Apios americana

[Ivana]

Pěstování Apios americana podle pfaf

Preferuje lehké bohaté půdy a slunné polohy. Když se pěstuje na teplém suchém místě v dobře odvodněné písčité půdě, bude velikost hlíz i jejich počet vzrůstat každý rok. Další zpráva říká, že preferuje rozptýlený stín. Toleruje kyselé půdy. Nesnáší větrná stanoviště. Toleruje roční úhrn srážek v rozmezí 97 do 117 cm, průměrnou roční teplotu 9,9 až 20,3 ° C a pH v rozmezí 4,5 až 7,0. Snáší velký rozsah klimatických podmínek a roste také v chladných mírných pásmech stejně jako v subtropických podmínkách jižní Floridy. Zatímco z většiny zpráv vyplývá, že tento druh by měl být za mrazu odolný ve všech částech Británie, jedna zpráva říká, že rostliny mohou vyžadovat ochranu v tuhých zimách. Groundnut je občas kultivovaný pro jedlý kořen a má potenciál stát se komerční plodinou. V minulosti byly selektovány na vyšší výnosy a větší hlízy, říká se, že výnosy z těchto některých kultivarů mohou soupeřit s pěstováním brambor. Některé z těchto odrůd jsou k dispozici ve Velké Británii. Nejlepší výnosy jsou dosaženy, pokud je rostlina ponechána v zemi po dobu nejméně dvou vegetačních období. Výnosů 30 tun na hektar bylo dosaženo na poli s brusinkami. Tento druh se v minulosti pěstoval v jižní Evropě a byl navržen jako dusík fixující jedlá okrasná rostlina pro permakulturu. Rostlina tvoří dlouhé tenké kořeny, na kterých v pravidelných intervalech rostou hlízy, efekt je něco jako náhrdelník. Rostliny mohou být invazivní, jakmile se usadí, staly se plevely na pěstovaných polích brusinek v severní Americe. Popínavá rostlina, obtáčí se kolem tenkých větví jiných rostlin pro podporu. Květy mají vůni fialek. Tento druh má symbiotický vztah s některými půdními bakteriemi, tyto bakterie tvoří hlízky na kořenech a vážou atmosférický dusík.

Rozmnožování
Semeno -máčet po dobu 3 hodin ve vlažné vodě a zasít únor / březen do studeného pařeniště. Semena klíčí obvykle do 1 - 3 měsíců při teplotě 15 ° C. Poté se přepichují sazenice ven do jednotlivých nádob a pěstují se ve světlém stínu ve skleníku přes první zimu, výsadba je v pozdním jaře nebo počátkem léta. Oddělení kořenů je možné provádět v téměř každém ročním období, i když na jaře je pravděpodobně nejlepší čas. Stačí vykopat kořeny, sklidit hlízy a vysadit je tam, kde chcete, aby rostliny rostly. Je také možné, aby sklizeň hlíz probíhala v zimě, uchovávejte je na chladném poměrně suchém, ale mrázuprostém místě v průběhu zimy a pak je vysaďte na jaře. Hlízy ztrácejí vlhkost rychle poté, co byly sklizeny, takže se ujistěte, že budete ukládat do vlhkého prostředí.

Moje poznámky
To že se projevuje jako invazní v Americe, nemusí ještě znamenat, že se takto bude chovat v Evropě. Vrabečnice roční patří v České republice mezi silně ohrožené druhy, ve státě Washington D.C. je invazním druhem.
Bobku a kol32, možná jim chybí my symbiotické baktérie - skoro bych to tak viděla. Zkusila bych zapátrat po té bakterii a pokusit se jí získat. Za efektivní bych pokládala hledání s klíčovým slovem Apios americana a nejspíš v angličtině, případně i v němčině (německý vyhledávač).

[Ivana]

Ještě sem zkopíruju ty předchozí příspěvky z původního vlákna http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=21&t=184

2 objednané hlízy nakonec konečně přišly. Jedna vypadá dobře, nepoškozená, velmi lehce narašená. Druhá je poněkud ožraná neznámo čím, hmmm, oproti té první vypadá hůře, není vůbec narašená ale při potěžkání nemůžu říct že by působila zaschlým dojmem. Nemám s apios zatím žádnou zkušenost, takže uvidíme.

