Kopicování

[bobek]

Hodně staré know-how, máte někdo nějakou zkušenost ?
Chtěl bych to zkusit s olší která je na to prý vhodná ale nevím
jaký je optimální průměr kmene kdy ho mám pokácet.

[Ivana]

Osobní zkušenost nemám.
Docela dost se o tomto píše v pdf souboru o hmyzu, odkaz je v tématu http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=39&t=67. Tam je ale spíše management nízkých lesů než jednotlivých stromů. Ale jsou tam i nějaké praktické údaje.

[bobek]

Ivano díky za velmi zajímavý odkaz ! Konečně jsem si udělal čas si to přečíst.
Ani zdaleka se to netýká jen kopicování ale o to je to zajímavější. Pro zájemce o kopicování by se to klidně dalo nazvat "Kopicování v širších souvislostech" A pro ostatní třeba "Jak vypadal hospodářský les před tím, než se začaly sázet smrkové stejnověké monokultury". Nebo "Ani ochranáři se neshodnou na tom co je vlastně třeba chránit a jak".

A teď si odpovím na svůj dotaz.
J.Svoboda ve svých Ekozahradách uvádí že "poprvé sklízíme dřevo, když dosáhlo tloušťky kmene, jakou budeme chtít i příště" a "starší vzrostlé stromy většinou již nelze začít kopicovat, hůře obráží".

Druhou půlku odpovědi jsem našel ve výše uvedeném odkazu na knihu "Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, autoři Martin Konvička, Lukáš Čížek a Jiří Beneš".
Cituji:
"Jak ukazují experimenty zejména z Británie, ale i naše pozorování z oblasti Milovického chlumu, i dlouhodobě (přes 50 let) neobnovované pařeziny zmlazují překvapivě dobře. Podmínkou je těžba výmladné etáže v zimním období. Přesto musíme připustit, že kvalita zmlazení v rekonstruovaných nízkých a středních lesích zůstává velkou neznámou. Nikdo to totiž v posledních desetiletích nezkoušel"

a na jiném místě ještě upřesňují že:
"Mýtní seče je nutno omezit na zimní období, mezi 2. dekádou listopadu a 1. dekádou února. Tím maximalizujeme pařezovou výmladnost".

[Ivana]

A teď si odpovím na svůj dotaz.

Jsi ideální člen fóra.

"Ani ochranáři se neshodnou na tom co je vlastně třeba chránit a jak"

Tohle bych si dovolila trochu poopravit, stať psali entomologové, vědci. Podle toho že se neshodnou se pozná, že jsou praví odborníci, botanici to maj stejně.

Ještě bych podotkla, že v té knížce (i v pdf) je rozebírána i koncepce takzvaných středních lesů, což je neméně zajímavé téma. Myslím, že by se pojem "střední les" mohl trochu nebo i víc překrývat se Svobodovým pojmem "jedlý les". Ale když tak mě oprav.

[bobek]

Než ti to připomene někdo jiný Ivano,
termín "Jedlý les" zavedl B.M. a nikoliv J.S.

Jinak si ale taky myslím že to čemu se v permakultuře říká jedlý les
typově odpovídá lesnickým termínům "nízký" a "střední les".
A jedlý je díky rozmanitosti kterou tento typ lesa umožňuje.

Bohužel většina populace si pod pojmem les představí vysokou smrkovou monokulturu.
Na změně této představy však už naštěstí pracují odborníci:

http://www.nizkyles.cz/index.php?lang=czech1250

[Ivana]

Díky za opravu.
A ještě jedna věc. Trklo mě to až dneska - jeli jsme kolem toho. Nízké lesy v ČR existují, i několik desítek let. Mají poměrně stabilní rozlohu a jsou pravidelně udržované holosečí. Najdeš je pod každým elektrickým vedením, které prochází přes les. Takže se to dá vyhledat na mapě a prostudovat na místě.

Ten odkaz je dobrej, prostuduju.

[bobek]

Ano, holoseč pod elektrickým vedením paradoxně zpestřuje biotop často monokulturních lesů ale tyto plochy nelze v dlouhodobé perspektivě považovat za nízký les.
Vzhledem k tomu že jsem knihu dočetl včera a mám ji ještě v čerstvé paměti, odkazuji na str. 66,
kapitola "Nefunkční alternativy".

