Vrbový plot, živé ploty, hlavaté vrby

[Ivana]

Košíkář: Jak starý je ten plot na fotce a z kterého druhu vrby je? Dole vypadá proplétaný, zajímal by mě podrobnější postup jak byl "vyroben" abych si mohla vzít inspiraci.

[košíkář]

Správná "omlazovací" pomlázka by měla po zapíchnutí do zeme vyrůst vždy, protože má být z čerstvého proutí. Problém dnes je v tom, že pomlázky vyrábí některé dílny ve velkém dlouho dopředu, takže proutí vyschne a už se nechytne.
Plot není náš, to mi poslala kolegyně, ale podle barvy mandlovka nebo konopina, vypadá to, že proutí na začátku propletli jako při stavbě a pak v zimě pruty sestřihli až nahoře. Ten střih je vidět v místě, kde se začala tvořit hlava (zelenější pruty).Tímto způsobem se dosazují nevzešlé sazenice dodatečně do řádků - když nějaká sazenice nevzejde, tak pro zachování potřebného mikroklimatu v porostu je třeba sadbu doplnit, ale do výše okolních rostlin, jinak by jí zahubily, takže se sazenice nechá třeba půl metru nad zemí (normální sazenice se nechává tak 5-10 cm nad zemí).

[Ivana]

Co je to mandlovka?

[košíkář]

mandlovka - Salix triandra (někde uváděn název S. amygdalina), konopina - Salix viminalis, my ještě používáme rakovici (Salix purpurea) a ameriku (Salix americana)

[Ivana]

Fazole: Jestli máte staré vrby s dutinami (důležité jsou ty dutiny, ne to jestli jsou hlavaté) tak je to útočiště pro mnoho druhů hmyzu, často i vzácných. Je to například páchník hnědý, obrázek najdete např. tady.
Viz též téma na Entomologickém fóru Jak pečovat o hlavaté vrby.

[Danka]

Ahoj, ráda bych na jaře zasadila asi 30 m vrbičkového plotu a protože chci, aby se z něj měly dobře včely i aby zbylo proutí na pletení čehokoliv, uvažuju o kombinaci více druhů keřovitých vrb (asi s. viminalis,triandra, muscina, caprea x muscina, popř. purpurea). Nemáte prosím, někdo zkušenost? Asi košíkářské bude lepši zasadit šikmo a proplétat
mezi vertikálními včelařskými proutky? Nebo nechat plot raději jednodruhový, popř. vrby jednoho druhu vždy seskupit?
Díky za každou radu či odpověď, zdravím
Dana

[pavel]

Já se pokouším vytvořit vrbovou stěnu cca 10 m dlouhou z vrby trojmužné. Mám ji hlavně pro včeličky - kvete totiž nejdříve na jaře /silně/ a potom celý rok na letorostech. Výsadbu mi ale nejdříve navštívily srnky /vloni/ a potom přes léto brouk zvaný vrbař uhlazený. Ten vrbičky okousal, sice jen listy, ještě více než srnky. Řízky jsem si objednal u www.vrbovna.cz - maji velmi slušný výběr. Co nebylo okousané od srnek roste jak se říká jako vrba z vody.

[Danka]

Ve vrbovně jsem byla taky, a právě tam mě zlákaly hodně časně kvetoucí “kočičky“, ale nevím, jak je zapojit do splétaného plotu, který jsem původně měla v plánu. Jak pěstuješ tu stěnu ty? Možná jen zasázím proutky a podle toho, jak porostou, je případně dosadím a propletu.

[pavel]

Jednotlivé rostliny mám od sebe asi 0.6 m a delší větve ohýbám k sobě a proplétám je. Vyloženě laickým způsobem. Vypomáhám si jejich svazováním, aby mi vytvořili aspoň trochu zelenou stěnu.

[jiho]

Docela pěkné a názorné povídání o řezu (nejen) hlavatých vrb i s obrázky jsem našel tady:
Stromy a hmyz

Správně vedený řez
Řez je veden asi 4-7 cm od kmene, plynule, mírně šikmo v závislosti na posazení větve. Na kmeni nezůstávají dlouhé pahýly, nedochází k řezání do kmene.