Řez-neřez ovocných stromů

[sklenka]

Mám taky zkušenost se starými, léta neřezanými stromy - ne že bych měla něco zásadního proti řezání, ale spíš to nestíhám. Třeba Matčino máme tak velký strom, že se na něj nikomu s pilou nechce - i bez zásahů plodí perfektní jablka, většinou se po roce střídá silná úroda se slabší, občas nějaká větev uschne a ulomí se, vyroste jiná - jablka jsou velká, dobrá, zdravá, desítky let starý strom evidentně prosperuje. Jinak je na našem starém zanedbaném sadu vidět, že strašně záleží na odrůdě (staré máme všechny) - některým takový způsob pěstování zjevně svědčí nebo přinejmenším nevadí - bohužel jsou to odrůdy, které neumím s jistotou pojmenovat - kromě Matčina ještě malá červená podobná panenským a tzv. "koženky", pak dvě časně podzimní, jedna z nich je tuším James Grieve. V hruškách už se vůbec nevyznám, ale je to tak podobné.
Stromy, které byly už hodně proschlé a nechtěla jsem o ně přijít, jsem se dle příruček pokusila radikálněji zmladit - výsledek: přestaly plodit. Takže od té doby jsme s pilou opatrnější, odřezáváme spíš jen suché pahýly na topení, jinak to necháváme přírodě a osudu. Když to na jaře nějak tragicky nezmrzne, jablek máme pro naši potřebu dost, v plodnějších letech i na rozdávání (tuny), pěkná na uskladnění se vyberou vždycky, zbytek jde na sušení, do moštu, povidel a kořalky, monilie málo, o odpad se postarají spíš obaleči. Hrušek, švestek někdy jsou mraky a jindy jen trochu na jídlo - no ale sušené, zavařené i pálené většinou vydrží víc než rok, tak to moc nevadí.
Se stromky neřezanými od mimina zkušeností málo, jen pár švestek - výmladků - mají šarku, ale když je dobrý rok, plodí slušné množství pěkných švestek. Teď si pěstuju ze semínek broskvoně, tak uvidíme.
Suma sumárum: neřezání bych tak docela nezatracovala, ale myslím, že je to řešení spíš pro velké zahrady s větším množstvím velkých stromů, kdy tolik nevadí menší nebo střídavá plodnost a případně i kratší životnost stromu (nejsem si jistá, jestli je opravdu kratší) - pro mě je to přijatelná daň za to, že nemusím rok co rok šplhat v korunách a pak ještě dlouhé týdny likvidovat ořezané větve. Mít malý pozemek s několika stromy, řezala bych bych asi víc.

[Alena]

Taky mám podobný názor. A specifikovala bych to ještě tak, že opravdu asi záleží na odrůdě - některé řez zřejmě tolik nevyžadují, jiné ano. A taky na podnoži - bez řezu to podle mě nepůjde na slabě rostoucích podnožích pro zákrsky, tam by asi bez správného řezu moc úrody nebylo, myslím, že by stromky rychle "přestárly". A neumím si představit neprovádět alespoň základní výchovný řez u nově vysazených stromků. Myslím, že správné postavení větví je pro základ koruny důležité.

[Ivana]

Asi by bylo fajn sestavit podle zkušeností seznam těch odrůd, co řez moc nepotřebujou.

[Alena]

Zrovna včera jsem si koupila jabloň Angold. Uvádí se u ní, že není náročná na výchovný a tvarovací řez, viz http://www.sempra.cz/, ani na probírku plodů, navíc má být odolná proti chorobám a chuťově výborná. Tož uvidíme...
Bohužel jsem ji nedostala na vzrůstnější podnoži, ačkoli jsem výslovně žádala silnější podnož do těžkých jílovitých půd. Pán mi strčil M 26, že prý to je ono. Když jsem přišla domů a hledala informace, dočetla jsem se, že je na přechodu mezi slabě a středně vzrůstnými a nesnáší těžké jílovité půdy Jenže z čeho vybírat, když všude mají hlavně M 9, což je ještě horší a menší Jedině mít stále s sebou popisy odrůd a podnoží, projíždět celé město a hledat, zda se narazí na kýženou kombinaci...

[sklenka]

No, je to tak, stromky na vzrůstnějších podnožích se prakticky nedají sehnat, jen to, co má pan Pešek na Starých odrůdách, ten roubuje na semenáče. A nebo naučit se roubovat a podnože si vypěstovat svépomocí. Chystám se na to, pár stromů s dobrým ovocem mi tu odchází, tak to musím stihnout, než odejdou úplně. Bohužel jsem ale zjistila, že jsem na roubování levá jak šavle. Docela bych ocenila nějaký minikurs - nejede na sraz někdo, kdo to umí?

