Jak obohatit chudý trávník?

[pierro]

Nejsem dendrolog, biochemik, ani jinak specializovaně vzdělán. Obsah dusíku v imisích nepovažuji za jakkoliv významný pro výživu rostlin. Například masožravé rostliny ať už rod drosera, nebo například mucholapka podivná a jiné masožravky jsou na výživu dusíkem dosti výrazně citlivé (zmenšují se jim "pasti", které při dostatku dusíku ztrácejí opodstatnění a veškerá příroda má sklon šetřit a nevyvíjet orgány, které nemají opodstatnění) Sám pěstuji saracénii zalévanou "dešťovkou" Ale zpět k tématu.
Proti výraznějšímu vlivu imisí dusíku hovoří dostatečné vyzrávání letorostů stromů. Pokud se jedná o praskání ve dřevě, na otevřených lokalitách a v údolích bych hledal důvod v teplotních výkyvech (směrem dolu) v zimních měsících. Dále často praská kůra po razantním průklestu.
Rovněž bych v převaze lipnicovitých v porostu nehledal absenci jakýchkoliv herbicidů. Rozkvetlé louky, které pamatuji z dětství sekl můj děda kosou a nejčastější chemickou látkou, která se na tyto louky dostala, byl amoniak či kyselina močová nebo močovina z produkce ledvin jeho krav.
Zato si dobře pamatuji "kouzelný" porost smetánky lékařské podél polní cesty, vedoucí z pole, z něhož přívalový déšť vyplavil hlínu s jedním ze selektivních herbicidů. Mimo kukuřice a smetánky kol cesty jen štěrk. Chemie je zajímavá věda, Právě teď mám na sobě polovinu oblečení z polimerů (polymerů ?), ale do úst bych vyjma kuchyňské soli raději vkládal jen organické sloučeniny.
Chemie se obávám. Ano. DDT. Svého času "lék" téměř na vše. Dnes strašák všech vzdělaných lidí. PCB. Trvanlivé nátěry široce používané. To si dnes pamatuje téměř každý, co se okolo nich nedávno dělo. Freony, nehořlavý plyn, skvěle použitelný do chladících a mrazících zařízení. Atd atd. Pokud namítáme, že se herbicidy odbourávají, zajímalo by mě, kdo stojí za tímto tvrzením. DDT se používalo jako insekticid. A ejhle, ocitlo se ve vejcích dravců. Sokolů, kteří převážně loví zrnožravé holuby a všežravé kachny. Vše je provázáno se vším a genocida na mé zahradě může ovlivnit okolí zcela nenápadně, nepatrně, nebo totálně a nezvratně. Bojím se toho, jak neuváženě člověk užívá sloučeniny, jejichž vlastnosti nezná ani z poloviny.

[jiho]

Obsah dusíku v dešťové vodě je nepatrný, považovat jej za významný zdroj je opravdu utopie. Mnohem víc vzdušného dusíku zafixují motýlokvěté rostliny. Praskání kmenů způsobené nadbytkem dusíku je taky sporné. Ano, pokud je dusíku moc, bude dřevo špatně vyzrávat a bude citlivější na poškození mrazem. Také ořešáky budou mít s nadbytkem dusíku problémy. Pokud chceme našim stromům pomoci přečkat zimu ve zdraví i na drsnějším stanovišti, doporučuji staré dobré bílení kmenů vápnem.

Co se týká chemie, je to vždycky strašně složité a důsledky mohou být dost neočekávané, jak jsme zažili s DDT, HCH i PCB. Z herbicidů bych zcela výjimečně toleroval ještě tak totální herbicit Roundup, protože se bleskově rozkládá a prakticky nezanechává rezidua. Selektivní herbicidy jsou v naprosté většině případů těžký průšvih, právě kvůli tomu, že rezidua zanechávají.

Ona je to vůbec potíž - pokud budeme všichni "bio" a nebudeme vozit rostliny a plody kolem celého světa, neměli bychom mít problémy (například i s chorobami a škůdci z opačné strany zeměkoule). Ale pokud se tu biozahradu teprve pokoušíme vybudovat na zdevastovaném pozemku, tak se s tím dost nadřeme, než se obnoví rovnováha. Třeba taková třtina křovištní je pěkné neřádstvo... co s ní?

[Kohant]

Zoral jsem 2x200m2 kde chci na jare nasit koupenou louku, se zamerem na jeji pozdejsi vysemeneni.
Takova Noemova archa semen

V jedné z ročenek Planty Naturalis píšou že pokusně zorali travnatý porost a oseli ho loukou. Tráva se zmátořila dřív než semena stačila vyklíčit. Zkusím to najít.

[houba]

Také znám jednoho osvíceného zemědělce, který chtěl udělat totéž. Nakonec zjistil, že těch 80 hektarů druhově chudých travních porostů jeho plošku s vysetou květnatou loukou zcela pohltilo, bohužel. Tuto ekologii krajiny je třeba vzít v úvahu - raději snad provést výsev na větším množství plošek a promyslet jejich rozmístění v prostoru. Vlastní zkušenost nemám, takže víc neporadím. Na druhou stranu pozoruji, že stav mnoha lučních porostů se samovolně zlepšuje i bez zvláštních opatření (i když to jde pomalu). Pokud se louka udržuje rozumným sečením a nehnojí, vzrůstné trávy ustupují a více se prosazují dvouděložné rostliny včetně těch, jejichž semena přijdou zpět z okolní krajiny. Občasné pomístní narušení drnu při tom asi ještě pomůže.

