Nemám v rodině zemědělské kořeny a jsem člověk z města. Už od dětství mám potřebu kontaktovat se s přírodou a účastnit se toho, co se v ní děje. K té účasti patří nejen pozorování a vnímání, ale také spolutvoření. Zahradnickou činnost proto chápu jako tvořivou hru, při které se učím rozumět přírodě, sehrávat se s ní a velmi mě to obohacuje. Použít pesticid je v této souvislosti něco jako otrávit své přátele - to prostě nejde. Ctím život ve všech podobách. Nejsem sice žádný buddhista, ale také nerozlišuji mezi malou a velkou vraždou. Tím pádem úmyslně nezabiju ani slimáka. Kdybych to někdy udělal tak se zahradou končím.
Hospodařit běžným způsobem mi nepřipadá nijak zábavné. Také nevím, jak bych mohl mít radost z vypěstované zeleniny nebo krásných květů, když by tomu předcházely negativní emoce a násilné zásahy proti živým tvorům. Asi nebudu očekávat, že ekosystém bude fungovat na moje povely. A trávit volný čas bojem proti plevelům a škůdcům kvůli nějakému salátu nebo několikadenní kráse květů? To snad ne...to je dost luxus na jeden lidskej život.
hezký den
Tomáš