Včely samotářky

[Markéta Hamanová]

Domečky nejen pro včelky samotářly mě velmi nadchly. Máme v plánu příštím rokem začít včelařit a tak by mě zajímalo, zda si nebudou vzájemně vadit (například vyšší riziko loupeží apod.) Máte někdo zkušenost?

[Ivana]

Tohe nechápu. Kdo by měl komu co loupit?

[Danka]

M.H.: máme včely už pár let, poslední tři sezóny se nám vyskytují nějaké hrabavé samotářky neznámého druhu hned vedle úlů a hádám, že si nevadí. Myslelas, že by samotářky loupily, nebo že by přilákaly cizí včely, které by ohrožovaly vaše holky?
Někde jsem četla, že se samotářky rády zabydlují v blízkosti úlú, čmeláci taky, někteří včelaři to snad nemají rádi, ale doufám, že jich moc není, řekla bych, že silná včelstva hned tak něco nedostane.
Všem včeličkám zdar
Dana

[bobek]

Mezi včelstvy včely medonosné navzájem k loupežím dochází, to je známý problém. Ale že by včely medonosné mohly loupit včelám samotářkám nebo naopak, to slyším poprvé. V. medonosné by si nepomohly a v. samotářka by zase patrně ani neměla šanci vniknout do ůlu. Ale někde jsem četl že si rozhodně konkurují. V oblastech silně zavčelených v. medonosnou se vyskytuje mnohem méně včel samotářek. A naopak, tam kde včela medonosná chybí je včel samotářek podstatně víc. A pokud jde o opylení rostlin, tak dokážou včely medonosné do značné míry nahradit.

Stejně jako Danka bych v tom neviděl problém.

[Ivana]

Vždycky jsem si myslela, že biologie včely medonosné a biologie samotářek je natolik odlišná že něco takového nepřipadá v úvahu. Ani teď jsem na internetu nenašla žádné zmínky. Existuje nějaký konkrétní případ?

[Markéta Hamanová]

Děkuji vám všem za odpovědi. Ve většině včelařských příručkách právě píšou o loupežení mezi včelstvy a proto mě to napadlo, ale logicky vzato by to skutečně neměl být problém. Díky moc

[Danka]

Myslím, že jsem na zmínku o tomhle vztahu našla v Odborných včelařských překladech, osobně mi to ale taky nesedí, první možé zkreslení tohoto pozorování, co mě napadá, je charakter krajiny s větším zavčelením ( spíš “kulturní) proti “pustině“ , která je zase ideální pro samotářky. Konkurovat by si za normálních okolností neměly, mellifera je specialista na vydatné zdroje (lesy, pole) a jednotlivé kvítky většiniou ignoruje, samotářka zato vyzobne každou kytičku, Tedy, tak si to aspoň myslím, možná někdo doplní, opraví...

[Ivana]

No včela medonosná je příliš velká aby samotářkám něco ukradla, u většiny druhů by asi neprošla dveřma. A že by samotářky loupili velkým včelám - nikdy jsem o tom neslyšela.

[Markéta Hamanová]

Vzhledem k tomu, že jsem prozatím jen teoretik, tak jsem se zbytečně vyděsila - v každé včelařské brožuře píšou jak se má dávat pozor na loupeže, že má z toho člověk noční můru. Ale ono je to opravdu i jen tereticky "blbost". Protože pro včelu samotářku by byla sebevražda zaletět si do úlu plného včel medonosných... a nikdy nebude tolik samotářek aby ohrozili nebo příliš zkomplikovali práci při medobraní. A z druhé strany včela medonosná nejen že se nevejde do obydlí včely samotářky (neznala jsem biologické rozdíly), ale asi to pro ní není ani nic valného. Každopádně jeden špalíček umístíme - jistě přijde vhod i jiným obyvatelům hmyzáčkům
Díky za diskuzi.

[yaw]

Včela medonosná opyluje 96% květeny. O zbývající 4% se dělí čmeláci, včely samotářky a další opylující hmyz, z toho plyne, že konkurence mezi vč. medonosnou a vč.samotářkou se blíží k 0.
K loupežím dochází jen mezi včelami medonosnými a když taková loupež probíhá, to je pěkný hukot. V podstatě jde o invazi jednoho včelstva do včelstva (úlu) druhého. Většinou je vyloupené nemocné včelstvo, které už se nedokáže ubránit. Druhá varianta je, že je vyloupené mladé, nově založené, které ještě nemá sílu se ubránit- tomu musí pomoct včelař.
Toť fše

Yaw