Divoká rajčata Solanum pimpinellifolium - souhrn zkušeností

[Ivana]

Podle zkušeností členů sklenka, houba, bobek, kořenářka, Hanča, Petra, kol32, Ivana
Zdroj semen
Gengel
Výměny na fóru Biozahrada
KPR

Výhody a přednosti
* odolnost proti plísním
* malé nároky na péči
* chuť

Předpěstování
Seju začátkem března, zkoušela jsem i dřív, ale měla jsem dojem, že se pak sazenice zbytečně vytahají a dřív plodit stejně nezačnou (sklenka). Vysévám v první polovině března (houba). Vysévat do směsi zeminy s kompostem (1:1), do velkých kelímků nebo pet lahví, po jedné, přisypávat zeminu, zasypat i děložní listy, raději je uštipuji (sklenka). Mám zkušenost, že když se to s hnojením přehání, rostlinky sice narostou víc, ale jsou pak náchylnější k chorobám a míň a nebo později plodí, víc to žene do listů. Sazeničky divokých rajčat mám taky vždycky prťavý, ale to je normální, teprve teď nastartujou (28. dubna sklenka)

Výsadba
Po zmrzlých na jakémkoli teplém slunném místě v zahradě vydloubnu drn, nasypu lopatu kompostu, vložím sazenici, důkladně zaliju, vrátím drn a víc už se nestarám. Sazenice dávám dost nahusto - do trojsponu o odvěsně cca 40 cm (sklenka).
Jakmile se oteplí, mám je venku na sluníčku, do zahrady sázím po zmrzlých, často kvetoucí rostliny. Podle zvyklostí jim dopřávám startovací dávku kopřivové jíchy (houba).

Jak pěstovat
Rostliny se hodně větví a rostou do šířky (jedna rostlina dokáže na plochu zabrat až 4 m2) a vzájemně se propletou, takže záhy vytvoří neproniknutelné houští - čímž ovšem vytěsní plevel a udrží si pod sebou vláhu (sklenka). Loni šplhaly po bambusu 1,5m vysoko, oporu uvítají jinak zaberou moc místa (Petra). Jinak pěstování u opory je ideální vyšplhají někdy i 2m (Petra). Pokud leží několik větví na sobě tak to není dobré, protože je sklízejí slimáci (Ivana).
Ve stínu je pěstování nevhodné, jednak pozdě plodí (Ivana) a na kompostu který v září ztratil slunce chytli plíseň (bobek).

Samovýsev
Při příznivých podmínkách (teplé jaro) se tahle rajčata i samovysévají a předpěstované sazenice doženou, u mě je to rok od roku jiné, velmi záleží na počasí, loni a předloni to třeba vyšlo, ale nedá se na to spolehnout. Ale třeba příbuzní, kteří bydlí v přípražské teplé zóně, je vůbec nepředpěstovávají, samovýsev stačí. (sklenka 420 m. n. m., Česká Sibiř, ale jižní svah). Také už jsem měl divoká rajčata ze samovýsevu, ale začala růst až někdy v červnu, takže vývoj dost záležel na letním počasí. Vím, že na českobudějovicku, kde je tepleji, odrůstají docela v pohodě. U nás je nejisté, jak to stihnou (houba, Český Krumlov).

Opylení a křížení
Rajčata jsou samosprašná, ale hmyz může pyl přenést taky. Takže se mohou křížit s "obyčejnými rajčaty" ve své blízkosti. Pokud rostlina na balkóně nenasazuje plody, je potřeba rostlinou zatřást aby došlo k opylení.

Sklizeň
Plody jsou velké kolem 1 cm, červené. Pokud se zkříží, mohou být plody větší, kolem 3 cm a mohou být do žlutooranžova, existuje také varianta žlutá. Anebo jsou ještě větší podlouhlého tvaru. Nejchutnější jsou ta malá červená.
Sklizeň je posunutá do konce léta (plodí až tak od půlky srpna), zato potom je masivní. V mých podmínkách (420 m. n. m., chladné klima, ale jižní svah) rozhodně nejefektivnější odrůda (sklenka).

Vlastní semena
Nejlépe je nechat semena asi den, dva odmočit a nakvasit v misce se studenou vodou. Pokud zůstanou ve vodě příliš dlouho, mohou vyklíčit (Ivana).

Odolnost proti plísni
Když chytnou plíseň, jednoduše jí odrostou (kořenářka). Několik členů fóra potvrzuje odolnost proti plísni - "obyčejná" rajčata vedle byla napadena, divoká rajčata vydržela. Bobek hlásí plíseň na kompostu, který ztratil slunce na konci léta.