od pierro » úte 08. pro 2009 20:57:27
Moc se omlouvám, Ivano, ale není to tak úplně pravda. Z vrb znám přesně jen jívu a křehkou. Z těch by to šlo z obou. Jíva, možná, křehká určitě. Zkoušel jsem ořezávat jméno nevím, má úzce kopinaté listy, zespod ojíněné a celá vypadá, jako pomoučená. To je keř a hlahu na ní neuděláš. Jak začne mít problémy, když se řeže dýl, vyrazí výhony od země, z kmínku, prostě keř. U křehké to jde samo. Jak má coby strom tendenci růst nahoru, tak dělá vlky jen nahoře a od země jen vzácně. Měl jsem asi tři, čtyři druhy vrb na proutí a tohle mi dělaly. O něco déle, než ta šedivá vydržela z hlavy obrážet jiná, s listy téměř vstřícnými (mohlo kít jen o klon), s hladkou kůrou, a asi nejjemnějšímy listy z těch vrb, co jsem měl..
Obecně bych řekl, že k řezu se hodí tak90% druhů. Jíva to nemusí vydržet dlouho. Stromovité druhy k hlavatění donutíme snadno. Keře je pak potřeba stříhat a ořezávat, podle síly výhonů. U mých rodičů jsme vysadili pás zmíněných druhů nad struhu (meliorace sklepa), aby neujížděl břeh. Dva druhy byly skvělé, s hlavou, další dva udělaly koště, staré hlavy po čtverém ořezání chšadly a chšadly až.... Uchšadly, od země, nebo na výhonu někde pod hlavou vyrazil výhon a hlava odumřela. Na zahradě ale rostla i "pomlázková vrba", na místě, kde můj bratr coby Junák zasadil pomlázku kolem r. 1967. Vrba s hlavou, jako hrom. Salix fragilis. Vrba křehká.
Toť má celoživotní zkušenost.
S úctou Martin.