Větrolam je záležitost, která mě osobně velice zajímá, protože dva lesy po stranách mé zahrady mi velice ztrpčují život na zahradě. Vytvářejí tu "rychtýřový efekt" a stačí i jen slabý vánek a na zahradě ho pocítím. Proudění vzducu ochlazuje prostředí zahrady a vysouší půdu. Tu mám zamulčovánu, nebo s původní vegetací, ale i tak je to citelně znát.
Pro větrolamy používáme přednostně dřeviny domácí v naší přírodě. Či zdomácnělé. Větrolamy pro zahrady volíme raději zčásti propustné. Pokud použijeme stromy s příliš hustou korunou, vytvoří proudění obtékajícího vzduchu turbulence, které mohou zasahovat až k povrchu půdy a tím z velké části snížit celkový efekt. Vytvoření takto hustých větrolamů vysazených navíc ze stálezelených dřevin je velice výhodné v případě venkovního chovu domácích zvířat, kdy pomůže vytvořit závětrná zákoutí.
Pro zahrady a sady je lépe vysadit větrolam, který přitékající masu vzduchu jen zpomalí a "rozdrobí". V takovém případě se výrazně prodlouží vzdálenost, na níž je možné sledovat vliv větrolamu. Uvnitř prostoru chráněného větrolamem pak můžeme dále menšími zásahy a výsadbou dále vytvořit místa chráněná před zpomaleným prouděním vzduchu a např. pomocí kamenů vytvořit místa výhřevnější (pro pěstování středomořských rostlin), či naopak u jezírek chladnější (pro pěstování např brukvovitých).
Jak jsem zmínil, je dobré zaměřit se především na domácí druhy. A naše legislativa to mám tušení i vyžaduje. Ale podle mého lze větrolamy z větší, či menší části použít i pro potřeby produkce.
Mým prohřeškem proti původním druhům bude vysazení několika japonských topolů, které mě dostaly proklamovanou rychlostí růstu, kterou specializované weby uvádějí přes 2m za rok. Pozor!!!! výsadba těchto topolů vyžaduje povolení od odboru životního prostředí.
A proto jsem se rozhodl od tohoto nápadu upustit. Rozvržení a rozkreslení by se těžko vměstnávalo do kolonek pro plantážní pěstování.