Cituji:
"Všichni naši nejohroženější lesní motýli jsou více či méně vázáni na lesní byliny, jež zpravidla dobře prosperují v polostínu. Budeme-li nějakou paseku po léta udržovat pasekou, hrozí nám, že se v její vegetaci postupně prosadí spíše luční než lesní druhy. Nevíme jak dlouho by to trvalo, na stanovištích celoevropsky ohrožených živočichů však jde o neúměrné riziko"

A to jsem se o kopicování původně zajímal jen kvůli palivovému dřevu

[Ivana]

Já neříkám že doporučuji holoseč. Napsala jsem to spíš jen jako příklad "studijní plochy" kde se dá vypozorovat chování jednotlivých druhů dřevin, pokud je s nimi zacházeno podobně jako při kopicování.
Máš pravdu, beru zpátky, nejsou to nízké lesy.

[Ivana]

Nebo ještě jinak, neznám přesně definici nízkých lesů a nevím, jestli tyto porosty vyhovují definici nebo ne. Podle definice, kterou jsem našla na http://www.nizkyles.cz/content/view/35/31/lang,czech1250/#II by mohly: Pojem nízký les: "Způsob hospodaření spočívá v tom, že se ještě dobře zmlazující listnaté porosty nízko u země naholo pokácí a s vyrostlými výmladky se dále hospodaří, totiž se periodicky kácejí."
Pro hmyz holoseče pod vedením řešením nebudou - jak jsem pochopila z toho dokumentu, o kterém se bavíme ("Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, autoři Martin Konvička, Lukáš Čížek a Jiří Beneš"), potřebuje hmyz mozaikovitost krajiny, která se v současné době ztrácí anebo už vůbec není.

[sklenka]

Zpátky od definic k praxi: kopicujeme asi 10 let, i když původně se tak nedělo cíleně a nevěděli jsme, že se to tak jmenuje - původně jsme káceli nálety, co rostly na nevhodných místech, ony zase obrostly, a než jsme se dostlali k opětovnému pokácení, už měly zase pěkné kmeny. Pokud chceš takto získávat jen palivové dřevo, doporučuju si nejdřív ozkoušet, jaké dřevo ti bude na topení nejlíp vyhovovat (dost závisí na druhu topidla). Naše zkušenosti vycházejí z topení v peci a v litinovém kotli na dřevo, ale lidi, kteří používají třeba Bulleriany nebo zplynovací kotle by ti řekli asi zas něco jiného. Tady je odkaz na povídání o palivovém dřevě, ale musím říct, že naše zkušenosti se u některých dřevin dost liší (třeba jasan nám přijde jako palivo dost naprd, protože hrozně rychle shoří - naše nejoblíbenější paliva jsou: líska, dub - ten se ale kopicuje špatně, javor, lípa, ovocné stromy, na roztápění bříza). http://darius.cz/receptar/index_topeni.html
Co se týče samotného kopicování, přijde mi, že obroste téměř cokoli, když je to mladé - my jsme zkoušeli lísku, javor mléč i klen, jasan, habr, jilm drsnolistý, lípu, břízu, vrbu jívu a švestku (ta vždycky obrůstá kolem pařezu z kořenů). Nejrychleji z toho nám obrůstají vrba jíva, jasan, líska a javor mléč, lípa a bříza celkem taky rychle, klen se kupodivu k obrůstání měl dost neochotně, habr a jilm obrůstají spolehlivě, ale pomalu, švestka jak kdy. Když vezmu v potaz rychlost obrůstání, kvalitu získaného dřeva a další užitnost a estetičnost kopicované dřeviny, jednoznačně nejlepší se nám jeví líska - super dřevo na topení, tyčovina na opory pro popínavky atd. a ještě ty oříšky..., dobrý je i javor mléč, jíva sice dřevo nic moc, ale obrůstá rychle, je pěkná a včely jsou vděčné, habry a jilmy jsou pěkné, ale kdyby se člověk spolehl jen na ně, moc by se neohřál, a ty jasany, ty sice obrůstají asi nejbujněji - jsou to strašní nezmaři, ty nezahubí nic - ale pěkně mi pijou krev. Z půdy pod sebou vysosají všechny živiny a vodu a jak jednou vykvetou a vytvoří semena, zaplevelí celou zahradu. Kdyby neprodukovaly tak pěknou rovnou kulatinu, snad bychom je i vykopali - některé už takhle dopadly.