Bříza bělokorá - recepty

[Ivana]

Podle D. Henschela: Plané rostliny k jídlu
Březová šťáva
Na jaře než se objeví listy. Do kmene břízy navrtáme 1-2 cm otvor. Do otvoru vsuneme hadičku nebo slámku a odkapávající šťávu zachytáváme. Za 24 hodin nakape půl litru až 3 litry šťávy.
Březový sirup
Svařením březové šťávy získáme sirup. Z 1 litru šťávy získáme 5-30 g sirupu s barvou medu a chutí jemně karamelovou.
Březové víno
V 1 litru šťávy je asi 7 g invertního cukru, zkvašením vznikne lehké víno. Obsah cukru můžeme zvýšit svařením šťávy na polovinu objemu. Na kvašení autor zkoušel kulturní kvasinky typu portské a divoké kvasinky druhu Kloeckera apiculata, které se vyskytují na vrcholcích černého bezu. Květy černého bezu se na 3-4 dny namočí do březové šťávy. Funguje to, třebaže ne vždy napoprvé. Kvašení vína ze šťávy koncentrované na 50% objemu trvá 6-8 týdnů.ˇČerstvou šťávu dáváme kvasit ihned.
Březový ocet
Po dokvašení necháme víno otevřené stát, octové kvašení se ohlásí pachem octa. Octové kvasinky se dají zakoupit v lékárně (nejsem si jistá jestli pouze v zemi autorova původu anebo i u nás).

[Jana-ka]

Ruský kvas /zdroj Verzilin 1963/:
do sudu březové šťávy ponoříme pytlíček s opečenými kůrkami žitného chleba. Za dva dny to začne kvasit, přidáme dubovou kůru, pro aroma višně a kopr. Sud se zazátkuje, za dva týdny je kvas hotový.
hmm...a nevyrazí mezitím ten špunt? není to jen recept na ruskou časovanou bombu?

[Ivana]

Hmm, a nedává se do té zátky taková ta kvasná trubička (nebo něco funkčně podobného)? A autor to pokládá za natolik samozřejmé že nemá potřebu o tom psát?

[yaw]

Tedy děvenky,
ne že bych byl nějaký ekoterorista, ale navrtávat na jaře břízy ďourou o průměru 1 až 2 cm kvůli tomu, abych si udělal sud nějakého čuča, štávu, sirup, ocet... ... to se mi dost ekluje.

Předpokládám, že to uvádíte jako odstrašující příklad jaké čuničiny dokážou dělat soudruzi z bývalé NDR (Detlef Henschel) nebo naši slovanští bratři na východě.

Pokud jsem to špatně pochopil.... potom sorry

Yaw

[Ivana]

Tenhle postoj na jedné straně chápu, protože touto metodou použitou bez jakýhkoliv omezení se opravdu dá zničit strom. Na druhé straně to je prastarý způsob získávání potravy který používali naši předkové. Určitě se to dá dělat dvěma způsoby, likvidačním i udržitelným. Například u javorů, které se také navrtávají za účelem získání javorového sirupu je známo za jakých podmínek a jakým způsobem se to má dělat aby to strom nepoškodilo.

Je to o přístupu a o rovnováze, ostatně jako všechno.

[bobek]

yaw: No, já bych tak přísnej nebyl Bříza nepatří mezi dlouhověké stromy, je to průkopnickej pracant kterej odvede svou práci a pak ustoupí jiným. Tím chci říct že si bříz samozřejmě vážím ale stejně jako se neomlouvám každé ředkvičce za to že ji sežeru ... Jak říká Ivana, určitě existuje způsob jak z břízy dostat mízu a zároveň ji nezahubit. Zkušenost s tím nemám ale díra 2cm se mi zdá příliš velká. Mám na zahradě břízu cca 50 let starou a pomalu začínám přemýšlet že ji bude třeba porazit dřív než se sama zhroutí na naši barokní kadibudku která je starší

[kořenářka]

Tu krátkověkost mohu potvrdit, podle mého odhadu tak 40 let. naše údolí je terasované nejspíš od dob, kdy vznikly všechny Lhoty v okolí. Na teráskách byla pole, pochybuji, že by dávní sedláčci na hranách tarasů strpěli vyšší stínící strom. Ve svých 55 je pamatuji zatravněné JZD se zbytky starých ovocných stromů. Po mém návratu ze světa(22 let) byly už zplanělé s podrostem divočiny(lísky, břízy, javory, duby, maliník, ostružiník). Nyní na nich hospodaříme. Zachránili jsme většinu jabloní, slivoně jsou bezcenné, zničené šarkou. Rozumní vlastníci pozemků si buď sami nebo s naší pomocí vytěžili buřeň na palivo a podle situace ponechali zdravé ovocné nebo plané stromy jako liniovou zeleň kolem pastvin. První rok to vypadalo opižlaně, nyní už se rozložily koruny stromů a dílo bylo Bioinstitutem hodnoceno jako zdařilé. Zde už není jediná bříza, všechny opravdu ustoupily javorům, dubúm a bukům. Útlocitní, většinou do Prahy odstěhovaní vlastníci nám trochu komplikují hospodaření ponecháním nahnilých, mohutných bříz v mezích. Tarasy máme odhražené, aby z nich krávy nekoulely do luk kamení a aby to hezky vypadalo. Každá vichřice pro nás znamená popadnout pilu, obejít celé údolí, odřezat to nejnutnější a spravit kilometry ohrad. O ztrouchnivělé dřevo už nikdo nestojí. Zrovna zítra se chystáme odklidit jednu takovou shnilotinu, jen to taháme do podrostu. Hmyzí hotely stačí budovat z větví, toho zničeného dřeva je podle mého škoda. Pamatuji z dětství, že ve vsi jedna babka haždé jaro navrtala mladou břízu a ze šťávy dělala vnučkám vlasovou vodu. Myslím, že je zde spíš rozdíl mezi kořistěním a rozumným užíváním.
Schopnost obojí rozlišit přeje sobě i všem ostatním Farma Mlýnec

[yaw]

Ahoj všichni v novém roce,
navazuji na svůj příspěvek k vrtání děr do břízy.
Opět opakuji, že nejsem žádný přecitlivělý ekologický bojovník odtržený od skutečnosti. Normálně si zajišťuji dřevo na topení samotěžbou i třeba břízy bělokoré převislé. Vím, že bříza je z pohledu lesníků plevel. Dokonce,
když jsem byl malej kluk, tak jsem si i vyzkoušel jak teče březová voda z navrtané břízy (nic moc nenateklo).
Prosím proto tímto účastníky fora, aby se podělilily o své minulé i příští zkušenosti a výsledky s výrobou kořalky, vína a cukrového sirupu z březové mízy .

Yaw

[Ivana]

Víš co, 1 až 2 cm je opravdu asi moc. Chtělo by to ty zkušenosti.
Zatím dávám poznámky psané na internetu k udržitelnému způsobu získávání šťávy z javoru k vláknu javorový sirup neboť předpokládám že pro břízu by mohlo platit něco podobného.

[Jana-ka]

ajajaj - koukám, že jsem narušila klidnou hladinu diskusí Všichni zúčastnění nechť prominou, opravdu jsem to nemyslela jako návod, spíš jako perličku z hloubi širé Rusi. A doufám, že nikdo nebude chtít na jaře získávat "sud březové šťávy" ... Příště podobný příspěvek zveřejním až 1. dubna