bio nebo nebio. Co mě ale trápí dost, je to množství energie spotřebované na výrobu a distribuci veškerých chemicky-podpůrných prostředků, množství více či méně jedovatých smradů vznikajících při výrobě této energie a pak i při výrobě zmíněných chemikálií, neustálé riziko nehod v chemičkách a úniku nebezpečných chemikálií do vod a ovzduší a další množství energie potřebné k likvidaci následků těchto nehod. Na druhou stranu i komerčně prodávané ekologické podpůrné prostředky se musejí nějak vyrobit, do něčeho zabalit a nějak distribuovat. Takže když se na to podívám takhle, preferenční pořadí pro získávání potravin mi vychází zhruba tak: 1) z vlastní zahrádky a okolí při minimalizaci kupovaných podpůrných prostředků, 2) od místního farmáře, který hospodaří postaru (spíš hnojí hnojem od vlastních krav než kupovanými preparáty atd., je celkem jedno, jestli má nebo nemá biocertifikát.) 3) tuzemské biopotraviny z velkodistribuce, 4) tuzemské konvenční potraviny a zahraniční biopotraviny, 5) zahraniční konvenční produkce.