Knihy o jedlých rostlinách - Rajská zahrada a další

[pierro]

EAN: 9788086167237
ISBN: 80-86167-23-2
Nakladatel: Miroslav Hrdina,Ing. - HEL
Rok vydání: 2004
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
Rozměry: 170 x 230 mm
Počet stran: 146
Váha: 364 g
Jazyk: CZE

Převzato z http://www.dobre-knihy.cz/detail-60857/kniha-rajska-zahrada-alexander-heil.htm




Osobní ohodnocení:

Pro mě a podle mě spolu s titulem "Plané rostliny k jídlu" (rovněž přeložené z němčiny) nejzásadnější zdroj informací o méně známých zdrojích potravy, které mnohdy ve svém okolí míjíme, netušíce, že seto dá zbaštit. Například lilie, violky, dětelník, klejichy, dřín kanadský, některé druhy řebčíků, hrachor hlíznatý, .....
Vřele doporučuji.
V knize je popsáno mnoho a mnoho druhů planých rostlin, i rostlin, pěstovaných pro okrasu, které u nás běžně potkáte, i druhy, které nebude tak snadné získat. ale i některé, které na východ od Aše hůře přežívají zimu. Autor je němec a obyvatel země, která se vyznačuje na velké části mnohem mírnějšími zimami. Ale jako zdroj informací nemá zatím v Čechách (+na Moravě a ve Slezsku) v oblasti planých a méně známých plodin konkurenci.
Což po vydání knihy pana Svobody už neplatí.

rajzahrada.jpg (43.84 KiB) Zobrazeno 28307 krát

[Ivana]

Protože do vlákna vedou odkazy odjinud, dovoluji si upozornit že tu na fóru máme celý oddíl věnovaný jedlým a dalším rostlinám a máme tu i sekci s recepty z volně rostoucích a netradičních rostlin.

Taková malá knížečka zmiňovaná v předchozím příspěvku.:
Detlev Henschel: Plané rostliny k jídlu. Granit, Praha, 2004.
ISBN 80-7296-033-4

Henschel.jpg (13.32 KiB) Zobrazeno 28303 krát

Hodnocení a poznámky:
Autor uvádí mnoho jedlých druhů rostlin. Jedná se o překlad z němčiny, proto pozor, ne všechny údaje v knize platí pro naše podmínky. Neroste u nás katrán přímořský, vocha, mořské řasy, máčka přímořská, lžičník dánský. Některé druhy jsou u nás vzácné a/nebo chráněné slanorožec, zvonečník černý, zběhovec jehlancovitý, šmel okoličnatý, proskurník lékařský, rozchodnice růžová, stulík žlutý, šípatka střelolistá, potočnice lékařská, ostružiník moruška. Velmi sympatický odstavec je Možnost záměny, kde zmiňuje podobné druhy (moje velmi oblíbené téma). Na několika málo místech je bohužel dost mimo (řebříček a heřmánek se podle mě dá zaměnit velmi těžko). Taky přesličku nemá zvládnutou, ostatní druhy přesliček se udávají jako jedovaté a jenom stanoviště to nevyřeší.
Rostliny hodnotí podle stupnice od 5 (nejlepší) do 1. Ovšem pozor, je poněkud dobrodruh:
5 jako potravina dobře použitelné, chuť božská až výtečná
4 jako potravina použitelné, chuť dobrá až snesitelná
3 jako potravina použitelné, chuť špatná až velice špatná
2 jako potravina stále ještě použitelné, kromě průjmu a nutkání na zvracení žádné problémy
1 jako potravinu raději nepoužívat, vedlejší účinky průjem, zvracení, bolest hlavy, halucinace nebo závrať
Pokud budete mít na paměti výše uvedené, je kniha výborná, doporučuji.

[Ivana]

Další kniha je klasika. Dagmar Lánská: Plané rostliny v kuchyni.

lánská1.jpg (30.41 KiB) Zobrazeno 28300 krát

lánská1_tiráž.jpg (16.8 KiB) Zobrazeno 28300 krát

Hodnocení:
Opravdu originálních receptů tady není tolik, nicméně jedná se o dobrou inspiraci. A jsou tam hezké obrázky. Výběr rostlin je taky spíše klasický.

