Vytrvalá pšenice

[Ivana]

Nemáte někdo známé v Ruzyni?
Našla jsem toto:
Linie PSR3628 (USA) je oznaćovaná jako „vytrvalá pšenice“, je to kříženec pýru a pšenice.
Symptomatické hodnocení bylo 1,9 , index SI ćinil 5,6 , redukce výnosu byla 6 %. Je to ale
linie s velmi divokými rysy: chudý klas, vysoké stéblo, slabé odnožování, pozdnost.
Zdroj informace

[pierro]

Asi nejsem dost trpělivý. Nějak jsem to v tom kvantu informací přehlédl. O kříženci pšenice s pýrem jsem četl myslím v "Rajské zahradě". Ale prý zmizela po 2. světové. Myslíš, že by daná instituce byla ochotná věnovat (prodat) pár deka osiva? Mezi lidem obecným by se dalo brzy vyselektovat větší zrno, nebo jiné cool vlastnosti. A podle mě, čím větší základna pro pěstění, tím spíše se vyskytne nějaká šikovná úchylka.

[jiho]

A co tak ji zkusit vypěstovat znovu? Pšenice a pýr - to by mohlo jít, v nejhorším případě pomocí tkáňových kultur. Já si na zprávy o křížencích pýru a obilí taky vzpomínám, hrál si s tím prý i Mičurin, tak to muselo jít i bez těch tkáňovek. Ale vzhledem k tomu, že to utichlo, tak to asi nebylo nic moc pro velkoprodukci.

[Ivana]

To mi budeš muset vysvětlit jak se dá dělat křížení pomocí tkáňových kultur. A proč to není preferovaný? Obilí se nešlechtí na to, aby bylo vytrvalé, ale na to, aby bylo co nejvhodnější na způsob, kterým se dneska pěstuje.

[pierro]

A kterým se chemicky hnojí.... chudáci hnojiváři by zkrachovali.

[jiho]

Nechci to vidět jednostranně, ale:

• Vytrvalá obilnina nemůže mít z principu tak velké výnosy - obrazně řečeno, kytka nemůže vrhnout 100% své energie do tvorby semen, musí si to "rozvrhnout" na víc roků (přinejmenším si ta kytka musí vytvořit zásoby na zimu )
• Pokud bych měl posoudit to hnojení, tak pro dosažení stejných výnosů bych trvalku musel naopak přihnojovat asi ještě víc než jednoletku, abych se přiblížil k jejím výnosům
• Nejsem si jist, ale při velkoprodukčním pěstování takové trvalky by asi zemědělcům přece jen nastal problém s konkurenčními rostlinami

Křížení vzdálenějších druhů a někdy i rodů ve tkáňovkách je poměrně složité, pracuje se podobně jako u lidí se zárodečnými buňkami. Pomáhá to překonat mezidruhové bariéry. Není to GM v dnešním obávaném slova smyslu, ale na druhé straně, co je a není genetická manipulace je na dlouhou debatu. I umělá selekce, kterou člověk provádí od úsvitu dějin manipuluje s geny rostlin i živočichů, takže to vlastně GM je. Jinak bychom neměli ani tu pšenici a nemohli bychom mít třeba čivavu vedle bernardýna (tak mne napadlo - mezi nimi už je vlastně taky reprodukční bariéra, která se jinak než uměle překonat nedá, takže už jsou to dva samostatné druhy??? )

[pierro]

Souhlasím s tím, že kontrola "plevelů" je u vytvalé obilniny prekérní záležitost. Laikovi bude chvíli trvat, odlišit nekvetoucí lipnicovité a o jetelu plazivém trvale na jednom stanovišti bez eliminace druhů, které jetelu konkurují (např sešlapem, jako na cestičkách) také přemýšlím stále dokola a zatím bez závěru. Pro velkoplošné mechanizované pěstování je to asi pasé. Na plochy několika arů (kolik obilí potřebuje člověk JEN PRO SEBE) bych to viděl jako zajímavou možnost pro například pozemky, kde je v katastru zapsán trvalý travní porost a máte starostlivé sousedy.
V současné době mě spíš trápí problém založit pole na louce bez orání, pro nevytrvalé obilí, a problematika vytrvání vytrvalého jetele tamtéž.

[TRPOLA]

Nemáte někdo známé v Ruzyni?
Našla jsem toto:
Linie PSR3628 (USA) je oznaćovaná jako „vytrvalá pšenice“, je to kříženec pýru a pšenice.
Symptomatické hodnocení bylo 1,9 , index SI ćinil 5,6 , redukce výnosu byla 6 %. Je to ale
linie s velmi divokými rysy: chudý klas, vysoké stéblo, slabé odnožování, pozdnost.
Zdroj informace

Zdravím, snad nevadí, že se takto zapojuji do diskuze.
Sám pátrám o vytrvalé pšenici. Co jsme zjistil je, že Sepp Holzer pěstuje vytrvalou pšenici, snad že ji získal z Ruska a v současnosti se mu volným křížením s druhy, co mu tam také v "jeho permakultruní říši" rostly, vznikl velice zajímavý kříženec, který má podstatně vyší výnosnost, než původní druh z Ruska.
Bohužel se od něj osivo nedá získat, jen pouze v době sklizně, když pořádá kurzy, je možno si cokoliv, co mu tam roste pro sebe sklidit.
Jinak mám od J. Svobody, že v USA je nějaká skupina, co takové obilí také pěstuje.
Více ale nevím. Snad jestli existuje ještě v Rusku nějaký mičurinský, či jak se to píše, kroužek
Petr

[brozkeff]

V knížce z r. 1948 o tom jsou celé čtyři strany - křížení pšenice a pýru

sken:
https://docs.google.com/file/d/0B1pnzpS ... sp=sharing

[Ivana]

To bych si ráda přečetla. Ale nevidím to, ukáže se mi prázdná stránka.