- supi.JPG (64.23 KiB) Zobrazeno 41563 krát
U indických běžců platí to, co pro ostatní vrubozobé. Salmonelky a ostatní patogenní organismy se mohou dostat do nitra vejce. Proto se vejce vrubozobých nekonzumují syrová, či na hniličko. Osobně nemám zkušenost a ani o to věru nestojím, jestli to platí i pro víceméně suchozemské běžce. Vejce, velikosti slepičího jsou bohatší na téměř všechny složky, včetně obecně proklínaného a obávaného cholesterolu. Jelikož jsou naše kačky venku, vejce jsou sytě žlutá, až do oranžova (jen velmi lehce). Žloutek je poměrově větší, než bílek, oproti slepičímu. To způsobuje, že buchta z kaččích vajec je nádherně drobivá. Doporučuji zkusit.
Pro kachní vejce platí, že je třeba, aby se tepelně upravovala minimálně 8 minut. Tedy teplota pečení (koagulace bílkovin) a tak dále.
Běžci jsou "kachny nastojato". A tak, jako u lidí jim vzpřímený postoj dovoluje někdy až nečekanou rychlost pohybu. Dozajista v porovnání s ostatními plemeny kachen. Jak jsem již uvedl, dávají přednost "masíčku". V pořadí: 1)žížaly 2)slimáci 3)ostatní havěť 4)jemná tráva (angličan) 5)ostatní vegetace. To trochu neplatí pro pobyt na vodní hladině, kdy snad z dlouhé chvíle polámaly a pak oštípaly moje kosatce žluté a puškvorce kol jezírka.
Přes léto jim nabízím ráno (pokud jdu do práce) nebo v poledne, pokud jsem doma, zbytky z kuchyně, které se dají rozmáčet ve vodě, aby si je kačky mohly "vyčvachtat" z hrnka. Tuto dobu volím proto, aby jim do večera trochu vyhládlo a aby v podvečer, až začne "slimáčí" čas byly opět při chuti. Pokud je vlhko, zejména pokud zaprší po delším suchu, denní gáblík omezím.
Baští výše zmíněné i samozřejmě speciální směsi prokachny. !!!!pokud nesou vejce, je nutné dodat vápník!!!! a to ve formě drceného vápenného gritu (?), či skořápek vajec (jakéhokoliv původu) anebo, pokud máte na pozemku ulitnaté plže, je možné je možné toto omezit. Menší druhy ulitnatých plžů milují.
Přes léto jsou permanentně venku. Jen v poslední době je na noc zavírám, protože mi něco zabilo a okousalo kačera. Krom toho nám chodily sbírat vejce kuny. A to i pod kachnou, která zasedla na snůšku. Všechna vejce jim vytahala kuna z hnízda.
Sezení běžců je možné, ale bacha na kuny a jiné zloděje!
Osobně chovám běžce přes zimu volně (s nočním zavíráním) a pokud klesne teplota pod -10 st.C, nechávám je zavřené i přes den, aby jim neomrzly plovací blány na nohou. V přírodě by při takové teplotě byly u tekoucích vod, kde voda má okolo nuly.
A jsme u chovatelského zařízení. To má u mě podobu zděného bývalého chlívka pro kozu, později dřevníku, který jsem běžcům s láskou věnoval. Zde teplota při zmíněných -10C občas klesne pod nulu. Jinak literatura doporučuje krytý prostor, kam nezavane sníh, především vystlat tepelně izolační vrstvou např. slámy, aby nohy kaček nebyly ve styku s ledově studeným podkladem. Jinak tyto teploty zvládnou bez problému.
Nakonec bych chtěl varovat:
pokud vám prostor nedovolí více, než dvě kachny, volte stejné pohlaví, optimální je jeden kačer na tři kachny. Poměr 1:2 je ještě únosný. Pokud necháte kačerovi jedinou kachnu, ta to na jaře nutně odskáče zle poškrábaným krkem od roztouženého samce. Při dvou a více dámách se jeho pozornost už trochu rozptýlí a kachní krčky budou bez strupů a s dostatečným opeřením. To se mi stalo minulý rok. Tedy to se stalo naší Betynce.
Počet kachen je únosný při poměru 2/200 - 300m čtverečných (naše zahrada - poměrně vlhká = bohatá na ariony)
, když jsou tak na maso 
News
Site map
SitemapIndex
RSS Feed