[Vipetka]

Našla jsem v knihovně od D. Lánské pak ještě jako sešit - Pokrmy z planých rostlin, vyšlo to v r. 1992 v bývalém nakladatelství Práce. Vydávali tam tématické sešity s recepty.
Občas se to dá sehnat na Aukru.

[Ivana]

To je takový sešitek. Vyšlo to jako Sešity domácího hospodaření sv. 177. Má to už ISBN 80-208-0254.
Hodnocení
Je tam i lebeda, merlík, pupava, netřesk, plicník, lopuch, podběl...Je tam víc druhů rostlin i víc receptů než ve výše jmenované knížce a navíc recepty tu nejsou tak nudné a tradiční. Doporučuji, asi více než knihu.
Pokud byste měli někdo zájem, můžu někam dát ukázku jako článek.

lanska_2.jpg (40.88 KiB) Zobrazeno 28270 krát

[Ivana]

Od paní Lánské ještě pro úplnost další knížka:
Dagmar Lánská: Z lesa i ze zahrady, Práce, Praha, 1992.
ISBN 80-208-0230-4

lanska_3.jpg (28.67 KiB) Zobrazeno 28256 krát

Hodnocení:
Kniha obsahuje recepty z pěstovaných i volně rostoucích rostlin. Na rozdíl od předchozích autorčiných knih jsou zde zařazeny i předpisy kosmetické (nikterak přehnané množství a zase většinou známá klasika - okurková maska, heřmánková pleťová voda, maska z černého bezu...). Recepty jsou jak jsme od autorky zvyklí hodně tradiční, žádné přehnané výstřelky zde nenajdeme. K těm několika originálnějším patří například meruňková polévka nebo růžová zavařenina. Je to vpodstatě klasická kuchařka, recepty jsopu rozděleny podle ročních období.
Pokud máte dobrou kuchařku (například Santnerku) nebo internet tak to vůbec neshánějte.

[Ivana]

Tak jsem si pořídila knihu Rajská zahrada.

Připomínky ke knize:
1. Rukevník východní Bunias orientalis mi kdysi byl představen na botanické exkurzi jako rostlina s mimořádně odpornou chutí, což několik účastníků exkurze včetně mě ihned experimentálně ověřilo. Překvapuje mě proto jeho zařazení k rostlinám jedlým. Buďto jde o nějaký kultivar nebo o nějaký omyl.
2. Křez tenkolistý Diplotaxis tenuifolia a křez zední Diplotaxis muralis jsou dva druhy, nikoliv jeden jak je uváděno. Oba druhy se u nás vyskytují v teplých oblastech.
3. Rostliny u nás málo známé nebo neznámé doporučuju získávat z opravdu spolehlivých zdrojů. Některé z nich jsou velmi podobné smrtelně jedovatým (krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum versus bolehlav plamatý Conium maculatum, ladoník Camassia quamash a Camassia scilloides versus Zigadenus venenosus. Rozhodně bych nedoporučovala kupovat u firmy typu "to je jedno, dyť to vypadá stejně, hlavně že zaplatí".

[pierro]

Rukevník:
Noooo, psal to němec, tak se nesmíš divit.
Ta možnost záměny tu opravdu chybí. Na to je zas skvělé "divoké rostliny k jídlu" Tam to autor (taky němec - jeho recepty mě utvrdili v tom, že němci mají fakt divný chutě) rozebírá i u rostlin, které si nesplete ani laik, jako já. (třeba mrkev)

[Ivana]

Ano, záměny chybí. Ovšem musíš si uvědomit, že je to němec a tam jsou na tohle specializované spolehlivé firmy, které jsou si vědomy toho, že to budeš jíst. Většina z těch druhů u nás stejně volně neroste (výjimkou je kromě jiných právě dvojice krabilice hlíznatá - bolehlav).
Jinak pokud chceš něco vědět, klidně mi napiš, ohledně našich druhů ti ráda poradím.