[jiho]

Pokud bych chtěl vysokokmeny, tak je asi nejlepší pořídit si stromek jaderničky a ze semínek si pěstovat svoje podnože, které bych si potom narouboval. Ovšem to už pro mne z časového hlediska moc zajímavé není, protože bych se plodů nejspíš nedočkal. Proto zůstávám u zákrsků, abych si stihl užít i nějakého ovoce.

[jiho]

Roubovat zase tak těžké není...

Roubovával jsem od jabloní, hrušek přes kaktusy a potom hlavně citrusy. Sice jsem teď pár roků nerouboval, ale na srazu můžu ukázat, doufám že jsem to zatím nezapomněl...

[Alena]

K roubování je třeba mít dobrý ostrý roubovací nůž, jinak to opravdu problém není. Roubovací a očkovací nože jsou dost drahé a je třeba je nechat odborně - to podtrhávám, ne všude vědí, co to znamená - nabrousit. Mně je totálně zmršili, nabrousili je z obou stran a zaobleně, musela jsem kupovat nové a pak mi je už raději brousil podle návodu muž. Není to úplně perfektní, ale proti tomu, co předvedli "odborníci", pořád lepší. Můžu říct, že co jsem zatím naroubovala - moc toho nebylo, maximálně nějakých deset kousků, slivoně, jabloně, angrešty - se všechno chytilo a zdárně roste, zatímco s očkováním mám úspěšnost tak půl na půl. Doporučuju pořídit si nějakou literaturu, třeba Bílek - Hanuš, Štěpování, a vyzkoušet.
Důležitá je dobrá podnož, s tím je problém. Ve školkách je maloodběratelům prý neprodají. Slivoně jsem roubovala na vlastní semenáče Zelené renklódy nebo na odkopky z podnože po pokácené ryngli, zřejmě to byl nějaký myrobalán, rostou dobře (problém v tomto případě je, aby nebyly napadené šarkou, ale zatím se na nich neprojevila); jabloně taky na odkopky vyrašené z neznámých podnoží pokácených stromů - ale ty dost špatně rostou, mají slabé kořeny, ačkoli matečné podnože předtím rostly velice bujně. Angrešt je jednoduchý - meruzalka na koupených stromcích podrůstá sama, takže materiálu je až dost.

[pierro]

Neřezání mi zní moc krásně, ale.... Fakt jsem dodnes nepotkal VŮBEC neřezaný ovocný strom. Průšvih na opuštěných zahradách je právě s tím, že kdysi před desítkami let někdo udělal "výchovný řez" po naroubování. tzn. ukradl stromu terminál.*) A strom si pak udělal terminály tři až pět. Což je podle mě totálně nepřirozené a bez dalšího prosvětlování naprosto neudržitelné. Napěstování nízké a kotlovité koruny u jabloní spol. je fajn pro těžší postavy, které potřebují nižší žebřík a ten navíc pevně opřít. Osobně si myslím, že stron s jedním terminálem (jabloň, hruška, třešeň, nevím, co ještě...) ponese stejné ovoce, jen ve více patrech nad sebou. Jak říkám, ještě jsem žádný neřezaný strom neviděl, moje vlastní, koupené převádím z napěstované koruny na jeden terminál a postranní větve. S tím, že svoje špičáky sázím roubováním pod zem, (což mi zachránilo kalvil červený a panenskou jabloň, když mi to zajíci užrali u země).
U broskvoní a meruněk si mlhavě vzpomínám, že by se mělo botanicky jednat spíše o keře (Ivano, prosím, oprav mě) a tady je otázka terminálu pasé. Čili: u roubovaných na myrobalán, či na cokoliv krom vlastní semenáč je jedno, zda se to tu a tam prořeže. Podle mě si brosvoň sama korunu prosvětlí. Souhlasím s tou kamarádkou. Pokud strom (ne zákrsek) plodí sám, nechal bych ho v klidu. Snad krom zasychajících větví a předchozích zásahů "odborníků" (půlmetrové skolky atd)
Krom toho, prořezání se nemusí obrazit ve zdravotním stavu hned. U rodičů jsem vylámal a vyřezal kolcovité roští z domácí švestky a projevilo se to až ob rok. Ale od té doby vím, jaký je rozdíl ve švestce, která je v kondici a jaké hrášky rodí koště, od zasazení zanedbávané. I u švestek volím cestu nejmenšího odporu. vyřezat suché a poškozené, jinak nechat žít. Pak jsou švestky.... Kam se hrabou jiné peckoviny.




*) Terminál = terminální, hlavní výhon, střední větev, tvořící postupně kmen, Typický pro smrk, třešeň, hrušeň, olši.

[Ivana]

Broskev a meruňka nejsou keře, ale stromy.