Hezký den
Tomáš

[Ivana]

Na 80 ha zvolit taktiku dosazování drnu nejde, to je moc velká plocha. Hodí se ta na malý trávník, ze kterého chci udělat květnatou louku.
Příroda to samozřejmě zvládne sama (jako všechno), jen jí to bude trvat dlouho (jako všechno).

[Evik]

Dovolím si pár připomínek k tomu dosévání. Pokud je ten trávník tak řídký jako na obrázku tak bych do toho šla. Co nejvíce vyhrabat stařinu a tím narušit i povrch půdy, pak zasít, lehce zahodit kompostem a umáčknout. Dále je důležité takový trávník sekat a držet na 5 cm či-li anglický trávník a to i v následujícím roce. Ne všechny druhy vyklíčí v prvním roce a ty co klíčí po přemrznutí, by pak už ten druhý rok v tom vysokém porostu neměli šanci. Jinak dál sekat jak to dělali naši dědečkové a tatínkové.
Sama jsem si doma vysévala směsi z Planty Naturalis a vysévali jsme ji i ve škole do Zelené učebny. První roky co jsem ji nechala vyrůst bylo zastoupení druhů nejbohatší a postupem doby se to upravilo podle stanoviště. Ve škole teď nemám přehled jak to vypadá, protože jsem na mateřské a tak často se tam nedostanu, ale můžu se zeptat jestli náhodou nedělali botanický průzkum jak to po x letech vypadá. Tak držím palce při obnově květnatých luk ať už je způsob jakýkoliv.

Eva

[pierro]

Pokud se bude pravidelně sekat v období květu kopretin (u nás maximum kvetoucích dvouděložných), pak se dříve, či později upraví obsah nadbytečného dusíku a luční květena se navrátí. Tolik moje zkušenost ryze praktická.

[Ivana]

Problém s Plantou Naturalis je, že nemá přirozené směsi odpovídající stanovišti, ale takové všehochuti včetně jednoletých (heřmánkovec přímořský, za ten bych osobně vážně neplatila). V jejich směsi je hodně druhů, ale z podstaty věci vyplývá, že to nevyklíčí všechno.
Například ve směsi Slunná stráňka mají psineček výběžkatý (do vlhka, nikoliv na slunnou stráňku!!!) a zároveň válečku prapořitou. Je jasné, že ve vlhku vyroste ten psineček a na suchu válečka. Ten druhý druh zaplatím zbytečně a jako že to není nejlevnější.
Další výhradou proti Planta Naturalis je fakt, že nemají regionální osivo. To je důležité pro ty, kteří chtějí přírodě blízkou louku, tj. chtějí ve svém okolí zvyšovat diverzitu. Pro předzahrádku ve městě tohle není důležité.
Plantu Naturalis bych doporučila, ale rozhodně ne jejich směsi, ale směs speciálně navrženou pro daný region a pro dané stanoviště. Kdysi jsem jim nabízela, že jim upravím nebo navrhnu směsi, ale říkali že s někým spolupracujou.

[houba]

Také jsem před časem uvažoval, že bych si koupil trochu toho osiva. Nakonec jsem od toho ustoupil ze dvou důvodů: kvůli druhovému složení (nenašel jsem optimální směs) a kvůli penězům - říkal jsem si, že to ve spolupráci s přírodou zvládnu zadarmo. Mé úvahy se týkaly malé plochy trávníku v polostínu mezi stromy. Před lety tam byla vyseta běžná travní směs, ovšem stromy povyrostly, stanovištní podmínky se změnily a dnes se místy daří víc mechu než té trávě a o častém sečení vůbec nemůže být řeč.
Dnešní relativní pestrost trávníku vznikla zčásti spontánně (šířením rostlin vegetativně i semeny - pomněnky, popence, krokusy, fialky, kontryhele aj.), zčásti mým přičiněním. Kombinoval jsem rozhazování nasbíraných semen (trávník v posledních letech nikdy neměl příliš vysokou pokryvnost, takže bylo kde se uchytit) a pomístní mechanickou likvidaci mechu s následným dosazením stanovištně vhodných bylin (zběhovec plazivý, vrbina penízková, černohlávek obecný aj.). Rozhazováním semen jsem bez problémů na první pokus dostal do trávníku petrklíče (pak už se množily samy). První pryskyřníky prudké jsem obsekával, aby mohla dozrát semena. V malém zahradním měřítku a ve specifických podmínkách polostinného stanoviště se tento postup osvědčil. I v jiných podmínkách bych asi postupoval podle pravidla "nech to na přírodě a pomoz tomu" - třeba tím senem z květnaté louky v kombinaci s občasným narušováním drnu (ideální pozvat si rodinku divočáků )

Hezký den
Tomáš

[pierro]

Tome, pokud tím častým sečením trávníku reaguješ na mě, pak musím zas reagovat já. Ne často, ale pravidelně. Tzn ve stejném období roku několik let po sobě. Pokud by to na podzim přerůstalo, je samozřejmě možná i otava, ale dvojí sečení trávy podle mě je až až. Pokud samosebou potřebuješ pohyb po určité trase častěji, budou nutné cestišky s nižším trávníkem. To, co jsem měl na mysli je: obnažit trochu půdu v okamžiku, kdy se do ní mohou sama vysít semena právě odkvétajících květin.