Vysadím je ke klanopraškám, tam se budou mít kde pnout, doufám že se nepoperou.

Já jsem si taky objednala dvě hlízy a obě vypadají stejně v pořádku, slabě narašené. Jsem zvědavá, jak porostou, ale dle mých info se více hlíz začíná tvořit až po třech letech pěstování, takže na podzim asi žranice nebude.

Ty moje 2 hlízy za nekřesťnské peníze jsem vysadil před měsícem - a nic. Nelezou.
Tím chci naznačit že ta žranice se asi ruší

kol238: co u tebe ?

No mně to nedalo, tak jsem opatrně hrabala a zjistila, že klíček stále je, ale porostl jen minimálně v zemi. Tak jsem shora před 14 dny trochu hlíny ubrala a dnes to vypadá, že jeden kousek prorazil, teda pokud to není nějaký plevel, který neznám. Doufám, že mi ho děti nezašlápnou. Přece jenom je to asi z teplejších krajů, tak myslím, že na to bylo zatím zima.

Tak já už apios odepsal, nevylezla ani jedna ze dvou. Jenže, včera jsem se hrabal v místě kde jsem jednu z hlíz koncem dubna zasadil - a k mému překvapení tam byla. Nesežraná, neshnilá, jen prostě přesně v tom lehce narašeném stavu jak jsem ji zasadil. Tak nevim. Že by vyžadovala nějaké hodně teplé stanoviště ? To ale nemohu sloužit. A to bylo starostí že je to invazní druh ....

PS tímto podzimní žranici definitivně ruším, ledaže by jste se spokojili s bramborama.

[Ivana]

Tady jsem našla, že hlízkové baktérie jsou vysoce druhově specifické. Takže pokud jste je nekoupili i s hlízou tak to může být blbý.

[Ivana]

Bobku a kol38, ty hlízy vám poslali bez hlíny?
Asi bych zkusila sehnat Apios od někoho kdo to déle pěstuje a ví o co go. Nějací britští nebo němečtí permakulturníci. Případně bych zkusila objednat hlízy s hlínou přes KPR. Nejlépe ty kultivary, co už vyšlechtili v Evropě.

[bobek]

Já je dostal vzorně čisté, bez hlíny. Ale abych pravdu řekl, moc se mi nechce věřit že by nerostl kvůli jejich absenci. To by tu hlízu musel někdo nějak chemicky ošetřit aby ji sterilizoval.

[Ivana]

Asi tam nějaké byly. Ale ono může jít i o množství. Vzhledem k tomu, že je to američan tak u nás má nejspíš malou pravděpodobnost, aby našel ten "svůj" druh bakterie.
To že nerostou může mít ale i jiné příčiny.

[Ivana]

A našla jsem ještě odkazy k Apios: http://www.bio.umass.edu/biology/conn.river/groundnt.html
http://www.hort.purdue.edu/newcrop/proceedings1990/V1-436.html#CONCLUSIONS

[Ivana]

Asi tam nějaké byly. Ale ono může jít i o množství. Vzhledem k tomu, že je to američan tak u nás má nejspíš malou pravděpodobnost, aby našel ten "svůj" druh bakterie.
To že nerostou může mít ale i jiné příčiny.

Po konzultaci s fyziologem tohle beru zpátky: bakterie by na hlíze měly být, i když byla bez hlíny a na množství by u symbiontů nemělo záležet, to může být rozhodující u patogenů.

[kol238]

Tak moje obě hlízy vyrostly a teď už mají hlavní stonek asi 1,5 m vysoký a začínají pouštět listy. Osobně si myslím, že rostliny potřebují teplo. Jakmile se totiž oteplilo, tak vyrazily ze země a rostou celkem rychle. Pokud budu mít chvilku, nafotím je. Takže já jsem zatím s pěstováním spokojena. Zasadila jsem je normálně do země, kde jsem ten den odkopala trávu. Nepřidávala jsem žádný kompost, přišlo mi že "dusíkáč" to nepotřebuje. Ale místo je teda dost vlhké, kousek od okapu, ale zcela jižní.

[Ivana]

To je skvělá zpráva. Bobku, co dělají ty tvoje?