Sléz pižmový, Malva moschata
http://images.google.cz/images?gbv=2&hl=cs&sa=1&q=%22malva+moschata%22&btnG=Vyhledat+obr%C3%A1zky&aq=f&oq=&start=0
je pro změnu rostlinkou, která nejen hezky vypadá, stíní zem, dobře chutná a láká včely, ale navíc díky velice dlouhému vertikálnímu kořenu "pumpuje" živiny z hlubších vrstev půdy. Sléz pižmový je u nás 100%ně mrazuvzdorný. Vykvétá latou (?) růžových, růžovofialových květů, které jsou stejně, jako celá rostlina jedlé. Má rád vlhčí půdy, bohaté na živiny, na nichž může růst i v polostínu. Ale miluje slunce. Množí se semeny, dělením trsu, nebo též zakořeňováním stonkových řízků, kdy celkem ochotně koření v místech, kde z paždí listu vyrůstá postranní větvící se větvička (češtino, odpusť). Ta na vlhčím místě, v přiměřeně vlhkém substrátu brzy zakoření a v průběhu následujícího jara začne krásně růst a kvést.
Pro konzumaci jsou nejvhodnější nejmladší lístky a špičky stonků s poupaty. Trochu chlupaté, ale chuťově velice příjemné. Sami poznáte, že rostlina obsahuje slizovité látky, díky nimž ji někteří doporučují k zahušťování polévek. Nezkoušel jsem.
Sám pěstuji sléz několik let, z dob ještě okrasného zahradničení. Ochotně se vysemeňuje, ale i přesto zůstává na rostlině dostatek souplodí pro sběr na osivo. V případě dostatku/přebytku živin květní stvoly často polehnou a rostlina sama od sebe zakoření z výše popsaných částí stonku.