Medovina

[Alena]

Medovinu dělám podle následujícího receptu. Základy jsem posbírala z netu a upravila podle svého. Dosud fungoval dobře, čehož důkazem je jediná zbylá flaška drahocenného moku, kterou ukrývám ve sklepě a zapírám před všemi příbuznými a známými, protože by mi nezbyla ani ta

na 10 l medoviny:
asi 6,5 l vody, 4-5 kg medu, po 1 balení vinných kvasinek a živné soli (z drogerie; není třeba obstarávat speciální kvasinky na medovinu, jak se často doporučuje)
koření – podle chuti: 1dkg chmele (nedávám, dělá medovinu hořkou, ale někomu to naopak chutná), kousek skořice, několik hřebíčků, trochu citr. a pomer. kůry (z chem. neošetřených plodů, nejlépe vlastnoručně vypěstovaných ), okvětní plátky růží, květ černého bezu (z toho plyne, že je dobré medovinu chystat někdy v červnu, když to kvete), meduňka, máta, vanilka, zázvor, muškátový ořech… (v některých receptech je uvedena i celerová nať, to jsem tedy nezkoušela... )
šťáva z několika citronů (aby lépe kvasila, med prý jinak špatně kvasí, protože neobsahuje kyseliny)
velký hrnec, skleněný demižon na 10 l nebo velké láhve od okurek, kvasná zátka nebo klobouček

Postup:
- podle návodu na balíčku se připraví zákvas z kvasinek a medového roztoku
- svaří se voda s bylinami a pak se nechá zchladnout na tělesnou teplotu (aby zůstaly v medu zachované všechny cenné látky, když se dělá z převařeného medu, jak se většinou doporučuje, není tam pak už zdraví prospěšného skoro nic)
- z odvaru se vyndá koření a byliny, rozpustí se v něm med, přidá se citronová šťáva, vše se přelije do čisté (horkou vodou vymyté) a dostatečně velké nádoby, nejlépe demižonu, přidá se připravený zákvas se živnou solí, uzavře se kvasnou zátkou nebo kloboučkem a nechá se kvasit v teplé místnosti (ne na přímém světle)
- po proběhnutí bouřlivého kvašení (několik týdnů) se nechá ještě 1-2 týdny stát - ne moc dlouho, pak se hadičkou stočí do jiné nádoby - tady je dobré nechat medovinu crčet z výšky, aby se provzdušnila. Je třeba dát přitom pozor na kal usazený na dně, abychom jej nenasáli hadičkou. Nadoba se naplní až po okraj (aby nadměrným množstvím vzduchu v nádobě medovina neoxidovala), opět se uzavře kvasnou zátkou a nechá se ve sklepě dál kvasit 3-6 měsíců, je třeba kontrolovat, aby v kvasné zátce neubývala kapalina – dolévat!,
- když medovina v nádobě ubude, je třeba ji dolít jinou medovinou nebo prý aspoň směsí koňaku a vody (nezkoušela jsem, nebylo třeba)
- pak se provede druhé stočení, tentokrát bez provzdušnění, už do důkladně vymytých lahví, které se uzavřou vysterilizovanými korkovými špunty a nechají naležato ve sklepě jako víno – čím déle medovina zraje, tím lépe (pokud se to vydrží) – ale pít se může hned.
Vychází mi to tak, že na přelomu května a června začnu a před Vánoci stáčím do lahví...

Při tomto postupu není medovina sice úplně čirá, jaká by byla z převařeného medu, ale já dávám před "jiskrou" přednost zachování medu v přirozeném stavu. A zatím každému hodně moc chutnala. Až moc...